TZ: A New Sweden, Victor Marx & Mikael Tofvesson

A New Sweden, Victor Marx & Mikael Tofvessen / galerie DADS / Liberec / 25. 11. 2015 - 22. 1. 2016

Výstava Victora Marxe (Stockholm) a Mikaela Tofvessona (Stockholm) v liberecké galerii DADS je vizuální prostorovou presentací mladých umělců, kteří se pohybují na rozhraní občanského aktivismu a volného umění. Z volného umění jde hlavně o komunitní umění (umění dialogu), street art, urbanistické intervence, případně performance – akční umění. Oba autoři jsou dlouhodobě spjati s civilní angažovaností, která jejich životní cesty propojila. Mezi jejich společné velké projekty patří realizace nezávislého kulturního domu Cyklopen (Stockholm Högdalen)– zde ale neplatí tradiční autorská práva, tak jak je známe z prostředí umění – ale autory jsou všichni, kdo se nějakým způsobem na projektu prakticky/aktivně a ideově podíleli, zde se tak jedná o desítky spoluautorů různých generací (umělců a neumělců). Victor stál u zrodu Kulturkampanjen (2003), která o nezávislý kulturní dům usilovala a byl rovněž architektem dvou stavebních realizací Cyklopen.

Victora Marxe jsem poprvé potkal v roce 2009, rok poté co byla první verze kulturního domu Cyklopen zničena žhářským útokem. Tehdá jsme točili inteview, které bylo součástí širšího průzkumu angažovaného umění ve Švédsku.

Projekt severské mešity sahá několik let dozadu. Když jsme před více jak rokem diskutovali u Victora v ateliéru - na předměstí Högdalen nedaleko centrálního Stockhomu, který projekt vybrat pro realizaci v galerii DADS, mezi ostatními návrhy se objevila skica lidové severské (hybridní) mešity, kterou se jim doposud nepodařilo ve Švédsku realizovat. V ostatních případech jeho prostorové realizace již stojí, a to jak ve veřejném prostoru (často neoficiálně) nebo byly vystaveny, realizovány (i pro oficiální instituce umění – např. Verket v Avesta) nebo byly i demontovány. Rozhodli jsme tomuto projektu dát šanci v českém prostředí, jelikož má v sobě zakódované dominantní kulturně-politický a i visuální charakter švédského prostředí. Na této realizci bude tak možné konfrontovat dva vzdálené geo-politické prostory. Instalace jako větší urbanistický model odkazuje k charakteru realizace společensti jako takové (obecně) skrze urbanistické projekty, které definují náš každodenní pohyb, naši společenskou pozici, společenské priority a zároveň i dominantní společenskou vizi budoucnosti, která se skrze urbanizmus realizuje. Tehdy jsme ale ještě nevěděli, kam se debata o otevřené multikulturní Evropě dostane během následujících měsíců.

Severská mešita je komplexní instalací, která vychází z přesně definované logiky jejích prvků a jejímu propojení s kulturním a sociálním kontextem současného Švédska. Zde bych ponechal autory, aby tutu logiku sami vyjádřili:

„Výstava prezentuje staronové Švédsko. Stará národní symbolika se střetává s novou multikulturní společností. Stereotypní červená chalupa s bílými rohy se konfrontuje s architekturou mešit. Švédská stodola se setkává s arabským lomeným obloukem, kupolí a minarety. Mešita na Chrámové hoře se svojí modrou a žlutou mozaikou (barvy švédské vlajky) se stala mozaikou švédského kýče, který prodáváme turistům. Mešita je vystavena jako stavba v závislosti na výstavním prostoru. Je zarámována tapetovým vzorem, který je inspirován švédskou břízou. Bříza vystihuje pocit švédské přírody v zimě, černá a bílá. Příroda je silný emotivní symbol švédské společnosti.“

Ale proč? Jaký to má smysl?

„V Evropě se rychle šíří xenofobní tendence. Společnost se mění a jsou zde skupiny s agresivní rétorikou, které tvrdí, že ztrácíme svojí zvláštní kulturní podstatu, konspirační teorie o islamizaci oslovuje větší část společnosti. Tyto skupiny využívají lidského strachu ve společnosti, která se stává drsnější, když sociální jistoty mizí a nezaměstnanost narůstá.

Většina lidí ve Švédsku nevlastní tradiční švédské kroje a většina z nás ani nezná jedinou švédskou lidovou píseň. Většina z nás nežije v prostředí červeno-bílých chalup a nikdy nenosí švédské dřeváky. Nacionální kulturní úchylka se stává subkulturou několika zainteresovaných podivínů nebo senzací na několika tradičních oslavách jako je Slunovrat. Švédské kulturní děditství neexistuje ve Švédské mainstreamové kultuře, která byla amerikanizována, místo toho aby byla evropská nebo švédská. Naopak my říkáme, že multikulturní společnost je většině Švédům bližší v jejich každodenním životě. Není pak divné, když populistická pravice kritizuje imigranty, že se dostatečně nepřizpůsobují švédské kultuře?

Je naší hypotézou, že ti samí populisté by se cítili ještě více pohoršeni, kdyby se imigranti opravdu adaptovali. Populistická rétorika by pak naopak mohla rozšiřovat, že naše kultura byla ukradena. Náš umělecký objekt vytváří dialog o těchto otázkách na emocionální úrovni. Chtějí Švédové jít zpátky ke švédskosti, která nikdy neexistovala podle dnešních norem, a je zde nějaký důvod nutit imigranty dělat to samé? Nebo chce většina Švédů žít ve smíšené společnosti s mnoha vlivy? Nezměnila se společnost a kultura právě v kontaktu s kulturami jinými?“

Victor Marx (1983) je vizuální umělec a architekt, který působí ve Stockholmu a pracuje se současnými společenskými tématy, které interpretuje svými urbanistickými intervencemi/projekty. Jeho práce kulminuje mezi architektonickými objekty a více sochařskými formami s aspekty performance, společenské interakce a participace.

Jeho práce překlenuje několik oborů a žánrů – hlavní důraz klade na řešení společenského tématu v kontextu současného Švédska. Tato témata mají globální charakter – proměna současných společenských vazeb, multikulturní identita, umělecká a kulturní činnost v čistě ekonomicky definovaném prostředí a její nezávislost, architektura svépomocí a architektura na okraji – regenerace nevyužitého veřejného prostoru a obnovení lokálních společenských vazeb atd.

Práce Victora Marxe se několikrát objevila v popředí veřejné debaty a médií ve Švédsku.

Victor je iniciátorem a architektem nezávislého kulturního domu Cyklopen ve stockholmské čtvrti Högdalen, která je ovlivněna silnou vlnou imigrace z Východní Evropy a Předního Východu.

Jeho práce je mapována v dokumentu švédské televize SVT1 v novém programu o současném umění – ARTityd (film Martiny Iverus).

http://www.vima-archi.se/

Mikael Tofvesson (1983) je vizuální umělec působící rovněž ve Stockholmu, který se dlouhodobě věnuje street art a příbuzným technikám uměleckého projevu – grafika, ilustrace, 3D animace…

S Victorem Marxem se podílel na realizaci nezávislého kulturního domu Cyklopen a je členem street art kolektivu (jméno je skryté), kterého je Victor Marx rovněž členem. Z etických a praktických důvodů prostředí street art upřednostňuje anonymitu autora. Mikke tak pod svým pravým jménem vystupuje vlastně poprvé v kontextu vizuálního umění.

Alexander Peroutka

_______________________________________________________

Foto: Oskar Stolín