od 1. 7. 2013 / Muzeum hlavního města Prahy otevírá Malostranskou mosteckou věž

28. 6. 2013Artalk Infoservis

Muzeum hlavního města Prahy otevírá Malostranskou mosteckou věž / Muzeum hlavního města Prahy / Praha / od 1. 7. 2013

Od 1. července 2013 Muzeum hlavního města Prahy otevírá Malostranskou mosteckou věž

Muzeum hlavního města Prahy od 1. 7. 2013 znovu otevírá pro veřejnost Malostranskou mosteckou věž, Karlův most, Praha 1 – Malá Strana

Malostranská mostecká věž byla uzavřena z důvodu nutných oprav, kdy byla narušena část jednoho stropního trámu dřevokazným hmyzem. Dále se opravovala část dobové podlahy. Odborní pracovníci poškozené části vyměnili a ošetřili je prostředky proti dřevokazným škůdcům. Návštěvníci se mohou opět těšit na krásný výhled na Prahu, výstavy nebo koncerty. U vstupu do věže bude také otevřeno nové informační centrum Pražské informační služby a nová pokladna pro návštěvníky věže. Prohlídka Malostranské věže nabídne nejen jedinečný výhled na Prahu z ochozu, ale na podzim i výstavu „Kdo se bojí, nesmí do Prahy“, jejíž jedna část bude i na Malostranské mostecké věži. V rámci vstupného na věž si mohou návštěvníci v červenci a srpnu každou sobotu od 18 hodin a v září od 17 hodin poslechnout koncert Tuba Trombonum – „Trubači nad Karlovým mostem“.

Cena základní vstupenky bude 75 Kč, snížené vstupné 55 Kč a vstupné pro rodiny bude za 210 Kč. Dále jsou připraveny zvýhodněné vstupenky pro návštěvu všech věží ve správě MMP.

Malostranská mostecká věž bude přístupná v otevíracích hodinách: od listopadu do února (10˗18 hodin), v březnu a říjnu (10˗20 hodin) a od dubna do září (10˗22 hodin).

Historie Malostranské mostecké věže

Vyšší z věží stojících na malostranském břehu Vltavy je nejmladší částí celého Karlova mostu. Byla postavena po roce 1464 na náklad českého krále Jiřího z Poděbrad na místě starší románské věže, která byla vybudována společně s vedlejší nižší věží zvanou Juditina. Její podoba pravděpodobně navazuje na koncepci Otovy Staroměstské mostecké věže stojící na opačném konci Karlova mostu, ale chybí zde náročná symbolika sochařské výzdoby, výklenky pro sochy na západní a východní straně věže zůstaly prázdné. Přesto lze konstatovat, že je vzácnou stavební památkou pražské pohusitské gotiky. Spolu s menší a starší věží chránila kulisovou bránu, kterou se vstupovalo na Malou Stranu.

Roku 1503 jak věž, tak i celou Malou Stranu poničil obrovský požár, díky němuž musely být interiéry budovy postaveny znovu. Stavba sloužila nejdříve jako fortifikační prvek, později zde byl sklad a požární hláska. Koncem 19. století došlo v přízemí věže dokonce k instalaci klempířské dílny. Dnešní podoba věže pochází z let 1879˗83, kdy došlo k její úpravě architektem Josefem Mockerem. Věž je postavená z kamene, vnější líc byl vyzděn z pískovcových kvádrů, vnitřní lomové zdivo je z opuky a doplněné cihlami. Jedná se o pětipodlažní budovu. Přízemí je zaklenuto renesanční klenbou s hřebínkem, vyzděnou pravděpodobně až po požáru roku 1503. Ostatní patra jsou plochostropá s dřevěnou fošnovou podlahou. Z prvního patra se vstupuje na ochoz brány, z posledního pak na kamenný ochoz věže samotné. Hranolovou věž pak korunuje majestátní konstrukce unikátní krovové soustavy datované těsně po roce 1526. Masivní krov je jednou z nejranějších aplikací ležatých stolic u nás. Střecha je kryta břidličnými taškami. Jediným výraznějším prvkem věže je, kromě nečetné kamenné výzdoby fasády, prevét osazený při severozápadním nároží třetího podlaží. Barevná vitrážová okna jsou dílem přestavby arch. Mockera. Výška věže je 43,5 m, ochoz byl založen ve výšce 26 m.

Gotická brána byla postavena nejspíše již za Václava IV. Tvoří ji dva lomené oblouky a byla uzavíratelná dubovými vraty a železnou padací mříží. Na straně k mostu je ochoz s cimbuřím sloužící jako průchod spojující obě věže. Na cimbuří se nacházejí znaky s říšskou orlicí, českým lvem a znak Horní Lužice, pod nimi jsou znaky Starého Města a Malé Strany.

Kontakty pro bližší informace:

Mgr. Olga Šámalová

vedoucí oddělení prezentace

samalova@muzeumprahy.cz