FaVU v Jihlavě: dobrá výstava, špatný kurátor

Ještě do 15. května 2009 se můžete v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě těšit z prací ateliéru grafiky FaVU VUT, vedeného akad. mal. Margitou Titlovou-Ylovsky. V několika místnostech jsou představeni prakticky všichni současní studenti zmíněného ateliéru a vskutku je na co se dívat.

Ateliér sám sebe na internetových stránkách představuje jako moderní, inovativní a regulemi nespoutaný subjekt. Studenti jsou učeni individualitě, ale i znalostem klasických grafických technik. Je jim nabídnuta seberealizace ve všech oblastech nejen grafiky, ale i malby, kresby, fotografie a videoartu či happeningu. A na výstavě to je znát. Kombinace zdánlivě neslučitelných materiálů a postupů je jedním z mála spojovacích článků všech vystavujících.

Studenti se skrze své obrazy snaží navodit kontakt s divákem, což v současném umění není samozřejmé a my to kvitujeme s povděkem. Vystavená díla nás nenechají chladným, nutí nás přemýšlet (proč na malbě Petra Lorenze nazvané Tři kamarádi, vidíme postavy čtyři, a to navíc na místě připomínajícím hřbitov?), další obrazy vyvolávají obavy (Blízká smrt Štefana Stratila) a znepokojení (soubor Já Narcis od Miroslava Jiřeleho). Najdeme zde však i práce postavené na dekorativním působení barevných kompozic (zářivé geometrické obrazce Lenky Vráblíkové, ale zejména ze street artu vycházející obrazy Lukáše Veselého).

Co se dá výstavě vytknout, je její instalace. Od výstavy, která po návštěvnících nepožaduje žádné vstupné, sice nemůžeme očekávat precizní kurátorskou práci, přesto však některé drobnosti zarazí. Především se jedná o popisky, které nejen, že jsou malé a umístěné pod obrazy a leckdy i jen tak na zemi, ale často chybí úplně, nebo jsou dopsány propiskou. Pozitivní dojem z jinak povedené výstavy kazí i nevyhovující prostory OGV. Chválit můžeme snahu o zpřístupnění jistě zajímavého prostoru sklepení, ovšem ne na úkor toho, že projdeme kotelnou a v samotném sklepě jsme vystaveni záři reflektoru.

Marné je snad i přemýšlet o nějakém konceptu výběru děl pro jednotlivé prostory. Jestliže většinu děl ve sklepní místnosti spojuje téma lidského těla, v ostatních prostorách jednotící prvek hledáme marně. Nabízelo by se sestavení děl podle ročníků, to však funguje také velmi ledabyle.

Výstava představuje povětšinou přitažlivá díla nadějných mladých umělců a umělkyň, v konečném důsledku však působí snad i odbytě. Přesto je její návštěva příjemným a doporučeníhodným zážitkem.

Matěj Kruntorád

Jméno kurátora u výstavy není uvedeno, zařizoval ji Michal Kříž a výběr a  rozmístění děl v expozici byl pod vedením Margity Titlové.