Lorem ipsum dolor

TZ: Cena Věry Jirousové 2023

1. 12. 2023Artalk Komentář

Laureátkami CVJ 2023 se staly Ivana Rumanová a Noemi Purkrábková, čestné ocenění získala Helena Todorová.

Laureátky VIII. ročníku Ceny Věry Jirousové pro etablované a začínající kritiky umění

Cena Věry Jirousové pro začínající a etablované kritiky uzavírá osmý ročník. Hlavním cílem ocenění je zviditelnit obor umělecké kritiky a diskutovat nad jeho podobou. Vedle oceňování práce začínajících i etablovaných kritiků, jež bude nadále pokračovat v dvouletém rytmu a průběžně organizovat další akce, díky kterým se o kritice více mluví a uvažuje. Naším cílem je rovněž navázat těsnější spolupráci se šéfredaktory časopisů a internetových platforem věnovaných umění i se zástupci kateder a oborů zabývajících se uměním, jeho teorií a kritikou. Do soutěže se tak dostanou studenti a začínající autoři na základě soustavné práce.

Porota se v diskuzi rozhodla ocenění v kategorii začínajících kritiček a kritiků ocenit Noemi Purkrábkovou. Laureátkou ceny v kategorii etablovaných kritiků a za přínos oboru se pak stala Ivana Rumanová, kulturní antropoložka a angažovaná kritička. Odborná porota se v letošním ročníku rozhodla udělit také čestné uznání Heleně Todorové a rozšířit ocenění v kategorii začínajících kritiků a kritiček.

Odborná porota zasedala ve složení: kurátor a výtvarný umělec Zbyněk Baladrán, dále umělkyně Anetta Mona Chisa, český hudební publicista a kurátor Pavel Klusák, kurátorka, kritička výtvarného umění a laureátka Ceny Věry Jirousové v roce 2014 v kategorii etablované kritiky Tereza Stejskalová a publicistka a kritička píšící o popkultuře Táňa Zabloudilová.

 

Porota ocenila přínos kritických textů Ivany Rumanové, která je autorkou srozumitelnou jak pro odborné prostředí, tak mainstreamové čtenářstvo. Ve svých textech prokazuje hlubokou znalost jak současného vizuálního umění, tak společenského kontextu. Obě oblasti propojuje způsobem, který posiluje relevanci vizuální scény. Rumanová vystudovala kulturní antropologii na Univerzitě Karlově v Praze a obor Kulturní projekty ve veřejném prostoru na Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne. V současnosti se věnuje tématům klimatické krize a umění ve veřejném prostoru. S jejími texty se čtenáři setkávají na stránkách Artalk.info, Art+Antiques, A2 či slovenských platformách jako noviny Kapitál.

V letošním roce se porota Ceny Věry Jirousové rozhodla udělit cenu pro začínající kritiky a kritičky Noemi Purkrábkové, která se přihlásila s textem O velrybě v rybníku, který se věnoval výstavě Evy Koťátkové v Národní galerii v Praze. Porota ocenila, že autorka prokazuje nejenom rozhled dostatečný k tomu, aby byla schopna pojmenovat až překvapivě mnoho témat, se kterými pracuje jak recenzovaná výstava, tak její autorka dlouhodobě. Napsala text formálně sebevědomý a hodnotící jednu z nejvýraznějších výstav roku, navíc nesnadno kritizovatelnou – reprezentuje totiž druh uvažování spojený s emocionalitou a aktuálně velmi palčivými problémy a tématy, od kterých zatím nemáme bezpečný odstup. Purkrábková jej však přesto byla schopna uplatnit způsobem, který čtenáři umožňuje o výstavě uvažovat v dalších, na místě nepřítomných kontextech.

V této kategorii udělila porota také čestné uznání Heleně Todorové za text Masochismus jedné generace k výstavě Daniela Nováčka v Galerii TIC. Texty přijaté do soutěže byly hodnoceny výhradně anonymně. Porota oceňuje její práci s aktuálními texty, které s výstavou volně souvisejí a dovolují jí tak reflexi nejen velmi přesvědčivě budovat, ale sebevědomě nabízet relevantní kontext, v němž lze výstavu vnímat. Recenzované dílo se také nebojí popisovat velmi konkrétně.

Přihlášky do soutěže jsme přijímali ve třech jazycích, češtině, slovenštině a angličtině, a bez věkového limitu uchazeček a uchazečů. Letošní laureátky ve dvou kategoriích obdrží finanční odměnu na podporu publikační a badatelské činnosti v hodnotě 10 000 Kč, experimentální ocenění vetknuté do nové publikace Špatné psaní od Travise Jeppesena, jež vychází jako druhý svazek Kritické edice pro slavnostní večer, který performativně připravil Mark Ther. Laureátky také získávají roční předplatné časopisů Art+Antiques, Flash Art CZ/SK, Fotograf Magazine, A2 kulturní čtrnáctideník, poukaz do knihkupectví Artmap v hodnotě 5 000 Kč a v kategorii začínající kritiky také rezidenční pobyt v Českém centru.

Součástí letošního ročníku je i představení překladu knihy Špatné psaní od Travise Jeppesena. Ten vychází jako druhý svazek Kritické edice, kterou připravuje Cena Věry Jirousové ve spolupráci s Centrem pro současné umění Praha. Travis Jeppesen v knize Špatné psaní přichází s radikální myšlenkou, že selhání nemusí být vždy neúspěch. Jeho zájem o „špatnou“ literaturu, film či výtvarné umění neústí v argumentaci vedenou ve prospěch „správných“ podob tvorby, ale naopak v kritické pochopení, že právě pro to, čím tyto práce – mnohdy umanutě a zatvrzele – jsou, jsou zajímavé a má smysl věnovat jim pozornost. Neoddělitelnou součástí tohoto sdělení je i samotná jeho forma, která experimentuje s jazykem až na hranici možného, jež se v případě Travise Jeppesena nachází v oblasti objektově orientovaného psaní. Knihu doprovázejí ilustrace Marka Thera.

profily laureátek:

Ivana Rumanová vystudovala kulturní antropologii na FF UK v Praze a obor Kulturní projekty ve veřejném prostoru na pařížské Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne. Mezi její nedávné projekty patří výstavní projekt Nikdy sme neboli bližšie v tranzit.sk (spolu s Dušanem Barokem), spoluorganizování interdisciplinárního projektu Seminár urbánnej imaginácie (spolu s Eliškou Mazalanovou a Petrem Szalayem), který zkoumá právo na město v době klimatické krize, a spolupráce na výzkumném projektu Martina Piačka Liquid Dogmas. V současnosti také externě spolupracuje s Galerií města Bratislavy, pro niž kurátorsky zastřešuje program ve veřejném prostoru zaměřený na reflexi gentrifikace a nedostupnosti bydlení.

Noemi Purkrábková je studentka doktorského studia filmové a audiovizuální teorie na FF UK, spoluzakladatelka amorfního uměleckého kolektivu BCAA system a členka DJ uskupení Blazing Bullets. Absolvovala studijní stáže na Freie Universität Berlin a katedře filozofie pařížské Nanterre. V teorii, praxi i hudbě se věnuje především vztahu digitálních technologií a vizuální kultury a často se při tom pohybuje na nejasném území mezi teorií a fikcí. V současnosti pracuje jako redaktorka Art+Antiques.

Helena Todorová vystudovala dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Zajímá se o různé formy současného volného umění, zejména o interdisciplinární přesahy v něm. Publikovala na webu ČT art, byla redaktorkou v kulturním měsíčníku Artikl, kde psala pro výtvarnou rubriku, pro odborný kulturní časopis Kontexty napsala studii o propojení zátiší Juana Sanchéze Cotána a Josefa Sudka.

 

Cena Věry Jirousové děkuje za laskavou podporu Českých center a podpoře Art+Antiques, Artalk.info, Artyčok.tv, Centrum pro současné umění Praha a Spolek Skutek.

Projekt Ceny Věry Jirousové se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a hl. města Prahy.