Ceny Ministerstva kultury ČR za rok 2024

5. 11. 2024Artalk Infoservis

Ministr kultury Martin Baxa předal 3. listopadu 2024 na Nové scéně Národního divadla Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo a Ceny Ministerstva kultury v dalších uměleckých oblastech. Ceny se udílejí vždy u příležitosti státního svátku 28. října.

„Udělené ceny za přínos jednotlivým oblastem umění vyzdvihly mimořádné osobnosti naší kulturní scény. Máme vynikající autory a tvůrce, kteří především v náročných dobách, a takové nyní žijeme, přinášejí povzbuzení a naději. Právě ke kultuře a umění se obracíme ve chvílích šťastných i složitých. Jsou zdrojem radosti, energie a momentem sdílení pozitivních emocí. Státní cena za literaturu má navíc mezi jinými oceněními vzhledem ke svému statutu mimořádné postavení a vnímáme ji jako nenahraditelnou, především pro její novodobou specifickou tradici, která navázala na udělování státních cen v předválečné Československé republice. Od roku 2003 jsou spolu s těmito Státními cenami udělovány Ceny Ministerstva kultury. Je mi ctí pokračovat v této tradici a blahopřeji všem, kteří na Nové scéně Národního divadla ceny obdrželi,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.

Státní ceny jsou udělovány za literaturu a za překladatelské dílo, Ceny Ministerstva kultury pak za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury a za přínos v oblasti kinematografie a audiovize. V letošním roce došlo k významné změně v oblasti literatury, a to ve střídání zacílení nominací. Pro rok 2024 byla Státní cena udělena za významný literární počin, v roce 2025 bude cena udělena za celoživotní dílo.

Ocenění laureáti:

Státní cena za literaturu byla udělena Pavlu Kolmačkovi za literární počin, román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy (2023).
Státní cena za překladatelské dílo byla udělena Dagmar Hartlové za celoživotní přínos ke zprostředkování švédské a norské literatury českému čtenáři a za významné pedagogické působení.
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla byla udělena Martě Roszkopfové za osobitý a stále inspirativní přínos české scénografii s výrazným mezinárodním přesahem.
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby byla udělena Petru Altrichterovi za celoživotní dirigentskou činnost u domácích i zahraničních orchestrů, za uměleckou všestrannost a opravdovost.
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění byla udělena Haně Rousové za průkopnický interdisciplinární přístup, otevírající problematická témata a otázky, a za inspirativní neformální vliv na mladou generaci.
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury byla udělena Miroslavu Šikovi za propojení domácí a světové tvorby, za inspirativní koncept analogické architektury a výrazný pedagogický otisk do myšlení několika generací architektů a architektek.
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize byla udělena Karlu Smyczkovi za dlouhodobý přínos českému filmu a televizní tvorbě s důrazem na autorskou odvahu, s níž v 70. a 80. letech obohatil československou audiovizi, a za zásluhy v oblasti práce pro děti a mládež.
Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize in memoriam byla udělena Karlu Vachkovi za celoživotní přínos k tvořivému prozkoumávání možností dokumentárního filmu, ohledávání jeho hranic a přesahů, stejně jako za pedagogickou práci na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, jež výrazně ovlivnila několik generací filmařek a filmařů.

Hana Rousová. Foto: Wikimedia Commons

Za výtvarné umění získala Cenu MK ČR Hana Rousová

Hana Rousová je narozena 1944 v Praze. Vystudovala dějiny umění na FF UK. Dvaadvacet let pracovala jako kurátorka v Galerii hlavního města Prahy, tři roky jako hlavní kurátorka Sbírky moderního a současného umění Národní galerie.

V řadě publikačních či výstavních projektů ukázala pozoruhodnou schopnost otevírat nová témata, ta starší pak nahlížet z odlišných úhlů pohledu. Její projekty se často staly východiskem pro další bádání celé generace historiček a historiků umění. Hana Rousová spolupracuje na řadě zahraničních projektů a je široce respektovanou osobností napříč domácími i světovými dějinami umění. Odborně se věnuje umění dvacátých až padesátých let 20. století, ovšem velmi často toto období propojuje se současným uměním, což rezonovalo například v projektu Tenkrát v Evropě, České umění za dvou totalit 1938–1953 (Západočeská galerie v Plzni, 2017). V projektu Mezery v historii (1994) poukázala na zamlčované nebo vytěsňované osobnosti, utvářející příběh domácích dějin umění. Její mimořádnou syntetickou práci představuje odborná publikace propojující vizualitu volného a abstraktního umění A(bs)trakce, Čechy mezi centry modernity 1918–1950 z roku 2015. Výsledkem několikaleté badatelské činnosti realizované ve spolupráci s Marií Klimešovou je publikace Tak blízko, tak daleko. České umění 1947–1960, která uvažuje o umění této doby jako o součásti komplikovaného poválečného vývoje celé Evropy.

Hana Rousová je nositelkou cen Akademie věd České republiky, Uměleckohistorické společnosti, F. X. Šaldy, ocenění Umělec má cenu ad. Cena se uděluje od roku 2003 k ohodnocení výjimečných uměleckých tvůrčích nebo interpretačních počinů, nebo za dlouhodobé umělecké zásluhy v oblasti výtvarného umění. Nositelem ceny se může stát fyzická nebo právnická osoba. Cena se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury.

Laureátky/laureáti:

2003 Jitka Válová

2004 Václav Boštík

2005 Adriena Šimotová

2006 Dalibor Chatrný

2007 Karel Malich

2008 Jan Kaplický

2009 Vladimír Kopecký

2010 František Skála ml.

2011 Leoš Válka

2012 Petr Wittlich

2013 Milan Grygar