TZ: Bruselský sen

Bruselský sen: Československá účast na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, MG: Uměleckoprůmyslové muzeum, 21. 11. 2008 - 1. 3. 2009

Výstava Bruselský sen je věnována fenoménu Světové výstavy EXPO 58 v Bruselu. Připomíná tak jeden z československých kulturně historických mezníků 2. poloviny 20. století a přibližuje skutečnou podobu této legendární události. Po pražské premiéře, na jejíž přípravě se Moravská galerie podílela a která vzbudila mimořádný ohlas, se Bruselský sen představí i v Brně. Československý pavilon v Bruselu zaujímal šest tisíc čtverečních metrů, získal hlavní ocenění Zlatou hvězdu a stal se nejoblíbenější expozicí návštěvníků. Před pěti desítkami let znamenala československá prezentace pro svět šok. Země, která se ještě nevzpamatovala ze stalinského útlaku, se představila množstvím uměleckých či průmyslových výrobků a nápadů, jež jako by plynule navázaly na špičkovou úroveň designu masarykovského Československa. Podoba výstavy Bruselský sen navazuje na pražskou premiéru projektu - podílejí se na ní stejní architekti (studio Olgoj Chorchoj) i grafický designér (Robert V. Novák) řešením expozice. „Nabízíme divákům maximum informací ve vizuální podobě. Rádi bychom prostřednictvím velkoplošných reprodukcí záběrů z expozice evokovali emotivní prostředí československého pavilonu a mistrné využití scénických prostředků - kontrast světla, tmy a světelné akcenty na skupiny exponátů, modelace pohybu návštěvníků - které bylo pro naši expozici typické," popisuje koncept jedna z autorek projektu Daniela Kramerová. „Druhá polovina padesátých let minulého století zůstává tak trochu ve stínu pozornosti, kterou historici věnují zejména tuhému stalinismu a poté době uvolnění, která vyvrcholila Pražským jarem. Obecně je však právě konec padesátých let podstatným mezníkem v dějinách každodennosti poválečné Evropy, neboť je v zásadě ukončen proces poválečné obnovy, a to nejen té západní. V té době byla více či méně vyřešena bytová otázka, postupně začínají vznikat základy konzumní společnosti a v masovém měřítku se objevuje fenomén volného času a zábavy. Zkrátka kvalita života se právě od téhle chvíle stává společenským tématem číslo jedna, ať už jsou lidé kdekoli v Evropě průběžně znepokojováni ideologickými či ekonomickými otázkami. Světová výstava v Bruselu je symbolickým vyjádřením této tendence, přičemž účast a úspěch Československa, jenž byl založen zprvu ideologicky, se v podobě návratu modernistických principů a hodnot spojených s nároky na všední život trvale vepsal do paměti několika generací. Tyto úvahy byly prvotním podnětem projektu věnovanému československé účasti na EXPO 58, o němž jsem v roce 2006 mluvil s Martinem Součkem, Vandou Skálovou a Danielou Kramerovou, kteří měli v plánu něco podobného. Po různých peripetiích jsme nakonec ve spolupráci se společností Arbor Vitae, Uměleckoprůmyslovým museem a Galerií hlavního města Prahy uspořádali výstavu nazvanou Bruselský sen, na níž se podílela i Národní galerie a Národní technické muzeum. Mimořádně rozsáhlý a organizačně komplikovaný projekt je nejen důstojným rozvedením toho, co jsem měl původně na mysli, ale také atraktivní sondou do dějin české a slovenské výtvarné kultury," říká o prvotní myšlence uspořádat výstavu věnovanou EXPO 58 ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný. Vedle fotografického, filmového připomenutí podoby samotné československé expozice jsou zde představeny významné původní exponáty, které reprezentovaly Československo v Bruselu (sklo, keramika a porcelán, tapiserie, hračky), návrhové studie (například k dobově velmi progresivní prostorové vitráži Jana Kotíka, k zoomorfní kompozici Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové nebo studie textilního oddílu Vkus od Antonína Kybala) a původní architektonické a grafické řešení pavilonu. Nechybí ani přiblížení dalších magnetů naší tehdejší expozice - mediálních novinek Laterny magiky a Polyekranu. Připomenuta je i velmi oblíbená restaurace československého pavilonu. Na výstavě a především v rozsáhlé doprovodné publikaci sledují autoři pozadí vzniku této nesmírně progresivní přehlídky, průběh příprav, atmosféru výstavy, mechanismy udělování ocenění a následný význam obrovského úspěchu, kterého se československé expozici dostalo. „Dobové kvality československé expozice jsme se snažili na výstavě a především v publikaci přiblížit prostřednictvím širokého spektra archivních pramenů a díky informacím získaným z rozhovorů s řadou aktérů a pamětníků. Na druhé straně se však bráníme jednostrannému vyzdvihování této monstrózní propagační akce a nezapomínáme připomínat všeprolínající politické aspekty této první z poválečných světových výstav," dodává Vanda Skálová, druhá autorka projektu. Oproti pražské premiéře klade brněnská výstava větší důraz na moravské realizace bruselského stylu - především v architektonické oblasti. Právě v Brně (zejména v souvislosti s obnovou a rozkvětem výstaviště a známých veletrhů), ale i v dalších moravských městech - například v Olomouci - došlo k vytvoření zásadních architektonických realizací, které nesou stopy ovlivnění „bruselem". Brněnský soubor se také sevřeněji koncentruje přímo na Československou účast na bruselském EXPO 58 a na špičkové designové projevy bruselského stylu v architektuře, výstavnictví, textilu, skle, keramice a průmyslovém designu. Velký význam je zde kladen na soubor děl grafického designu, který z velké většiny pochází přímo ze sbírek Moravské galerie v Brně a je kurátorským přínosem členky autorského kolektivu a kurátorky MG Marty Sylvestrové. Svým nebývalým rozsahem svědčí tento soubor o výjimečném akvizičním počinu instituce na poli, které lze i s ohledem na pořádání tradičních přehlídek mezinárodního grafického designu Bienále Brno označit za výsostnou doménu Moravské galerie v Brně. Navíc je výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu MG rozšířena o fotografickou sekci. Téměř padesát snímků z přelomu 50. a 60. let zachycuje atmosféru „let podivně naivních". Odrážejí tehdejší nárůst automobilismu, emancipaci žen, vzrůstající zájem o elektrické spotřebiče anebo vznik školních družin. Vedle těchto společenských fenoménů ovšem fotografové, teoretici a oficiální ideologové řešili i otázky svázané se (staro)novými fenomény fotografickými. Řadu diskusí vyvolávala například fotografická ilustrace na stránkách novin a časopisů, stále dostupnější barevná fotografie, retuš ve fotografickém portrétu, nové podoby fotografie v reklamě či pozvolna opět přijatelná fotografie aktu. Vděčným tématem se na několik let stala fotografie coby součást tematických výstav a veletrhů, brněnské strojírenské veletrhy nevyjímaje. Vystavené fotografie jsou doplněny reprodukcemi a výňatky z dobového tisku. Architektonické řešení, vycházející z pražské koncepce, reaguje na odlišné prostorové dispozice Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně a uvede díla do nových vzájemných vztahů. Proměny se dočkají i doplňkové projekce, včetně definitivní verze dokumentárního filmu Martina Řezníčka „Brusel 2058", který vznikal na základě svědectví celé řady aktérů a pamětníků bruselského úspěchu paralelně s přípravou výstavy. Součástí výstavy je i interaktivní výtvarná dílna s názvem Tvary, křivky a barvy, která je přístupná po celou dobu konání výstavy. Každý otevírací den až do konce roku je pro prvních padesát platících návštěvníků připraven zdarma výtisk MF DNES.