Óda na marnost

Prvním konkrétním projektem nově otevřené soukromé brněnské galerie OFF/FOTMAT  je výstava malíře Tomáše Bárty, která byla zahájena 9. listopadu. Tomáš Bárta absolvoval FaVU VUT v Brně, konkrétně malířský ateliér Petra Kvíčaly. Vernisáž se nesla v odlehčeném recesivním tónu, kdy oba kurátoři Petr Kovář a Ondřej Navrátil přivítali publikum oblečeni v montérkách. Montérky, v symbolické rovině na znamení dobře odvedené řemeslné práce, na znamení služby umění, montérky i jako reálný výraz toho, že kurátoři do poslední chvíle participovali na tom, aby se ze zaprášeného rekonstruovaného prostoru stalo čisté místo připravené hostit mladé umění.

Vystavené dílo Tomáše Bárty zapůsobí na diváka na první pohled svými energickými výbuchy. Barvy sice nejsou nijak zvlášť křiklavé, expresivní je spíš zacházení s nimi a práce s kompozicí. Jednou se po papíře převalí cákance, jindy se na něm roztříští kolorovaná geometrická struktura; barevné plošky jsou ohraničeny liniemi roztodivných tvarů tak, že celek navodí představu kaleidoskopu rozbitého pěstí. Až po chvíli divák zjistí, že v té dramatické změti barevných struktur se o slovo nesměle hlásí zbytky řádu v podobě linií a sítí utvářených často propiskou. To je prostředek, jenž se chová k podložce mnohem přísněji; je tedy ideálním prostředkem k vytyčení perforovaného království řádu. Podnětem k vystavené sérii byl Bártův pobyt v Berlíně v roce 2010.

V jeho východní části se rozkládá vysloužilý zábavní park Plänterwald, slovy kurátora Ondřeje Navrátila „pomník východního Berlína, monument masové, hřmotné a kašírované zábavy jeho obyvatel.“ Kouzlo atrakcí stravovaných nelítostnou vegetací, prachem a korozí je pro duši holdující estetice rozkladu neodolatelné. Bárta předkládá svou ódu na marnost, ne však veristicky; spíše přebírá princip, kterého byl svědkem. Je to klání živého a neživého, které je v Bártově podání kláním barvy a kresby, skvrn a linií, organického a anorganického tvarosloví. Výsledkem je znepokojivá abstrakce se stopami znaků, které odkazují na realitu. Jednou tato abstrakce na smysly útočí, podruhé před nimi couvá, snad i proto pocítila má kamarádka během vernisáže touhu se obrazů dotknout, polapit a sestavit ten roztříštěný kaleidoskop umělé radosti zpět.

Vedle menších děl najdeme na výstavě i velké formáty obdobného stylu, ty jsou nejmladší. Divák se tak prochází labyrintem podivné mozaiky, a aniž by něco musel vědět o berlínském parku, přece jen intuitivně vnímá, že tu něco s něčím nebo někdo s někým měří síly. A toho pozvolného souboje se účastní každý z nás, proto z papíru i z plátna jednou sálá, jindy mrazí něco povědomého.

Martina Schneiderová autorka je doktorandkou Semináře dějin umění FF MU

______________________________________________________________

Tomáš Bárta: Planterwald / Galerie OFF/FORMAT / Brno / 9. 11. - 21. 12. 2011