Laureátkou Ceny Medy Mládkové je Pavla Sceranková

TZ: Laureátkou Ceny Medy Mládkové za rok 2026 se stala Pavla Sceranková. Odborná porota umělkyni ocenila za její nápadité i hravé sochy a instalace, které tematizují pozici jednotlivce – zejména žen – v současném světě, ať již jde o osobní vztahy, zaměstnání či nástup nových technologií.

„Pavla Sceranková patří mezi nejvýraznější umělkyně své generace. Ve svých dílech dokáže postihovat rozpory a absurdity našich každodenních životů a propojovat osobní zkušenost s celospolečenskými tématy. Je naléhavá i angažovaná, nikdy však mentorující. Pracuje s nadsázkou a humorem, aniž by se uchylovala k trivializaci sledovaných témat. Zájmem o pohyb a mechaniku nabourává tradiční pojetí sochy, zároveň však její díla mají výrazné materiálové a rukodělné kvality. Tvorba Pavly Scerankové je inspirativní ve své mnohovrstevnatosti a je vynikajícím příkladem současného umění, které je přístupné laickému publiku, bez toho, aby by bylo podbízivé,“ čteme v prohlášení poroty.

Cena Medy Mládkové má za cíl podporovat umělkyně a umělce střední generace v jejich další tvorbě. Nese jméno mecenášky a sběratelky Medy Mládkové, které byla od konce šedesátých let důležitou podporovatelkou domácí neoficiální výtvarné scény. „Paní Meda své aktivity na poli výtvarného umění chápala jako součást zápasu o zachování demokratické identity českého, potažmo československého národa. Věřila, že kultura je důležitým prostorem svobody a že její přežití a rozvoj jsou podstatou naší identity a tím nejhodnotnějším, co můžeme nabídnout světu. Sbírka, kterou společně se svým manželem Janem Mládkem vytvořila a kterou dnes opatrujeme, pro ni byla především prostředkem, jak umělce podpořit v jejich práci a jak jejich díla zprostředkovat mezinárodnímu publiku,“ vysvětluje předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil. „Cíle ceny, která nese jméno paní Medy, jsou podobné: Vyjádřit úctu a respekt výrazným uměleckým osobnostem dneška a upozornit na jejich tvorbu širokou veřejnost,“ dodává Pospíšil.

Cenu uděluje Nadace Jana a Medy Mládkových ve spolupráci s časopisem ELLE od roku 2023. O laureátovi rozhoduje odborná porota složená z nezávislých odborníků a zástupců pražského Musea Kampa, které Meda Mládková založila. Cena je slavnostně předávána v den jejích narozenin, 8. září, a má formu autorského šperku. Náhrdelník pro Pavlu Scerankovou vytvořila britsko-česká šperkařka Pauline Hagan. Členy poroty letošního ročníku byli šéfkurátorka Galerie hlavního města Prahy Helena Musilová, vedoucí kulturní rubriky časopisu ELLE Tereza Gladišová, ředitel Galerie výtvarného umění v Chebu Marcel Fišer a kurátoři Musea Kampa Martina Vítková a Jan Skřivánek. „Cena laureáty ve vztahu k Museu Kampa k ničemu nezavazuje, nechceme, aby pro ně znamenala jen další povinnost. Jedna ze starších soch Pavly Scerankové nicméně bude do konce roku součástí naší stálé expozice a s umělkyní spolupracujeme na připravované výstavě Sochařky, která na jaře příštího roku představí široký výběr ženských autorek ze sbírek Musea Kampa. Pavla Sceranková na ní bude zastoupena nejen svými díly, ale podílí se též na výstavní architektuře,“ konstatuje šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek.

Zatímco Cena Jindřicha Chalupeckého je určena umělcům na začátku kariéry a Státní ceny se zpravidla udělují za celoživotní dílo, Cena Medy Mládkové se zaměřuje na tvůrce ve věku 35 až 65 let, tedy umělkyně a umělce, kteří již mají za sebou významná díla a výstavy, ještě však nepatří do kategorie žijících klasiků. Kritériem výběru nejsou dílčí počiny z poslední doby, preferované medium tvorby či národnost, ale především osobitost tvorby, odvaha jít vlastní cestou a schopnost prostřednictvím umění nastolovat nová témata. Laureátkami ceny v minulých ročnících byly Eva Koťátková, Ladislava Gažiová a Dagmar Šubrtová.

Pavla Sceranková (* 1980) se narodila v Košicích. Na počátku milénia vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze a samostatně vystavuje od roku 2006. Na pražské Pankráci je k vidění její šestimetrová socha Souhvězdí pasažérky a v letech 2020–2022 realizovala Památník válečným veteránům v Ostravě. Má za sebou reprezentativní výstavy v Galerii hlavního města Prahy a Moravské galerii v Brně (obojí 2013) a velkou samostatnou výstavu měla na jaře loňského roku v galerii 8smička v Humpolci. Aktuálně jsou její sochy například součástí mezinárodní výstavy Léto se sochami v německé Pirně (do 27. 9.). Dvakrát (2007 a 2015) byla finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého. Se svým partnerem Dušanem Zahoranským vedou ateliér Intermédia 2 na pražské AVU a jsou společně podepsáni i pod několika realizacemi ve veřejném prostoru: dětské hřiště v Litomyšli (2017), Sluneční hodiny v budově City Tower v Praze (2024) nebo instalace Abeceda rozkladu na festivalu v Boskovicích (2025). Pavlu Scerankovou zastupuje Lucie Drdova Gallery.

Meda Mládková (1919–2022) byla celoživotní propagátorkou české kultury. Její exilové nakladatelství Éditions Sokolova v roce 1953 mimo jiné vydalo první monografii malířky Toyen a v Paříži se spřátelila s průkopníkem abstrakce Františkem Kupkou. Ve Spojených státech amerických později spolu s manželem Janem Mládkem vybudovali největší soukromou sbírku Kupkových děl. Svými nákupy zároveň podporovali řadu osobností domácího umění šedesátých až osmdesátých let. Připomínkou jejího přátelství s umělkyní Adrienou Šimotovou, od jejíhož narození v srpnu uplynulo sto let, je aktuální výstava Milá Adrieno… v Museu Kampa (k vidění již jen do neděle 13. 9.). Motto Medy Mládkové znělo: „Když chceš, tak můžeš.“ Právě odhodlání a neústupnost, se kterými se pouštěla do všeho, co dělala, byly po roce 1989 pro českou společnost převálcovanou čtyřiceti lety komunistické totality velice cennou a inspirativní lekcí. Narozeniny Medy Mládkové, 8. září, jsou současně výročím otevření Musea Kampa, které kontinuálně funguje od roku 2003.