Jaké jsou koncepce kandidátů na vedení Národní galerie?
31. 8. 2020Komentář
S jakými koncepty se hlásili a hlásí kandidáti na post generálního ředitele či ředitelky Národní galerie Praha? Jak hodnotí současný stav instituce a co navrhují jako řešení jejích aktuálních problémů? V čem se jejich vize podobají a v čem naopak liší? Redakce Artalku požádala všech deset kandidátů a kandidátek, aby ke zveřejnění poskytli své koncepce, které mohou sloužit také jako relevantní komentář k aktuální situaci, v níž se Národní galerie nachází.
Národní galerie Praha – Veletržní palác. Foto: archiv NGP
V polovině dubna letošního roku vyhlásilo ministerstvo kultury výběrové řízení na vedení Národní galerie Praha (NGP), jehož podmínky a podoba vznikala ve spolupráci s nově zřízeným orgánem Garanční radou NG. Do komise bylo vybráno 14 odbornic a odborníků z ČR i zahraničí, mezi nimi například historičky umění Marie Klimešová a Milena Slavická, Marion Ackermann ze Státních sbírek Drážďany, ředitel Národního muzea ve Vratislavi Piotr Oszczanowski nebo Dušan Buran ze Slovenské národní galerie (všech 14 jmen najdete zde).
Do prvního kola výběrového řízení dorazilo na ministerstvo kultury deset koncepcí od kurátorských i kunsthistorických osobností působících převážně v České republice. Výjimkou je Alicja Knast, jež byla do letošního roku ředitelkou Slezského muzea v polských Katovicích. Na začátku srpna proběhl ústní pohovor, po němž doporučila komise ministrovi kultury Lubomíru Zaorálkovi tři vhodné kandidáty, a to v tomto pořadí: 1. Marek Pokorný, 2. Alicja Knast, 3. Jiří Fajt. Během srpna jsou všichni tři kandidáti vyzváni, aby prošli manažersko-psychologickým testem a mezitím oslovení zahraniční experti z vídeňské Albertiny, pařížského Centre Pompidou či Metropolitního muzea v New Yorku posuzují materiály prezentované před komisí. Na základě těchto podkladů ministr kultury rozhodne o vítězi či vítězce konkurzu, který nebo která by se měl/měla ujmout funkce letos na podzim.
Redakce Artalku oslovila všech deset kandidátů na post generálního ředitele/ředitelky NGP a požádala je o zaslání koncepcí na vedení galerie, přičemž s uveřejněním souhlasili všichni kromě malíře a restaurátora Martina Martana. V jednotlivých dokumentech, které jsou sepsané dle struktury dané ministerstvem kultury, se opakují klíčové otázky, před kterými bude nová ředitelka či ředitel stát: opakovaně je zde zmiňovaný podfinancovaný stav instituce, nutnost postavit nový depozitář a zrevidovat současný stav staveb, ale jako další významný aspekt se jeví také nečitelná a nekonzistentní vize a chybějící vlastní vědecko-výzkumná činnost galerie. Koncepce kandidátů a kandidátek jsou seřazené podle abecedy a lze je postupně otevřít po kliknutí na odkaz. Jednotlivé anotace nejsou součástí koncepcí, ale byly sepsány redakcí.
1. Jiří Fajt
Jiří Fajt je historik středověkého umění, který vedl Národní galerii Praha v letech 2014 až 2019. Ve svém textu navazuje na dokument Koncepce rozvoje NGP pro léta 2015–2020 a zdůrazňuje nutnost proměny galerie v moderní evropské muzeum. Fajt ve své koncepci zmiňuje také nestabilní a podfinancovanou pozici NGP, pročež navrhuje zvýšení státního příspěvku na provoz o ca. 100 mil. Kč. Dále upozorňuje na pozastavenou architektonickou soutěž na přestavbu Veletržního paláce, který by se dle jeho návrhu měl stát hlavním centrem NGP, a na nutné doplňování současného umění do sbírek galerie, a to prioritně z ČR a střední Evropy. Podle Fajta je třeba také vytvořit dlouhodobou koncepci vědecko-výzkumné činnosti, která v současnosti v instituci chybí a již by doprovázely krátkodobé výstavy.
2. Kolektiv Feministických (uměleckých) institucí
Kolektiv Feministických (uměleckých) institucí vznikl v roce 2017, kdy byl také sepsán Kodex Feministických (uměleckých) institucí, jímž se zástupkyně a zástupci podepsaných institucí řídí. Deset žen z iniciativy (Karina Kottová, Vjera Borozan, Zuzana Štefková, Markéta Jonášová, Anežka Bartlová, Tereza Stejskalová, Anna Remešová, Hana Janečková, Barbora Kleinhamplová, Tereza Jindrová) sepsalo společnou koncepci, která navazuje na principy feminismu. Klíčovými aspekty jejich dokumentu je strategie kolektivního vedení, jež souvisí s kritikou hierarchického uspořádání instituce; dále spolupráce, péče, transparentnost a v neposlední řadě ekologická udržitelnost. To kolektiv navrhuje naplnit například zřízením pozice ekologické ombudsmanky nebo doplňováním „chybějících příběhů" do vize galerie, o původu a historii jejíchž sbírek chce otevřít veřejnou diskuzi.
Koncepce NGP_Feministicke umelecke instituce
3. Alicja Knast
Alicja Knast vystudovala muzikologii na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani a celý svůj profesní život působila v několika významných polských muzeích (např. v Národním muzeu v Poznani nebo Muzeu Fryderyka Chopina ve Varšavě). Od roku 2014 byla ředitelkou Slezského muzea v Katovicích, z něhož byla letos na začátku roku z politických důvodů odvolána (více ke kauze zde). Knast se ve své koncepci zaměřuje na NGP jako součást občanské společnosti, jejíž program reaguje na výzvy přítomnosti (např. v souvislosti s onemocněním COVID-19 zmiňuje nutnost digitalizace sbírek), upevňuje a aktualizuje smýšlení o světě nebo zprostředkuje zkušenost příslušnosti ke komunitě, kterou každý návštěvník chápe individuálním způsobem. Důraz je zde kladen na faktickou inkluzi, která by měla prostoupit fyzický i virtuální program galerie, a na diverzifikaci doprovodného programu, jehož skladba by se měla podle Knast rozšířit i o oblasti mimo vizuální umění.
4. Martin Martan
Martin Martan je akademický malíř a restaurátor, od roku 1992 působí jako hostující lektor na Univerzitě Pardubice. V 90. letech byl restaurátorem Pražského hradu, pracuje také pro umělecké sbírky rodu Lobkowiczů či na zámku Nelahozeves. Svou koncepci na vedení NGP odmítl poskytnout.
5. Helena Musilová
Helena Musilová je kurátorka a historička umění, zabývá se převážně českým a středoevropským uměním 20. století. V letech 2014–2016 byla ředitelkou Sbírky moderního a současného umění v NGP a od roku 2015 je hlavní kurátorkou Musea Kampa. Musilová spatřuje primární strategické cíle ve zpřehlednění fungování celé NGP, rozvoji výzkumné činnosti a ve stavbě nového depozitáře, která by souvisele i s revizí využití všech objektů. Jako podstatný bod je v koncepci také několikrát zopakováno, že se NGP musí stát věrohodným partnerem ke spolupráci, a to i směrem k potenciálním mecenášům a korporátním dárcům. V neposlední řadě upozorňuje také na podfinancování instituce a na potřebu zvýšit počet zaměstnanců.
6. Marek Pokorný
Marek Pokorný je v současnosti ředitelem příspěvkové organizace PLATO Ostrava, v minulosti vedl Moravskou galerii v Brně. Od března 2020 je členem Rady Českého rozhlasu. Ve své koncepci upozorňuje na stav sbírek NGP, do nichž je třeba doplnit umění po roce 1969 a především současné umění. Klade důraz na mezinárodní projekty, které by měly prohlubovat poznání o střední Evropě, a na současný neudržitelný stav Veletržního paláce, jehož rekonstrukci by měla doplnit také stavba moderního depozitáře. V neposlední řadě zmiňuje Pokorný nutnou stabilizaci personálu, s nímž by měly být komunikovány cíle a rozhodování instituce, přičemž spolupráci napříč jednotlivými odděleními by měly podpořit principy projektového řízení. Z dlouhodobých cílů stojí za pozornost návrh na vytvoření muzea neevropských civilizačních okruhů.
7. Vladimír Rösel
Vladimír Rösel je manažer a finanční poradce, v letech 2011–2013 vedl Národní galerii Praha, kam nastoupil po Milanovi Knížákovi. Odvolala jej ministryně kultury Alena Hanáková. V rámci návrhu na šestiletou koncepci NGP klade na první místo návrat k samotnému obsahu instituce, tedy vyzývá k práci s vlastními sbírkami a upuštění od programu komerčního charakteru. S tím souvisí také konsolidace stálých expozic a zacílení na stěžejní lokalitu na Hradčanském náměstí. Jako podstatnou součást přístupnosti a otevřenosti instituce zmiňuje Rösel také digitalizaci sbírek a jejich prezentaci.
8. Nikolaj Savický
Historik umění Nikolaj Savický se zabývá především francouzským uměním 19. a 20. století. V letech 2011 až 2014 byl náměstkem generálního ředitele NGP Vladimíra Rösela. Savický ve svém komentáři ke koncepci vedení NGP navrhuje proměnit organizaci na veřejnoprávní instituci s plnohodnotnou správní radou, zřídit novou expoziční budovu z toho důvodu, že historicky cenné stavby v centru Prahy jsou výraznou ekonomickou zátěží, a vrátit se k prezentaci uměleckých děl ve formě strukturovaných a chronologicky řazených expozicích prezentujících období od 13. do počátku 21. století. Také Savický zmiňuje jako jedno ze závažných rizik nestabilní financování instituce, jež je třeba vyřešit příslibem stálého státního příspěvku na tři roky dopředu.
9. Jindřich Smetana
Jindřich Smetana je scénograf a architekt, v letech 2011 až 2019 vedl Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde také působil jako vedoucí ateliéru Architektura I. Jím vypracovaná koncepce se soustředí na přehodnocení nemovitostí, které má NGP ve správě, a na vytvoření takového programu, který na dané prostory čitelně a smysluplně reaguje. Co se týče novostaveb, mělo by jít primárně o centrální depozitáře, které by byly otevřené a přístupné, případně doplněné přidruženým výstavním programem. Smetana vrací do diskuze také funkci šéfkurátora, která zanikla s odvoláním Adama Budaka a jež by se měla stát podstatným mostem k mezinárodním spolupracím, a navrhuje zřízení Kolegia generálního ředitele (max. 15 osob – ředitelé sbírek, odborů, šéfkurátor a kurátoři).
10. Jan Skřivánek
Jan Skřivánek je historik umění, redaktor časopisu ART ANTIQUES (dříve v letech 2007–2017 šéfredaktor) a expert na trh s uměním. Ve své koncepci zmiňuje jako hlavní body vlastní výzkum instituce, péči o publikum a spolupráci, přičemž by podle Skřivánka mělo být věnováno více pozornosti digitálnímu obsahu. Podstatnou připomínkou je také upřednostňování kvality projektů nad jejich množstvím, což souvisí i s tím, že by měly být jednotlivé výstupy připravovány v souladu s celkem, respektive s rámcem celé instituce, a měly by být realizovány týmově, nikoliv individuálně. Opakovaně se také ve většině koncepcích objevuje důraz na systematičnost komunikační strategie navenek a vybudování vlastní srozumitelné a výrazné institucionální značky.