TZ: Bytosti odnikud

Bytosti odnikud, MG: Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno, 27. 3. - 7. 6. 2009

Výstava Bytosti odnikud. Metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století uzavírá trojici hlavních jarních výstavních projektů Moravské galerie v Brně a nabízí téměř dvě stovky děl vytvořených podle klasických akademických principů. Po úspěšné pražské premiéře, kde výstavu akademické malby uvedla Galerie hlavního města Prahy, přicházejí malebně stylizované ženské akty, salonní portréty, alegorické a mytologické výjevy do Brna.

Výstava je věnována malířům, kteří v první polovině 20. století pokračovali v tradici akademické a salonní malby 19. století. Pojem akademismus byl negativně chápán od chvíle, kdy vstoupil do terminologické výbavy evropských komentátorů umění. Původně jím byla označována povrchní a netvůrčí konzervace vyčpělého extrátu z klasicismu konce 18. století, dnes je chápán v obecnějším smyslu jako pojem s univerzálním pejorativním významem. Proto je tradičně užíván kritikou, která přikračuje k negativnímu ohodnocení a odsouzení salonního umění poslední třetiny 19. století, nebo konvenční tvorby první poloviny 20. století.

Téma výstavy bylo zvoleno nejen proto, že obraz vývoje umění v Čechách v první polovině 20. století je vzhledem k jednostrannému zájmu historiků umění o vrcholné výkony moderního umění deformovaný, ale také z toho důvodu, že otevření této problematiky napomáhá formulovat celou řadu otázek, souvisejících se základy naší masové kultury a její vizuality. Projekt Bytosti odnikud nehodlá akademické tendence v malířství první poloviny 20. století institucionalizovat, nechce je ani prvoplánově rehabilitovat. Proto neusiluje o estetizování výsledného profilu výstavy prostřednictvím tendenčně selektivního výběru děl a referenčních projekcí a nevyhýbá se určitým charakteristickým, avšak v našich očích vyloženě negativně vnímaným rysům tohoto typu tvorby: podbízivosti nebo sentimentálnosti.

Výstava prezentuje umělecký styl malířských virtuosů, jakými byli Vojtěch Hynais, František Ženíšek, Václav Brožík, Vlaho Bukovac a Franz Thiele i jejich následovníci František Jakub, Oskar Brázda, Josef J. Loukota, Jakub Obrovský, František Xaver Naske. Byli ve své době oblíbení u bohaté a střední třídy, tedy komerčně velmi úspěšní, a současně ovšem nenávidění i opovrhovaní rodící se avantgardou, která vystupovala s radikální oponenturou právě vůči tehdejšímu establishmentu. Civilizační změny po 2. světové válce modernismus, tedy i avantgardu a její kritéria, společensky etablovaly a akademickou malbu první poloviny 20. století přesunuly do sféry nevkusu. Časem zapadla prachem zapomnění, ale v masové kultuře dodnes zůstala některá její obrazová schémata pevně zakořeněna. Přerostla ve vizuální modely, schopné formovat mediální realitu naší historie i současného života. Mnohdy dokonce výrazněji než „vysoké umění", které se navíc zpětně naučilo s jejich banalitou jako provokativním paradoxem hrát vlastní hru. Smyslem výstavy je upozornit na tyto pro kultivované intelektuály možná nepříjemné vazby a vrátit dějiny moderního umění, jak je známe, do původního kontextu, který se nám časem podařilo programově zapomenout.

Řešení problému povahy těchto metamorfóz je v rámci výstavy hledáno pomocí konfrontace výtvarných děl s rodícími se obrazovými formami populární kultury. Příbuznost akademizujícího umění první poloviny 20. století s komerční fotografií, líbivou ilustrací, sentimentálními filmy a s vizuálními kódy společenské a politické reprezentace je na výstavě zpřítomněna díky projekcím těchto dobových dokumentů. Tradičně je připraven bohatý doprovodný program - komentovaná prohlídka výstavy s její kurátorkou, přednášky pro všechny věkové skupiny a architektonická procházka historická. Výtvarné dílny zase umožní poznat akademismus prostřednictvím vlastní tvorby. Milovníci Emy Destinové mohou v den ukončení výstavy, tedy 7. června v 19.00 hodin navštívit komponovaný pořad sestavený k poctě této umělkyně.

Společně s Uměleckohistorickou společností bude 22. dubna v 17.00 hodin uspořádána diskuse u kulatého stolu. Zúčastní se nejen kurátorka výstavy, ale i další přední čeští historici umění, a diskutována budou témata, která výstava a její doprovodná publikace otevřely. Doprovodná publikace je k zakoupení na prodejních místech MG a každý návštěvník obdrží k zakoupené vstupence brožuru o výstavě.

Důvody, proč jsme se rozhodli nabídnout návštěvníkům Moravské galerie v Brně reprízu výstavy Bytosti odnikud, jsou nasnadě. Projekt Marie Rakušanové totiž přináší nejen - v kontextu českého dějepisu umění - nové a odvážně uchopené téma, ale také radikalizuje a zpochybňuje způsobem jeho prezentace obvyklou výstavnickou praxi. Pozdní fáze akademického umění byla dlouho vytěsňovanou realitou umělecké produkce 20. století, která si žádá nejen o uměleckohistorickou, ale také kulturně-společenskou interpretaci podpořenou na výstavě také odpovídajícím způsobem instalace. V mnohém tak Bytosti odnikud doplňují či doslovují některé nedávné či plánované původní projekty Moravské galerie v Brně, jakou byla monografická výstava zapomenuté modernistické malířky Milady Marešové, náš pokus tematizovat problém výstavy přírůstků do sbírek muzea umění, který se loni uskutečnil pod názvem Za 15, či chystaný pohled na celek sbírky českého umění druhé poloviny 20. století.

Marek Pokorný ředitel Moravské galerie v Brně

„Výstava Bytosti odnikud... se naprosto liší od uměleckohistorických výstav, na které jsme z našich muzeí a galerií zvyklí. Materiál, který představuje, nelze posuzovat podle modernistických kritérií kvality a originality. Výstava se prezentovaná díla nesnaží rehabilitovat, ani legitimizovat, nechce je ale ani zesměšňovat či dospívat k nějakým moralizujícím závěrům. Pokouší se je zasadit do širších kulturněhistorických souvislostí. Akademizující umění první poloviny 20. století je zde představeno jako základ a později součást pop-kulturní estetiky."

Marie Rakušanová autorka výstavy