TZ: Denisa Fialová a Jiří Surůvka

Denisa Fialová a Jiří Surůvka / Přes prsa si nevidí na péro / Art Gallery KUPA / Opava / 8. 2. - 31. 3. 2013

Denisa Fialová a Jiří Surůvka / Přes prsa si nevidí na péro

9. 2. – 31. 3. 2013

Art Gallery KUPA, obchodní centrum Breda und Weinstein, U fortny 10, Opava

www.artconsultancy.eu

Vernisáž – pátek 8.2. 2013 v 18 hod

Výstavu uvede Martin Klimeš a Tomáš Skalík

Zahraje Jock The Lock

Kurátor Martin Klimeš

Pořadatel: Art Consultancy, s.r.o.

Jiří Surůvka a Denisa Fialová, docent a jeho asistentka, příslušník starší střední generace a příslušnice mladší střední generace, performer a vizuální tvůrce, performerka a malířka. Oba žijí a pracují v Ostravě, učí na fakultě umění Ostravské univerzity. Práce obou umělců reaguje na bolesti současné společnosti a doby. Surůvka je ve svém díle přímočarejší a nelítostnější. Fialová jej doplňuje o polohu lyričtější a symboličtější.

Jiří Surůvka patří k nejvýraznějším tvůrcům vycházejícím z průmyslového regionu Ostravska. V roce 2001 reprezentoval Českou republiku na významném bienále v Benátkách, pohybuje se s přirozeností sobě vlastní v mezinárodních vodách, vystavuje, jezdí po sympoziích a stipendijních pobytech, performuje a stále bydlí v Ostravě, která mu dává živnou půdu i příčinu k permanentní nespokojenosti. Surůvka k Ostravě patří a bez něj by toto černé město se sirným pachem a prostorem nikoho bylo ochuzeno o jedinečnou polohu. Surůvkova nepřehlédnutelná osobnost svým způsobem dotváří i tak výrazné jeho obrazy a když se s ním bavíte, máte pocit, že spíše obrazy jsou to, co dotváří tuto nezaměnitelnou figuru. Pozor neplést s figurkou!

Obrazy Jiřího Surůvky jsou svéráznou intelektuální variantou městského folklóru, jakkoli slovo „intelektuální“ asi nepatří k Surůvkovým oblíbeným. Ve svých dílech uplatňuje umělec zřetelný ironický až zdánlivě cinický postoj, dokáže být krutý respektivě přímočaře odhaluje bídu a absurdnost současného světa. Pojmenováním nebo-li jednoznačným zobrazením všech hrůzností a zhovadilostí má uvolňující účinek. Navíc Surůvka má zvláštní cit pro černý humor, kterého není nikdy dostatek. Jeho umění je bytostně společensky angažované, neumí a nechce být jiné. Surůvka se tak podílí na rehabilitaci pozice společenské angažovanosti umělce v současné době. Ta citlivému tvůrci stále dává dostatek důvodů přinášet poselství o jejím pokřiveném smyslu, o trhlinách a propastech, které před nás staví, o bezútěšnosti, do které nás vsazuje, o samozřejmosti s níž tak vše činí…

Jiří Surůvka v Opavě naposledy vystavoval pod taktovkou Bludného kamene v roce 1999 v oratoři Domu umění.

Denisa Fialová nemusí být opavskému zájemci o současné výtvarné umění neznáma. Účastnila se Malířské dílny v Albertovci nebo nedávného sympozia Ztracená Opava v Gottfrei. Ale svou větší prezentaci v Opavě dosud neměla. Denisa, ačkoli pracuje i s jinými - řekněme novými médii, je především malířkou. Její obrazy jsou založeny na příběhu, který není lineární, ale divák si jej může libovolnými směry konstruovat ve svém citovém a myšlenkovém prostoru. Její obrazy v nás mohou evokovat ztracený svět pohádek se strašidly, podivnými bytosti, hybridy či mutanty. Ale jsou to více pohádky nočního města se všemi nástrahami, než idylky venkovských dní. Denisa nevytváří ve svých obrazech pointy, její příběhy nemají řešení ani konce, příběhy se neustále dějí, v tom je jejich zacyklený důvod. Denisa přemýšlí čistě výtvarně, malířsky. V jejích obrazech je jen to, co do nich umělkyně sama uložila. Neodkazují mimo sebe, necitují, neinterpretují, nejsou to narážky, jsou to metafory. Její obrazy, to je samostatný plnohodnotný svět, který nepoužívá nic zvenčí. Malířka používá čisté barvy, které táhnou diváka směrem vzhůru. Podvědomá nechuť k prázdnému prostoru nutí autorku vytvářet tvarově bohatě strukturované povrchy, které jednou vytvářejí pozadí podobně jako tapety, jindy jsou kůží stromů a cizích bytostí nebo povrchem přízraků. Často v jednom obraze klade vedle sebe několik typů ornamentu. Vedle dekorativního rastru vycházející z pseudohistorické estetiky použije organický, florální i čistě geometrický ornament. Pravidelný opakující se rytmus vytváří neklid a napětí, oživuje obrazové pole, zvláště v kombinaci s jinak založeným rastrem nebo v kombinaci s klidnými hladkými plochami

DENISA FIALOVÁ