Rekapitulace přínosu Galerie Klatovy / Klenová

Dne 18. března 2009 jsme zveřejnili dopis předsedkyně UHS Mileny Bartlové adresovaný hejtmance Plzeňského kraje a radnímu pro kulturu, ve kterém je vyjádřen protest proti odvolání ředitele GKK Marcela Fišera. Bartlová v něm píše, že Marcel Fišer učinil z galerie „jednu z vůbec nejlépe fungujících institucí tohoto typu v ČR, která svým programem jednoznačně přesáhla regionální rozměr." V čem konkrétně tkví Fišerův přínos?

Začněme výstavním programem. Marcel Fišer působil ve funkci ředitele Galerie Klatovy / Klenová od roku 2000. Za tu dobu se v galerii vystřídaly výstavy klasiků české výtvarné tvorby (Stanislav Kolíbal, Eva Kmentová), pedagogů ateliérů výtvarných škol (Martin Mainer, Michal Gabriel), významných výtvarníků střední (Tomáš Císařovský, František Skála), i mladé generace (Jakub Špaňhel, Lukáš Rittstein). Kromě toho zde byl prezentován projekt Pavlíny Morganové Artscape.cz či sbírka „syrového umění" Evy a Jana Švankmajerových.

Důležitým přínosem galerie je, že pod její hlavičkou dlouhodobě funguje několik pravidelných akcí. Jedná se o vědecké konference KLAS, udílení cen Osobnost roku za nejvýznamnější počin uplynulého roku, GKK uspořádala v roce 2007 projekt Art & Pond - prezentace soch a objektů instalovaných ve veřejném prostoru Kosmovského rybníku. Mezi výtvarně zaměřené akce patří Mezinárodní sympozium linorytu, výtvarný festival Artfest, na studenstké aktivity je zaměřené mezinárodní sympozium výtvarných akademií CONTACTS a na výstavách START POINT jsou prezentována díla nejlepších absolventů českých vysokých výtvarných škol.

Kromě toho galerie každoročně rozšiřuje své sbírky o díla současných autorů všech generací, od roku 2002 vydává časopis o současném výtvarném umění v Plzeňském kraji PARS, publikuje historický sborník a několik výtvarných edicí. Dále se také snaží o zachování a zlepšení stavu zámku a torza hradu Klenová a o vybudování nových výstavních prostor pro své sbírky.

Cílem tohoto článku není jednostranně opěvovat Galerii Klatovy / Klenová, ale na konkrétních příkladech ukázat, jak tato instituce funguje. Záběrem, která galerie má, je lze jen obtížně porovnat s jinými obdobnými českými institucemi. Je třeba, aby program galerie snoubící zajímavý výstavní plán s akcemi majícími přesah za běžné působení muzea výtvarného umění, zůstal zachován nezávisle na okolním dění.