TZ: Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein
24. 2. 2009Infoservis
Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein: Manop, poslední první, DOX, Praha, 6. 3. - 17. 5. 2008
Projekt Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina Manop, poslední první je inspirovaný opakovanými cestami na Novou Guineu a setkáními s lidmi žijícími v pralese. Projekt obsahující monumentální fotografie a sochy není jenom vyprávěním exotických příběhů a cestováním prostorem a časem. Je především svědectvím o okamžiku setkání dvou naprosto odlišných světů, o kontaktu, který je pro svět domorodců začátkem nevyhnutelného konce. Pro nás může být pak tato výstava šancí alespoň na okamžik zahlédnout současně, co nás od domorodých lidí odlišuje a co nás s nimi spojuje.
Lukáš Rittstein, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů a laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého, vysvětluje, proč hledá inspiraci u domorodců v pralese: „Na samém „konci" civilizace se o ní i o sobě dovíte nejvíce. Oblast, kde panuje animismus v čisté podobě, má pro mě jako pro sochaře, který balancuje mezi realitou a abstrakcí, velkou duchovní hloubku. Ta spočívá v konfrontaci mého tvůrčího myšlení s chápáním reality domorodců, kteří zase nemají žádnou hranici mezi přirozeným a nadpřirozeným."
Součástí výstavy je i několik citátů z rozhovorů s příslušníky domorodých kmenů, dokládajících jejich představy o Zemi a kosmu. Někteří Papuánci například věří, že Země se skládá z jakýchsi tří pater, mezi nimiž mohou zvláště nadaní jedinci cestovat, nebo že oči zvířat v noci cestují po nebi, hledí dolů a pozorují Zemi. Ve snaze iniciovat dialog mezi světem naší civilizace a světem domorodců zapojili Rittstein a Šlapetová do svého projektu dvě osobnosti jako zástupce našeho světa a moderní civilizace, kteří se zúčastní vernisáže výstavy: prvního amerického astronauta asijského původu Leroye China (Leroy Chino) - kterého si umělci vybrali jako kmotra projektu - a Václava Havla.
Barbora Šlapetová o tomto záměru říká: „V roce 2002 jsme se spřátelili s náčelníkem Nepřistupuj blíž a on si přál popovídat si s naším náčelníkem. Na základě toho jsme oslovili pana Václava Havla, který si pro náčelníka připravil několik otázek. Chtěli jsme jim ukázat, co znamená naše profese, a rozhodli jsme se udělat z jejich těl odlitky. Ty jim pak Lukáš dopravil zpět ve zvláštním objektu, do něhož odlitky vložil pan Havel. Ten tvar pak v Papuye visel na stromě, oni si to sundali a vyřezali si z něj odlitky, je to součást dialogu, kterého se účastníme my, domorodci i pan Václav Havel.
Paralelně k výstavě vycházejí tři publikace: Nepřistupuj blíž,kniha fotografií Barbory Šlapetové doplněná rozhovory s představiteli papuánských kmenů, kterou vydává Galerie Zdeněk Sklenář ve spolupráci s nakladatelstvím Euromedia Group k.s. - Knižní klub. Druhou publikací je monografie Lukáše Rittsteina, jež podává přehled jeho dosavadní sochařské tvorby. Katalog výstavy, který dokumentuje instalaci projektu v centru DOX, a jeho vlastní vernisáž, vyjde po otevření výstavy.
Výstavu Manop, poslední první doprovází cyklus přednášek na téma Civilizace a přírodní národy, který se zabývá osobnostmi známých českých cestovatelů a fotografů přírodních lidí. Všímá si také vztahu naší civilizace k „primitivním" kulturám včetně problémů, jež domorodým kmenům plynou z kontaktů s námi.









