do 30. 4. 2022 / Open Call: Dějiny ve veřejném prostoru III.
8. 4. 2022Infoservis
Dějiny ve veřejném prostoru III / Globální paměť / Fórum paměť ve veřejném prostoru / organizátoři: Univerzita Karlova, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Historický ústav Akademie věd, Ústav pro studium totalitních režimů, občanského sdružení Antikomplex / do 30. 4. 2022
Call for Abstracts a Call for Posters
Vyhlašujeme Call for Abstracts a Call for Posters na třetí ročník konference Dějiny ve veřejném prostoru na téma Globální paměť, která se bude konat 20. – 21. října 2022 v Praze.
Historie vždy byla v přímém a úzkém kontaktu se současností a budoucností. Do přítomnosti se nepřetržitě prolamuje i prosakuje, poskytuje živnou půdu pro budoucí úvahy i dění. Zástupci Univerzity Karlovy, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Historického ústavu Akademie věd, Ústavu pro studium totalitních režimů a občanského sdružení Antikomplex se proto rozhodli vytvořit platformu, jež by měla v pravidelném intervalu poskytovat příležitost nejen k mezioborové diskuzi, ale také k obecnější výměně názorů a zkušeností, jež se problematiky zpřítomňování dějin ve veřejném prostoru aktuálně dotýkají.
Třetí ročník fóra Dějiny ve veřejném prostoru se zaměřuje na světový rozměr paměti. Paměť chápeme jako předivo globálně sdílených institucí, médií, praktik a obrazů, které spoluutvářejí naše představy o minulosti a budoucnosti. Veřejný prostor je pak místem, kde jsou prvky tohoto přediva reprodukovány, rozporovány a užívány v nových kontextech. Jak klimatická krize mění naše představy o budoucnosti i minulosti? Jaká témata z českých dějin se dočkala filmového či jiného zpracování pro světové publikum? Co mají společného a v čem se liší historické kontroverze v zahraničí a v Česku? Jak si v tomto kontextu vede české školství? Cílem konference není poměřovat „české“ přístupy „světovými“ trendy, nýbrž popsat vztahy, které českou a potažmo středoevropskou zkušenost s dějinami propojují s dynamikou paměti ve světovém měřítku.
Do diskuze zveme vystupující, kteří zkoumají zdroje zájmu o minulost a hledají aktuální pozici dějin ve veřejném prostoru ve své výzkumné, vzdělávací, kurátorské, umělecké, aktivistické či popularizační činnosti. Fórum chápeme jako otevřenou platformu pro setkávání různých profesí a přístupů, které se snaží o reflexi toho, jak se jako společnost vztahujeme k minulosti, a o sebereflexi vlastní zkušenosti.
Ukončení registrace příspěvků a posterů: 30. dubna 2022
Výsledek výběru příspěvků a posterů: 31. května 2022
Registrace příspěvků a posterů
Tematické okruhy
Dějiny a klimatická krize
Debaty o změnách klimatu se dotýkají také toho, jak se jako společnost vztahujeme k minulosti a budoucnosti. Uvítáme jak příspěvky, které se zaměří na reflexi pojmů, jež mohou humanitní a sociální vědy nabídnout pro reflexi tohoto fenoménu, tak analýzy toho, jak se o klimatické krizi mluví v souvislosti s historií a před jaké výzvy tato situace staví učitele/ky a pracovníky/ce muzeí a dalších paměťových institucí.
Populismus, extremismus a dějiny
V posledních letech jsme svědky zneužívání historických témat populistickými a extremistickými politiky. Do popředí se také dostávají konspirační teorie, jejichž šíření a původ je obtížné prokázat, avšak jejichž škodlivé účinky jsou jasně patrné. Letošní sté výročí fašistického pochodu na Řím vnímáme jako příležitost pro reflexi těchto témat ať již výzkumnou, teoretickou či pedagogickou perspektivou.
Pandemie covid-19, dějiny a dějepis
V tomto okruhu chceme dát prostor pro reflexi zkušeností s pandemií onemocnění covid-19 jak z perspektivy historiografie a paměťových studií, tak z perspektivy vzdělávacích a paměťových institucí. Co se prostřednictvím pandemie dozvídáme o našem vztahu k dějinám?
Populární kultura, digitální technologie a dějiny
Dlouhodobě významným světovým aspektem dějin ve veřejném prostoru je populární kultura. Produkce filmů, seriálů, počítačových her nebo také knižní trh a turismus představují celosvětově sdílený archiv obrazů minulosti. Popkulturní komentáře minulosti pronikají i do takových žánrů jako jsou sci-fi či fantasy. Jak porozumět této dynamice a jaké jsou její možnosti pro vzdělávání? Jakou roli hrají v utváření obrazů minulosti digitální a jiná média? Jak popkultura reflektuje klimatickou krizi, populismus, extremismus a pandemii koronaviru?
Globální paměť
Na řadě témat lze ukázat, jak byly dějiny českých zemí zapleteny do globálních kulturních, mocenských či obchodních sítí. Zveme k diskusi o tom, jak jsou tyto vztahy přítomny ve veřejném prostoru a jak tyto vztahy tematizovat ve výzkumné, vzdělávací, výstavní či umělecké praxi.
Anonymizované příspěvky bude vybírat Programový výbor.
Počet míst v posterové sekci je omezen.
Hlavní přednášející
Wulf Kansteiner
Wulf Kansteiner je profesorem v oboru paměťových studií a teorie historiografie na univerzitě v Aarhus v Dánsku. Je také spoluzakladatelem a spolueditorem časopisu Memory Studies. Kansteiner se ve své práci věnuje metodám a teorii paměťových studií, kritické reflexi klíčových pojmů, jako jsou trauma, generace, transnacionální paměť a další, dále pak roli vizuálních médií v kultuře vzpomínání a paměti holokaustu. Mezi jeho publikace patří například Agonistic Memory and the Legacy of 20th Century Wars in Europe (spolueditor Stefan Berger), Probing the Ethics of Holocaust Culture (spolueditoři Claudio Fogu a Todd Presner).
Konferenční poplatky (přednášející i posluchači):
Vstup 1 den: 200,- Kč
Vstup oba dny: 300,- Kč
Studenti: 50,- Kč / den (nutné na místě předložit platný studentský průkaz nebo potvrzení o studiu)
Vybrané studie budou publikovány v časopise Moderní dějiny.
Vybraným příspěvkům s popularizačním zaměřením bude nabídnut prostor v časopise Dějiny a současnost.








