TZ: Darina Alster, Michael Markert

Darina Alster, Michael Markert: KONSTRUKCE/DEKONSTRUKCE JAZYKA /Entrance Gallery / Praha / 1. 4. - 25. 4. 2010

V dnešní době slovo nic neznamená. Je zprofanováno tisíci sděleními nevalné hodnoty, která nás všude a neustále obklopují. Právě v dnešní době má smysl dělat výstavu o textu a sdělení jako takovém. Naše instalace se zabývá obsahem sdělení, jeho mnohavrstevnou možností interpretace.

Slovo, znak, foném, montáž a demontáž větných jednotek nesoucích význam, smysl, základ jazyka a nutkání výkladu.

Instalace „K/D J“ se skládá ze dvou projekcí a dvou syntetických počítačových hlasů které střídavě vyslovují určitá prohlášení. Oba hlasy původně vycházejí ze stejného textu: speciálně vyvinutý hlasový generátor posílá tento původní text do náhodného generátoru vět, který neustále generuje nové a nové náhodné textové výstupy. Hlasový generátor pracuje principem Markovova řetězce slov, který je založen na nejpravděpodobnějším výskytu slova nebo seskupení slov ve větě. Generátor vyrábí věty za použití slov

z původního textového zdroje. Vygenerované věty zachovávají gramatické a stylistické vlastnosti původního textu. Systém pracuje v několika světových jazycích. Pro galerii Enrtrance jsme zvolili angličtinu, neboť je naším dorozumívacím jazykem.

V instalaci „K/D J“ jde tedy o dvojitou projekci a rozhovor dvou hlasů. Zaposloucháme-li se však do obsahu rozhovoru, pochopíme klamnost situace: oba hlasy se totiž snaží střídavě vyslovovat stejný obsah. Každý hlas zkouší vyslovit sdělení s různým stupněm úspěšnosti. Ani jeden však nikdy nedosáhne stoprocentní přesnosti.

Šepot nesouvislých hlásek se pokouší vytvořit slova, shlukovat zvuky do významu slov a řadit je za sebe (generátor na principu Markovova slovního řetězce), odpovídá druhému hlasu: mužskému hlasu, který vyjadřuje vlastní názor ve větách. Tyto nahodilé větné kompozice nabízejí mnoho možností výkladu. Znějí jako nesouvislé blábolení opilce, spícího člověka nebo šílence. Stejně tak může jít o genia, jehož úvahy sahají tak daleko, že mu svým ubohým rozumem obyčejný člověk nestačí.

Celek rozhovoru tak neustále multiplikuje různé verze vlastního významu. Klíč k původnímu smyslu má v ruce pouze divák sám, neb je mu nabídnut ve formě letáčku s a anglickou a českou verzí překladu původního textu. Divák se tak stává třetím projekčním plátnem instalace. Vlastním projekčním plátnem je divákova mysl. Neboť slova jsou pouze zvuky, fonémy, jež nabývají významu až v divákově mysli překladem oněch zvuků do řeči nesoucí konkrétní význam určitého názoru spojením slov do vět a souvětí.

Divák je tak pohyblivým souřadníkem smyslu slov a jeho nespočetných variant.

Původní textový zdroj pro kybernetický generátor je složený z citací pozorování dětské psychiky od psychologa Jeana Piageta či úvah na téma jazyka, textu a řeči postmoderních filosofů Martina Heidegera, Rolanda Barthese a Ludwiga Witgensteina.

Instalace představuje dva zákony kybernetického systému:

Dva hlasy odpovídající si v nekonečné konverzaci tvoří interaktivní smyčku, která je založená na neustálé zpětné vazbě, která probíhá uvnitř instalace – první zákon kybernetického systému.

V rámci aktivního pozorování zkouší divák pomocí sluchu a zraku rozkrýt význam slyšené a viděné konverzace. Informace, která se k divákovi dostává je generována strojem bez záměrného formování obsahu. Divák je konfrontován nečekanými kompilacemi více či méně uvěřitelných vět. Kybernetikové tomuto fenoménu říkají Perturbace: Divák je puzen myslet o obsahu nahodilých tvrzení, je ovlivněn náhodně vygenerovanými informacemi – což je druhý zákon kybernetického systému.

Rozhovor dvou projekcí a hlasů instalace K/DJ je Kybernetické Perpetuum Mobile.