Co chtějí studenti AVU?

Říjnová volba rektora AVU vyvolala řadu reakcí volajících po změně fungování akademie. Rektorem byl zvolen Jiří T. Kotalík, jehož plánem je pokračovat stávajícím režimu. Několik studentů a absolventů AVU iniciovalo po Kotalíkově zvolení sepsání otevřeného dopisu vedení AVU, ve kterém žádají vypsání výběrových řízení na pozice vedoucích pedagogů a svolání sympozia, které by jednalo o smyslu a směřování AVU. Jiná skupina studentů a absolventů však souhlasí se stávajícím fungováním a veřejně vystoupila s dopisem, ve kterém tvrdí, že žádné změny nechce. Přinášíme plné znění obou textů včetně jmen jejich iniciátorů.

Otevřený dopis vedení AVU, akademické obci a veřejnosti

Výročí 17. listopadu nás vede k zamyšlení nad současným stavem Akademie výtvarných umění v Praze. Před dvaceti lety studenti Akademie výtvarných umění v Praze iniciovali sérii změn, které vyvrcholily volbou Milana Knížáka na post rektora. Nadějný proces obrody však po několika letech zamrzl. Aktivita vedení AVU se omezila na udržování existujícího standardu. Akademický senát má tendenci volit takového rektora, od něhož vedoucí pedagogové očekávají loajalitu, potvrzení stávajících pozic a zajištění dalšího odsouvání koncepčních změn. Zapomíná se na to, že škola je tu především pro studenty, a ne pro pedagogy. Odrazem tohoto nastavení je apatie na straně studentů, kteří se snadno nechávají vtěsnat do rutiny příslušného ateliéru a většinou nejeví zájem o principiální otázky fungování školy. Domníváme se, že na AVU panuje všeobecná komunikační bariéra, která znemožňuje vznik širší debaty o její koncepci a celkovém fungování. Vedení AVU dostatečně neusiluje o otevřenost, jeho ekonomické, personální i programové postupy nejsou průhledné. Škola tak působí dojmem mrtvého prostředí, které není schopno uskutečnit potřebnou změnu zevnitř. Vzhledem k významu AVU pro kulturu v ČR je nutné považovat její situaci nejen za vnitřní záležitost jedné školy, ale za problém celé kulturní obce, který je v obecných rysech příznačný pro stav naší společnosti.

Dlouhodobá nespokojenost s popisovaným stavem nás vede k přesvědčení, že AVU je zralá na zahájení nového procesu změn, který by měl vést k jejímu oživení a otevření navenek. Proto si dovolujeme požadovat po nově zvoleném rektorovi následující kroky:

Vypsání veřejných výběrových řízení na pozice vedoucích pedagogů všech ateliérů a teoretických předmětů, a to v nejkratším možném termínu, tedy v momentu vypršení jednotlivých pracovních smluv. Výběrová řízení na místa pedagogů, kterým končí platnost smlouvy k 31. 7. 2010, by měla proběnout již v letním semestru akademického roku 2009/2010, nejlépe před začátkem zkouškového období.

V posledních letech byla výběrová řízení vyhlašována pouze výjimečně, přičemž v drtivé většině byly termínované smlouvy vedoucích pedagogů prodlužovány rektorem automaticky. Smyslem výběrového řízení je najít osobu, která je pro výkon dané funkce nejlépe způsobilá, avšak kritéria odborné způsobilosti, jakož i nabídka kandidátů, se díky vývoji v oboru velmi rychle mění. V důsledku dlouhodobého zanedbávání výběrových řízení dnes na AVU učí osobnosti, jejichž vhodnost pro funkce, ve kterých působí, nebyla léta podrobena přezkoumání.

- Aby byla obnovena efektivnost a důvěryhodnost výběrových řízení, požadujeme pravidelné vyhlašování veřejných výběrových řízení na pozice všech pedagogů, kterým vyprší pracovní smlouvy.

- Navrhujeme provést změnu Řádu výběrových řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Akademie výtvarných umění v Praze. Pětičlenné složení komise (tvořené zpravidla dvěma prorektory, dalším akademickým pracovníkem AVU a dvěma profesními odborníky z jiných škol nebo praxe), které uvádí Článek 3 Řádu výběrových řízení, považujeme za nedostatečné. Navrhujeme rozšíření počtu členů komise tak, aby byl zajištěn vyrovnaný podíl pracovníků AVU, externích odborníků a studentů.

- Apelujeme na maximální respektování rozhodnutí komise pro výběrová řízení ze strany rektora. Jeho pravomoc nerespektovat výsledky výběrových řízení je určena pouze pro mimořádné a jasně odůvodněné situace a neměla by být nadužívána.

Zaštítění sympozia všech členů akademické obce a dalších odborníků o smyslu a dalším směřování AVU. Sympozium navrhujeme svolat na 24. 2. 2010, tedy bezprostředně po zahájení výuky v letním semestru. K projednávání předkládáme především následující otázky:

- Jakou funkci by podle Vás měla plnit Akademie výtvarných umění v Praze vzhledem k současným potřebám kulturního života v ČR?

- Jak by měla vypadat její koncepce, aby této funkci nejlépe dostála?

-V čem se může inspirovat jinými podobně orientovanými vysokými školami u nás a v zahraničí?

-Je stávající Statut Akademie výtvarných umění v Praze, pocházející z roku 1999, stále aktuální?

-Jak nastolit skutečně funkční vztahy mezi všemi orgány AVU?

-Jak do statutu AVU začlenit prvky přímé demokracie? Bylo by na místě vyhlásit referendum pro celou akademickou obec v případě rozhodování o zásadních koncepčních změnách?

-Jak transformovat či rozšířit nynější koncepci ateliérové výuky, v níž je každý ateliér definován specifickým médiem a osobností vyučujícího, směrem k dynamičtějšímu a především otevřenějšímu pojetí? Bylo by jednou z možností rozšíření počtu ateliérů pro hostující pedagogy či zavedení krátkodobých dílen?

-Jak učinit hospodaření všech orgánů AVU přehlednějším pro celou akademickou obec?

-Je možné najít lepší pojetí hodnocení fungování AVU? Bylo by prospěšné zavedení pravidelného průzkumu formou dotazníků, které by byly předkládány členům akademické obce každoročně či každé dva roky?

-Jak více zapojit AVU do veřejného života?

Tyto požadavky jsou vedeny s cílem přiblížit AVU obecným požadavkům na kvalitu, které by měly platit pro každou veřejnou vysokou uměleckou školu. Zároveň si dovolujeme s předložením těchto požadavků rektorovi apelovat na všechny členy akademické obce, aby na sebe vzali odpovědnost za koncepci, chod a atmosféru celé školy. Nebuďme k osudu AVU lhostejní!

Iniciátoři výzvy:

Vasil Artamonov, doktorand AVU

Matyáš Chochola, student AVU

Barbora Kleinhamplová, studentka AVU

Dominik Lang, absolvent a zaměstnanec AVU

Václav Magid, zaměstnanec VVP AVU

Marek Meduna, absolvent AVU

Jan Pfeiffer, student AVU

Pavel Sterec, student AVU

Tomáš Uhnák, student AVU, předseda studentské komory AS AVU

Otevřený dopis, reagující na dopis, zveřejněný na stránkách AVU dne 2.12. 2009

Důvodem k naší reakci na tento dopis je především medializace celé záležitosti. Věcí, proti níž je třeba se v první řadě ohradit, je to, že dopis je v médiích prezentován jako výzva studentů a absolventů AVU. Ve skutečnosti se jen jedná o určitou skupinu studentů a absolventů, což je třeba zdůraznit.

Jsme toho názoru, že diskuze o vnitroškolních reformách by se měla odehrávat v prostředí akademické obce, neboť, jak je známo, medializace jakékoli záležitosti může přinášet zkreslující informace, které by vrhaly špatný stín na AVU a nakonec by mohly přerůst až do do důsledků, se kterými by možná ani iniciátoři původního dopisu nesouhlasili.

Podstatné jádro dopisu se týká změn na profesorských místech, reformy pravidelného vyhlašování veřejných výběrových řízení na pozice všech pedagogů. Jsme toho názoru, že takto razantní střídání zkušených pedagogů by z AVU udělalo naopak nestabilní prostor, což by na celou školu vneslo dojem nedůvěryhodnosti. Atmosféra nejistoty by pak panovala jak mezi studenty, tak pedagogy. Přikláníme se k myšlence, že ke změnám by nemělo docházet tímto způsobem revolučního charakteru, ke kterému vybízí onen dopis, ale rozvážnou cestou, vhodnou pro stabilní systém, jímž AVU je, tak jak to ve svém programu nabízí nastupující rektor Doc. PhDr. Jiří T. Kotalík CSc.

Iniciátoři:

Jirka Houska, student AVU, v ateliéru prof.Berana

Tomáš Tichý, student AVU, at.prof. Strettiho

Lucie Píštělková, studentka AVU, at. prof. Zeithammla

Irena Kárníková, studentka AVU,at. prof. Zeithammla

Markéta Korečková, absolventka AVU at. prof. Nepraše

Karel Bartáček, absolvent AVU, at. prof. Nepraše

Ján Macko, absolvent AVU, at. prof. Nepraše

Jan Cileček, absolvent AVU, at. prof. Nepraše