TZ: Colorito Malířství v Benátkách 16. – 18. století z moravských a slezských sbírek

14. 11. 2011Artalk Infoservis

Colorito Malířství v Benátkách 16. – 18. století z moravských a slezských sbírek / Moravská galerie v Brně: Místodržitelský palác / Brno / 17. 11. 2011 – 20. 5. 2012

Colorito

Malířství v Benátkách 16. – 18. století z moravských a slezských sbírek

Moravská galerie v Brně

Místodržitelský palác, Moravské nám. 1a, Brno

17. 11. 2011 – 20. 5. 2012

vernisáž 16. 11. 2011 v 17 h

www.moravska-galerie.cz

vstupné 80/40 Kč, rodinné 170 Kč, skupinové 30 Kč/os.

K výstavě vychází rozsáhlá stejnojmenná publikace.

AUTOR KONCEPCE VÝSTAVY A KURÁTOR

Zdeněk Kazlepka

PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ VÝSTAVY

Emil Zavadil

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ VÝSTAVY

Filip Skalák

RESTAURÁTORSKÁ PŘÍPRAVA EXPONÁTŮ

Romana Balcarová, Renata Bartoňová, Šárka a Petr Bergerovi, Mario Král

Výstava Colorito. Malířství v Benátkách 16. – 18. století z moravských a slezských sbírek potěší zejména milovníky italské kultury a zvláště Benátek. Díky pětiletému úsilí kurátora výstavy Zdeňka Kazlepky můžete poodhalit krásu méně známých či téměř neznámých děl benátského malířství z moravských a slezských (převážně zámeckých) sbírek, která vznikla v časovém horizontu od poloviny 16. do konce 18. století. Na výstavě představíme 41 obrazů — olejů na plátně — od umělců, kteří tvořili tzv. benátskou školu. Obrazy na výstavě jsou rozděleny do šesti tematických skupin (Svatá konverzace, Světci a bibličtí hrdinové, Storie, Poesie, Generi minori, Veduta a capriccio), v nichž jsou jednotlivá specifika benátské školy představena.

Prostřednictvím vystavených obrazů, které pocházejí např. ze zámků Valtice, Náměšť nad Oslavou, Jaroměřice nad Rokytnou, Velké Losiny, Bruntál, ale i z několika muzeí umění a arcibiskupské sbírky v Olomouci, si lze učinit představu nejen o zvláštní až esoterické izolovanosti benátské kultury a široké škále malířských stylů a manýr, ale i o benátském intelektuálním hnutí, které vznik mnoha obrazů iniciovalo.

„Tato výstava si klade za cíl rozšířit dosud mezerovité poznání obrazů benátského původu o mistrovská díla, z nichž některá byla během pětileté práce doslova vynesena ze zámeckých depozitářů, odlehlých chodeb či salonů. Všímá si především méně známých či dokonce zcela neznámých obrazů v chronologickém vymezení od poloviny 16. do konce 18. století s těžištěm ve století sedmnáctém. Právě benátské malířské baroko mnohdy nezbytně oživené v restaurátorském ateliéru přineslo mnohé zajímavé objevy nejen v atribucích, ale i v technice a kvalitě malby, která ostatně byla při výběru exponátů primárním kritériem.

Přitom ne vždy se jednalo o obrazy benátských umělců. Středem zájmu se staly i zajímavé malířské výtvory tzv. cizinců (stranieri), kteří se v Benátkách buď na krátký čas zastavili, anebo se zde na delší dobu, někteří z nich dokonce doživotně, usadili. Proto se s jejich většinou poitalštěnými německými či holandskými jmény setkáváme v mnoha inventářích benátských obrazových kabinetů 17. a také 18. století. Tento výběr a zastoupení jednotlivých umělců benátské školy se nakonec promítnul i do názvu výstavy a katalogu Colorito. Malířství v Benátkách 16. – 18. století z moravských a slezských sbírek.“

Zdeněk Kazlepka, kurátor Moravské galerie v Brně

„Jakkoli se dramaturgie Moravské galerie v Brně vyznačuje snahou o novou formulaci témat a problémů stojících v centru naší pozornosti, jedním z jejích opěrných bodů jsou výstavy mapující přítomnost konkrétního okruhu uměleckých děl v českých a moravských sbírkách. Ty totiž přinášejí nejen nové poznatky a rozšiřují naši znalost uměleckého dědictví minulosti, ale také jedinečné zážitky ze setkání diváka s díly, která nejsou běžně přístupná jeho pohledu. Projekt Zdeňka Kazlepky se vrací k benátskému malířství a jeho věčně přitažlivému světu barev a světla jako základnímu kameni určitého kánonu dějin evropského umění, jak jej zachytily významné sbírky především na Moravě a ve Slezsku. Jsem přesvědčen o tom, že právě na závěr letošního velmi náročného roku se tato výstava stane pro řadu návštěvníků Moravské galerie v Brně příjemným zážitkem a látkou pro přemýšlení o věcech přesahujících momentální starosti,“

Marek Pokorný, ředitel Moravské galerie v Brně

BENÁTSKÁ ŠKOLA

Skupina malířů, kteří umělecky vyrostli a působili v Benátkách a v jejich okolí (Benátsko), bývá nazývána benátskou školou. Umění těchto umělců, počínaje malířskou rodinou Belliniů, se vyznačovalo zvláštním individuálním a místním rázem, jímž se lišilo od ostatních italských škol. K rozvoji tohoto rázu přispěly nejen zvláštní povaha kraje a lidu žijícího v laguně, ale i podivuhodná poloha města a jistá ostrovní uzavřenost. A konečně snad rozhodovala i okolnost, že v Benátkách chyběly antické památky. Je známo, že umělci v ostatní Itálii, především v Římě a ve Florencii, studovali hlavně na antických památkách formy a linie, nikoliv však barvu. V Benátkách tato umělecká tradice chyběla, zde se malířství začalo od konce 15. století vyvíjet zcela samostatně, na vlastních základech.

DÍLA NA VÝSTAVĚ COLORITO

Benátská renesance a manýrismus jsou na výstavě zastoupeny především mimořádnými díly Paola Veronese (Portrét hraběte Collalto) a Francesca Bassano (Ecce homo). Z pramenů dokonce víme, že Bassanovo plátno vzniklo v rámci pašijového cyklu obrazů, určeného pro chór kostela San Antonio Abate v Brescii, na němž se umělecky podíleli Bassanovi bratři.

Seicento reprezentují mj. skvělé obrazy Giovanniho Battisty Langettiho (Filozof), Francesca Ruschiho (Narkissos), Johanna Antona Eismanna (Capriccio s kostelem Santa Maria della Salute) nebo Andrey Celestiho („Římská nevěsta“). Mistrovským kusem je rovněž obraz Jupiter, Júno a Io připsaný ve své době slavnému a vyhledávanému Nicolovi Bambinimu.

Janovský malíř 17. století Stefano Magnasco stál sice stranou benátské školy, nicméně, vzhledem k mimořádné kvalitě čerstvě zrestaurovaného obrazu Latona a sedláci, byl do výstavy rovněž zařazen.

Přelom století, který znamenal pozvolný přechod od temného až pochmurného kolorismu k světlem prostoupeným a rozjasněným barvám, reprezentuje zakladatel benátského rokoka Sebastiano Ricci obrazem Pan a Syrinx.

K špičkovým ukázkám malířství 18. století na výstavě patří např. Sv. Marie Magdalena od Antona Kerna, německého malíře českého původu tvořícího pod benátským vlivem, Semiramis od Giovanniho Antonia Pellegriniho, který zavítal spolu se svým učitelem Paolem Paganim, jenž je na výstavě zastoupen obrazem Paridův soud, i na Moravu, dále ojedinělá veduta zachycující milánskou pevnost Castello Sforzesco od proslulého Bernarda Bellotta, zv. Canaletto, nebo mistrovské Capriccio, které nevytvořil nikdo menší než benátský malířský virtuóz Francesco Guardi.

KOLORISMUS

Je známo, že Serenissima se od 16. století stala oporou a strážkyní kolorismu, což v malbě znamená zdůrazněné uplatnění barev a barevného pojetí, které přejímá i modelační a prostorovou funkci ve výstavbě obrazu, s potlačením kresby a linie.

Upřednostnění barvy (colorito) před linií (disegno) bylo formulováno na teoretické bázi především v traktátech z poloviny 16. století, které sepsali teoretikové Paolo Pino a Lodovico Dolce. Dolce rozlišoval v malířství invenzione, disegno a colore. Disegno chápal ze dvou hledisek — jako formující abstraktní utváření obrazu a jako formu (kreslený návrh). Invenzione je podle něj sice důležitou složkou malířství, avšak přímý vztah k přírodě a skutečnosti má v umělcově díle pouze colore. Barva (colore, colorito) byla pro malíře zároveň nejobtížnější, a proto byla oceňována výše než ostatní dva pojmy. U Paola Pino nalezneme zásadní větu, kterou autor biografií umělců a malíř Carlo Ridolfi později vložil do úst Tintorettovi – il disegno di Michelangelo, e il colorito di Titiano („kresba Michelangelova a barva Tizianova“), jež se stala kvintesencí benátského umění, a to nejen druhé poloviny cinquecenta.

DOPROVODNÉ AKCE K VÝSTAVĚ

Výklad na výstavě / Zdeněk Kazlepka

Středa 7/12/2011 17 h

Čtvrtek 26/1/2012 17 h

Zdarma k ceně vstupného.

Přednáška Malířství v Benátkách 16. – 18. století / Ladislav Daniel

Středa 29/2/2012 17 h

Křest knihy a čtení ve výstavě / Zdeněk Kazlepka & Ostrov italského vkusu

Umělecký mecenát Antonia Rambalda hraběte z Collalto a San Salvatore mezi Itálií, Vídní a Moravou v první polovině 18. století

V průběhu ledna nebo února 2012, viz web MG, ve spolupráci s nakladatelstvím Barrister & Principal

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K VÝSTAVĚ

PRODUKCE VÝSTAVY