Kurátor Radim Peško vyjadřuje své obavy nad další existencí Bienále Brno

Kurátor Radim Peško, spoluautor koncepce Mezinárodního bienále grafického designu Brno v letech 2014 a 2016, vyjadřuje ve svém komentáři obavu nad dalšími ročníky bienále. Podle tiskové zprávy Moravské galerie v Brně se totiž další ročník odkládá kvůli rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea až na rok 2022.

Plíživý zánik Bienále Brno

Dne 30. srpna vydala Moravská galerie v Brně (MG) tiskovou zprávu, ve které konečně veřejnost informuje o svých plánech s Bienále Brno (BB). Ze zprávy vyplývá, že MG příští ročník 29. Mezinárodní bienále grafického designu Brno 2020 pořádat nebude z „důvodu rekonstrukce budovy Uměleckoprůmyslového muzea“.

K plnému pochopení důsledku tohoto rozhodnutí je třeba si nejdříve ujasnit dvě základní věci:

Za prvé: V případě nekonání jednoho ročníku u periodické akce typu bienále se jedná o zrušení ročníku, nikoliv jeho odklad.

Za druhé: Žádná závislost Bienále Brno na budově Uměleckoprůmyslového muzea neexistuje a ani nikdy neexistovala. I přes veškerou snahu MG to takto nyní prezentovat. Moravská galerie disponuje třemi budovami v centru Brna, oprava jedné z nich (a dalo by se vcelku úspěšně argumentovat, že spíše jiná by rekonstrukci skutečně potřebovala) v žádném případě nemá na konání Bienále Brno jakýkoliv vliv. Uměleckoprůmyslové muzeum nákladnou a rozsáhlou rekonstrukci prošlo poměrně nedávno a bienále se přesto konalo.

Oprava budovy tedy vyznívá jako pouhá záminka, která má dále maskovat fakt, že si stávající ředitel s Bienále Brno neví rady. Nehledě na hodnotu, historii a mezinárodní renomé, Bienále Brno pro něj představuje příliš mnoho práce a vyžaduje nejen dlouhodobou vizi, ale i péči. Bohužel se tímto naplňují obavy, které jsme v posledních dvou letech opakovaně vyjadřovali prostřednictvím článků, otevřených dopisů a apelů – a to jak v mediích, tak u samotného zřizovatele Ministerstva kultury ČR. A je znovu na místě vznést otázku, jak je možné, že vedení veřejné instituce disponuje tak neomezenými možnostmi a samovolně provádí nevratné změny, které jsou z procedurálního hlediska problematické, z odborného katastrofální (například rozpouštění kurátorských pozic jednotlivých sbírek) a manažersky pochybené (osud BB).

Pokud se tedy v současnosti utváří mechanizmy pro kontrolu koncepce a vedení státních kulturních institucí, měl by být stejný postup kontroly neomezené moci ředitele použit i na další galerie spadající pod ministerstvo kultury, Moravskou galerii nevyjímaje.

Jako špatný vtip pak vyznívá nápad zaplnit díru po chybějícím ročníku uspořádáním výstavy Janu Rajlichovi st., zakladateli této mezinárodně významné akce, a to právě v roce kdy pořádající instituce jeho oslavované životní dílo, Bienále Brno, potápí.

Zrušením ročníku Bienále Brno, který se měl konat příští rok, dochází k bezdůvodnému přetržení kontinuity trvající bezmála 60 let. Jan Press se tak stává jediným ředitelem, který ji nejen nebyl schopen udržet, ale svými dalšími kroky (viz. plán na „trvalou prolongaci periodicity akce ze dvou na čtyři roky“[1], což jinými slovy znamená konec bienále) ji vede k jeho postupnému zániku.

Radim Peško

Autor je předseda Organizačního výboru Bienále Brno 2010–2012, spoluautor koncepce a kurátor 26. a 27. ročníku Bienále Brno 2014 a 2016.

[1] Střednědobá koncepce rozvoje Moravské galerie v Brně pro období 2019–2023 http://www.moravska-galerie.cz/media/2105204/koncepce___financni_plan.pdf