Taková galerie je v Bělorusku jen jedna

Fakt, že nezávislé moderní umění v autoritářské zemi nemá zrovna na růžích ustláno, asi nikoho nepřekvapí. V Bělorusku, zemi kde už více než 18 let vládne jeden muž, existuje jediná galerie, která se nezávislým uměním zabývá − Gallery Y v Minsku. Informace prezentované níže vycházejí z autorových rozhovorů s její ředitelkou Annou Chistoserdovou.

Anna Chistoserdova

Po bujarém začátku 90. letech, kdy se Bělorusové těšili relativní svobodě a existovalo zde několik více či méně nezávisle fungujících galerií, došlo k prudkému úpadku svobodné kulturní činnosti během druhé poloviny 90. let. To bylo způsobeno především zhoršující se politickou situací, která nedovolila progresivním umělcům prezentovat svá díla a která vyústila v zavření všech míst, která o propagaci nezávislého umění usilovala. Mnoho nadějných umělců emigrovalo. To především pro zhoršující se pracovní podmínky a nemožnost dosáhnout kvalitního vzdělání. Konkrétně šlo například o Andreje Dureiku či Žannu Grak, kteří se usídlili v Německu, kde žijí dodnes. Oba se zajímají především instalacemi a konceptuálním uměním.

Do roku 2004 poté v celém Bělorusku neexistovalo jediné místo, kde by bylo možné svobodně vystavovat moderní umění. K vidění tudíž bylo jen to státem podporované v Muzeu moderního výtvarného umění či v minském Paláci kultury. První vlaštovkou snažící se změnit daný stav byla galerie Podziemka, která začala fungovat během roku 2004. Šlo o velice malý prostor o 25m², který se nacházel v centru Minsku na Třídě nezávislosti. Bohužel v roce 2009 došlo k jeho zavření poté, co se nájemníci rozhodli, že už dále nebudou pronajímat prostor pro umělecké účely. Stalo se tak přitom „zvláštním způsobem“, kdy prostě přes noc uzamčeli prostory a řekli pronajimatelům, že nemají zájem na tom tento prostor poskytovat právě jim.

Tento stav ovšem netrval dlouho a již za pár měsíců došlo k otevření Galerie Y, v současnosti jediné galerii nezávislého moderního umění v Bělorusku. Záběr galerie je rozmanitý. Na její půdě je možné najít téměř vše od různých instalací, obrazů, koláží až po videoart. Není to také pouze „výstavní“ místo, ale koná se zde řada přednášek, kurzů či debatních setkání. Zde je také možné od začátku jejího fungování zaznamenat určitý pokrok. Ředitelka galerie, Anna Chistoserdova, upozorňuje na to, že když docházelo k zahájení těchto debatních setkání vedených domácími i zahraničními odborníky, jen málokdo přišel s nějakou otázkou. Mezi hlavní témata těchto setkání patří nejen současné běloruské umění, ale také stav běloruské společnosti. Nyní je běžné, že galerie musí končit diskuze předčaně, protože lidé se ptají čín dál více a více.

Celkově, prostředí pro mladé začínající umělce je v Bělorusku dosti komplikované. Pokud se nestanete členem Běloruské unie umělců, která má dobré vztahy se státem a je vám schopná zařídit prostory pro vystavování, je pro vás těžké se nějakým způsobem prosadit. V Bělorusku je totiž extrémně málo míst, které by bylo pro vystavování možné vyžít. Nadto, ty které zde jsou, jsou v rukou státu a ten chce mít umění pod kontrolou. Pro umělce, kteří si chtějí zachovat nezávislost, tedy reálně zbývají tři možnosti. Jednou z nich je otevřít si vlastní soukromé studio. To je ale nákladné. Další možností je pokusit se vystavovat v soukromé galerii či se prosadit mimo Bělorusko. Pokud se zamyslíme nad tím, že spousta začínajících autorů nemá žádné zkušenosti s vystavováním a jsou ve světě neznámí, následkem čehož těžko vystavovatelní, zbývá pro ně reálně jen jedna možnost. Tou je pokusit se vystavovat v soukromé galerii, která po nich nevyžaduje členství v unii. Taková galerie je v Bělorusku jen jedna...

Anna Chistoserdova popisuje možnosti vystavování ve své galerii následovně: nejdříve musí autor poslat životopis, krátkou koncepci svého projektu a fotografie svých děl. Poté v galerii dochází k rozhodování jestli je možné tato díla vystavit či nikoli, v případě potřeby je autor pozván na pohovor či požádán o zaslání více ukázek svých děl. Galerie je též v některých případech schopna zajistit i financování výstavy. Při tom jí pomáhá zejména soukromý sektor, různé zahraniční zastupitelské úřady (především polské a švédské, které bylo ovšem běloruskými autoritami na konci srpna zavřeno s odůvodněním, že podporuje opoziční skupiny), či se galerie náklady pokusí vydat ze svého vlastního rozpočtu. Zde je třeba upozornit na to, že pro běloruské organizace je téměř nemožné dosáhnout na evropské dotace, které by do dané oblasti spadali. Problém totiž nastává v okamžiku převodu peněz ze zahraničních účtu na běloruské. Díky administrativním překážkám ze strany státu se toto stává natolik komplikované a problematické, že se galerie těchto grantových projektů neúčastní. Koneckonců toto není problém jen galerie, ale všech nevládních organizací v Bělorusku. Rozpočet galerie se proto opírá o příjmy z prodeje designerských produktů, knih či z výnosů vinného baru. Gallery Y totiž není jen výstavní místo. Je to komplex s dvěma menšími obchody, kdy se v jednom nabízí různé umělecké produkty, v druhém povětšinou běloruská literatura. To je mimo jiné také jedna ze zvláštností této galerie. Je to jedno z mála míst v Minsku, kte můžete uslyšet běloruštinu.

K umělcům, kteří začínali svoji kariéru v Galerii Y můžeme zařadit i Sergeje Šabochina, který nyní díky začátkům v této galerii vystavuje v sousedních zemích i USA. Proslavil se také tím, že založil známý webový portál artaktivist.org, který informuje o současném běloruském umění. Lidé z Galerie Y se také podíleli na organizaci běloruského Benatského bienále v roce 2009, které vzniklo jako prostestní akce běloruských umělců, ktěří nesouhlasili s tím, že jejich země nemá svůj pavilón na Benátském bienále. Akce sklidila ohromný úspěch. Právě na základě toho se běloruské autority rozhodly účastnit 54. Benátského bieníle o dva roky později. Stalo se tak poprvé v historii, kdy mělo Bělorusko na této kulturní akci svůj pavilon. Smutné na celém faktu bylo pouze to, že se ministerstvo kultury rozhodlo k přípravě pavilonu nepozvat žádného z organizátorů minského bienále z roku 2009. Výsledkem tak byla poněkud „tradiční“ prezentace umění, jak podotýká Ana Chisterdova. Jedním dechem ale dodává, že už i to, že se Bělorusko této akce účastnilo, byl úspěch.

Budoucnost umění v Bělorusku i námi diskutované galerie je jen těžko možné předvídat. Už jen fakt, že se galerie nachází na místě, které by mělo být dle územního plánu v brzké době zbouráno, není moc veselý. Anna Chistoserdova však zůstává nad věcí a věří, že i při pohledu do nejisté budoucnoti se její galerii podaří přežít. Proč taky ne, když se její místo stává stále populárnější a má nasmlouvaný program na rok dopředu? Nezbývá nic jiného jen přát mnoho úspěchu do duboucnosti.

Pavel Daněk Autor vystudoval mezinárodní vztahy v Brně a Istanbulu, nyní se zajímá o postsovětské země a působí v nevládním sektoru

______________________________________________________________

Gallery Y / Třída nezávislosti 37a (zastávka metra Плошча Перамогi) / Minsk / Bělorusko / oficiální web galerie zde

______________________________________________________________

foto: Vika Shcherbakova