TZ: Design v českých zemích 1900−2000. Instituce moderního designu

Design v českých zemích 1900−2000. Instituce moderního designu / Uměleckoprůmyslové musuem v Praze / Praha / 19. 12. 2016

Design v českých zemích 1900−2000. Instituce moderního designu

Editoři: Iva Knobloch, Radim Vondráček

Autoři kapitol: Jiří Fronek, Milan Hlaveš, Lada Hubatová-Vacková, Jiří Hulák, Daniela Karasová, Iva Knobloch, Dagmar Koudelková, Mariana Kubištová, Petra Matějovičová, Jana Johanna Pauly, Hana Rousová, Lucie Skřivánková, Petr Štembera, Lucie Vlčková, Radim Vondráček, Filip Wittlich

Fotografie: Gabriel Urbánek, Ondřej Kocourek, Salim Issa, Štěpánka Stein a další

Publikace Design v českých zemích 1900–2000 s podtitulem Instituce moderního designu představuje vůbec první systematické zhodnocení této oblasti dějin českého moderního umění. Mapuje ji v širokém záběru, sahajícím od designu interiéru, užitkových předmětů, průmyslového a grafického designu až po oblast módy a textilního designu, šperku, užité fotografie či nových hmot 20. století. Ve dvaceti tematických kapitolách názorně ukazuje, jak se utvářela podoba předmětů denní potřeby i luxusní designové produkce, jak se měnil životní styl a životní prostor. Kniha provádí dějinami českého designu prizmatem institucí, jež jsou představeny v kontextu dobově příznačných stylů, témat a politicko-společenských souvislostí. Důraz je kladen na přínos uměleckých škol, spolků, časopisů, výrobních podniků a družstev, výzkumných ústavů, designérských ateliérů a studií, zároveň je zhodnocen podíl tvůrčích osobností, které určovaly vývoj oboru. Kapitoly ilustruje kolem 950 fotografií předmětů z více než 100 českých i zahraničních sbírek a archivů. Tento bohatý obrazový materiál je uspořádán pro „dvojí čtení“: jako logický doprovod textů a zároveň jako autonomní komentovaný výklad.

Autoři vycházejí z uměleckohistorického přístupu a na řadě příkladů ukazují úzké tvůrčí i institucionální propojení výtvarného umění a designu. Publikace se však také snaží naznačit další politické, sociologické, ekonomické a genderové vazby, které jsou pro design jako multidisciplinární obor významné. Zaměřuje se nejen na instituce designu, ale i na návrhářstvi jako takové a na proměny jeho místa v systému moderní výroby, školství, výstavnictví, reklamy a dalších forem komunikace. Snaží se postihnout ideální duchovní jádro, „vůdčí ideje“, které tvoří podle některých moderních teoretiků základ každé instituce a určují její povahu a funkci. Autoři sledují ideu „zušlechtění výroby a vkusu“ v uměleckoprůmyslovém obrodném hnutí od 19. století, snahy o „drobné umění pro všední den“ v programu družstva Artěl a později o „výtvarné překonání hmoty“ v unikátní kubistické produkci Pražských uměleckých dílen, ideály moderního bytového a životního standardu v činnosti prvorepublikového Svazu československého díla nebo úsilí o zapojení výtvarné představivosti do tvarového řešení strojů a nástrojů v Kovářově škole. Další kapitoly názorně dokládají vojensky strohou podobu designu za protektorátu i otřesy, které pro výrobní a designérské instituce znamenalo poválečné znárodnění a budování socialistického státu s orientací na trhy Rady vzájemné hospodářské pomoci. Systematický výklad je pak věnován čtyřem dekádám socialismu, kdy se designérský vývoj soustředil do výzkumných ústavů a středisek, jako byl Ústav bytové a oděvní kultury (ÚBOK) nebo teoretizující Institut průmyslového designu (IPD), a v širokém spektru sleduje socialistickou spotřební kulturu, průmyslový design i originální ateliérová díla. Publikace se zabývá rovněž alternativními projevy, které vznikaly na okraji zájmu oficiálních institucí a socialistického průmyslu. Sleduje také dopad transformace společnosti po roce 1989, který se odrazil v zániku podniků socialistické éry a v budování nových institucí designu liberální, demokratické společnosti.

Závěrečnou část publikace tvoří medailony více než 300 institucí designu, zaznamenávající jejich často dramatické osudy ve 20. století, jako v případě skláren založených v 19. století, prosperujících do roku 1938, po válce znárodněných a vyvážejících zejména do Sovětského svazu, a po roce 1989 nepřeživších konfrontaci s technologiemi a marketingovými strategiemi globálního trhu.

Text publikace vznikl na základě institucionální podpory vědeckého výzkumu financovaného vládou ČR a Ministerstvem kultury ČR. Je výsledkem dlouholeté badatelské práce širokého kolektivu muzejních kurátorů, vysokoškolských pedagogů, studentů a doktorandů. Některá témata jsou zde zpracována vůbec poprvé, jako například propojení designu a popkultury v meziválečném Československu, organický design a existenciální tendence třicátých let, proměny designu pod tlakem ideologií 1939–1953, přehled ateliérové tvorby, problematika designu a životního prostoru v době normalizace či téma alternativ designu šedesátých až osmdesátých let.

Publikace by nevznikla bez dlouhodobé, systematické a bohaté sbírkotvorné práce českých a zahraničních muzeí a jiných paměťových institucí. Zhodnocuje jejich často opomíjenou činnost a využívá expertní znalosti kurátorů muzejních sbírek.

Podle editorů publikace Ivy Knobloch a Radima Vondráčka „snad nejzajímavějším momentem publikace je možnost přehlédnout souhrnně ,století designu‘ na našem území, seznámit se s pestrou strukturou a sítí lidí, spolků, výrobních subjektů a dalších institucí, které se designem zabývaly a dosud zabývají. Nahlédnout do jejich osudů skrze předměty, které tvoří naši kulturní a civilizační paměť a identitu.“

Koncept a poutavou vizuální podobu publikace vytvořil Štěpán Malovec, který přizval ke spolupráci fotografy Salima Issu a Štěpánku Stein. Jejich předělové fotografie otevírají kapitoly a vybízejí k interpretaci témat. Podobně obálka knihy od Adolfa Lachmana podněcuje k úvaze o tom, jaké to s designem v českých zemích vlastně je.