TZ: Bytosti odnikud v GHMP

27. 10. 2008Artalk Infoservis

Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna, Bytosti odnikud - Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století, 22. 10. 2008 - 1. 2. 2009

Kurátorka: Marie Rakušanová Městská knihovna, Mariánské náměstí 1, Praha

Bytosti odnikud

Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století

Výstava Bytosti odnikud. Metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století je věnována malířům, kteří v první polovině 20. století pokračovali v tradici akademické a salonní malby 19. století. Byli ve své době oblíbení u bohaté a střední třídy, tedy komerčně velmi úspěšní, a současně ovšem nenávidění i opovrhovaní rodící se avantgardou, která vystupovala s radikální oponenturou právě vůči tehdejšímu establishmentu. Civilizační změny po 2. světové válce modernismus, tedy i avantgardu a její kritéria, společensky etablovaly a akademickou malbu první poloviny 20. století přesunuly do sféry nevkusu. Časem zapadla prachem zapomnění, ale v masové kultuře dodnes zůstala některá její obrazová schémata pevně zakořeněna. Přerostla ve vizuální modely, schopné formovat mediální realitu naší historie i současného života. Mnohdy dokonce výrazněji než „vysoké umění", které se navíc zpětně naučilo s jejich banalitou jako provokativním paradoxem hrát vlastní hru. Smyslem výstavy je upozornit na tyto, pro kultivované intelektuály možná nepříjemné vazby, a vrátit dějiny moderního umění jak je známe do původního kontextu, který se nám časem podařilo programově zapomenout.

Autorka výstavy Marie Rakušanová o koncepci říká: „Výstava Bytosti odnikud ... se naprosto liší od uměleckohistorických výstav, na které jsme z našich muzeí a galerií zvyklí. Materiál, který představuje, nelze posuzovat podle modernistických kritérií kvality a originality. Výstava se prezentovaná díla nesnaží rehabilitovat, ani legitimizovat, nechce je ale ani zesměšňovat, či dospívat k nějakým moralizujícím závěrům. Pokouší se je zasadit do širších kulturněhistorických souvislostí. Akademizující umění první poloviny 20. století je zde představeno jako základ a později součást pop-kulturní estetiky."

Akademismus

Pojem akademismus byl negativně chápán od chvíle, kdy vstoupil do terminologické výbavy evropských komentátorů umění. Původně jím byla označována povrchní a netvůrčí konzervace vyčpělého extrátu z klasicismu konce 18. století, dnes je chápán

v obecnějším smyslu jako pojem s univerzálním pejorativním významem. Proto je tradičně užíván kritikou, která přikračuje k negativnímu ohodnocení a odsouzení salonního umění poslední třetiny 19. století, nebo konvenční tvorby první poloviny 20. století.

Kořeny akademické malby první poloviny 20. století

V souvislosti s problematikou akademické malby první poloviny 20. století je nezbytné zmapovat vývoj situace na umělecké scéně v Čechách v poslední třetině 19. století. Tehdy došlo k ustálení významových hranic pojmu akademismus, respektovaných během první poloviny 20. století převážnou většinou představitelů české umělecké kritiky. V této spojitosti je třeba upozornit na vazby některých pedagogů, kteří působili na pražské Akademii na přelomu 19. a 20. století, na standardy pařížského salonního akademismu, které byly - navzdory přechodné „modernizaci" podněty luminismu a naturalismu - definované uměleckým trhem a jeho nároky na efektní reprezentativnost uměleckého díla.

Pedagogické působení Vojtěcha Hynaise, Františka Ženíška, Václava Brožíka, Vlaha Bukovace a Franze Thieleho na Akademii zprostředkovalo umělcům, kterým je projekt Bytosti odnikud věnován, zásadní uměleckou zkušenost, ovlivňující jejich tradiční a konzervativní orientaci mnohdy na celý život. Zároveň však srovnání s díly akademických a novoromantických malířů konce 19. století naznačuje, že v tvorbě jejich následovníků (František Jakub, Oskar Brázda, Josef J. Loukota, Jakub Obrovský, František Xaver Naske) došlo během první poloviny 20. století k zásadním změnám uměleckých cílů.

Posuny a metamorfózy - akademismus a pop-kultura

Již krátce po zahájení příprav projektu bylo zřejmé, že předpokladem badatelského zpracování tohoto komplikovaného problému bude vyznačení právě těchto zásadních posunů. K proměnám totiž navzdory všeobecně zažitému přesvědčení o strnulosti a neměnnosti akademické doktríny v tvorbě umělců s cejchem akademismu v první polovině 20. století skutečně docházelo. Stávalo se tak nejen ve vztahu k dobovému vývoji situace v umění, ale také ve společnosti, kultuře a dokonce i v politice.

Řešení problému povahy těchto metamorfóz je v rámci výstavy hledáno pomocí konfrontace výtvarných děl s rodícími se obrazovými formami populární kultury. Příbuznost akademizujícího umění první poloviny 20. století s komerční fotografií, líbivou ilustrací, sentimentálními filmy a s vizuálními kódy společenské a politické reprezentace je na výstavě zpřítomněna díky projekcím těchto dobových dokumentů.

Výstava, která neadoruje, ani nemoralizuje

Projekt Bytosti odnikud nehodlal akademické tendence v malířství první poloviny 20. století institucionalizovat, nechtěl je ani prvoplánově rehabilitovat. Proto neusiloval

o estetizování výsledného profilu výstavy prostřednictvím tendenčně selektivního výběru děl a referenčních projekcí a nevyhýbal se určitým charakteristickým, avšak v našich očích vyloženě negativně vnímaným rysům tohoto typu tvorby: podbízivosti, nebo sentimentálnosti.

Nová kritéria hodnocení

Zapojení akademické výtvarné tvorby první poloviny 20. století do vztahů s esteticky blízkými pop-kulturními žánry umožnilo generovat nová kritéria hodnocení, která se zásadně liší od hierarchie vytvářené dějepisem moderního umění. Bytosti odnikud, jak nazval ženské figury malované podle pravidel akademismu francouzský kritik Camille Mauclair, mohou být díky těmto kulturněhistorickým souvislostem zapojeny do adekvátního kontextu.

Odhalení těchto vztahů nepochybně může vyvolat otázku, zda by se podobným vulgarizačním procesům v rámci dějin umění měla vůbec věnovat pozornost.

Akademizující malířství první poloviny 20. století zasazené do kontextu jeho esteticky příbuzných, ve své době masově konzumovaných obrazů nám ukazuje kořeny pop-kultury, kterou žijeme i dnes, zjevuje nám svět takový, jakým se ve 20. století stal pro masovější část publika. Principy pěstované v této oblasti v první polovině 20. století nemohly být kvůli své všudypřítomnosti od umění, které dnes v našich očích reprezentuje „vysokou" kulturu, dokonale izolovány a mnohdy do něj znovu vstupovaly.

Výstavu doprovází stejnojmenná publikace, kterou ve spolupráci s Galerií vydává nakladatelství Academia.

Na výstavě uspořádané pod záštitou primátora hlavního města Prahy, ve spolupráci s Národní galerií a díky velké vstřícnosti mnoha zapůjčitelů, bylo instalováno přes 400 děl.

Záštitu převzal primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

Spolupořadatel: Národní galerie v Praze

Výstava byla podpořena grantem Ministerstva kultury.

Mediální partnerství:

Artmix

ČRo 3 - Vltava

Art&Antiques

Ateliér

Flash Art

Týdeník A2

Xantypa

Výletník.cz

Artmap

Vstupné: 120,- Kč dospělí / 60,- Kč snížené

Informace o dalších slevách lze nalézt na www.ghmp.cz