Petrbokova Duhová
13. 3. 2009Recenze
Jiří Petrbok: Duhová, GHMP: Staroměstská radnice, Praha, 20. 2. - 19. 4. 2009
Hlavní část výstavy Jiřího Petrboka Duhová, kterou pro Galerii hlavního města Prahy připravil Petr Vaňous, tvoří Petrbokovy nejaktuálnější díla z letošního roku ze série, která dala název celé výstavě. Duhovou lze vnímat ve dvou rovinách. Díky koncepci výstavy, která současnou Petrbokovu tvorbu rozšiřuje i o malířova starší díla, můžeme porovnávat, kam a jakým způsobem se Petrbok posunul. Výběr starších prací však má svoji myšlenku a ve spojitosti s Duhovou jasný koncept.
Vaňous vybral starší obrazy a kresby, ve kterých se spontánně objevuje prvek kombinace barev tvořících duhové spektrum. Série Duhová tím pro diváka získává další rozměr, protože může jasně pozorovat, jakým způsobem s prvkem duhové pracoval Petrbok spontánně již dříve. Dalším pendantem k Duhové je výběr děl ze série Červená, kterou Petrbok opět pod kurátorským vedením Petra Vaňouse prezentoval loni na podzim v Galerii Vernon. Zde již je patrné, že díla z Červené série vznikala před krátkou dobou, s Duhovou ji pojí typické Petrbokovy protáhlé formáty, ale také tvarosloví, se kterým pracuje. Duhová je v podstatě variantou na Červenou, její rozvinutí k dalším možnostem, které poskytuje barevná paleta.
Druhou rovinou, ve které lze Duhovou vnímat, je odděleně od kontextu ostatní Petrbokovy malby, avšak ne jako jednotlivé obrazy, ale jako celek, která spolu vzájemně komunikuje. Pojícím prvkem zde není jen duhová, motivy jednotlivých maleb se totiž objevují i na ostatních dílech ze série, na vzorech, kterými Petrbok ozvláštňuje postavy a předměty svých maleb.
Ale i v této rovině se opět dostáváme do kontextu s další Petrbokovou tvorbou, protože v Duhové se objevují citace jeho starších maleb - ať už z červené série, anebo, jak se může jevit po shlédnutí první části výstavy - i z Petrbokových starších děl. Hledání motivů a paralel svádí až k detektivnímu zkoumání detailů, které přináší z Petrbokových maleb jiný, než jen vizuální zážitek. Právě až při detailním průzkumu si lze povšimnout drobných nápisů uchyl art nebo Kaplický. Duhová je svěžím, smysluplným cyklem a má cenu si jej prohlédnout.