TZ: GMU v Hradci Králové zahájila k 70. výročí založení tři nové výstavy

Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) u příležitosti 70. výročí od svého založení zahájila tři nové výstavy. Výstava Hledá se mistrovské dílo představující více než 200 děl ze sbírek GMU nechává na veřejnosti, aby vybrala to nejlepší.

Výstava Hledá se mistrovské dílo (08/10/23–26/05/24) představuje díla, která pocházejí z období od konce 18. století až po současnost. Cílem výstavy je porovnat kánon českých (respektive československých) dějin umění s vkusem soudobého publika. Kurátorský výběr proto záměrně kombinuje díla známých malířů s obrazy, které vytvořili autoři méně věhlasní, polozapomenutí, regionální či přímo anonymní.

„Oproti standardním galerijním projektům, jež přirozeně pracují s díly profiltrovanými a zhodnocenými generacemi výtvarných historiků a kritiků, zde návštěvníkovi předkládáme bohaté spektrum umělecké a technické kvality, které mnohem věrněji odráží realitu lidské tvořivosti i sbírkových fondů,“ vysvětluje kurátor výstavy Tomáš Kolich.

Výstava vychází z poznatků recepční teorie, která se zrodila v oblasti literárních věd na univerzitě v německé Kostnici v 70. letech 20. století, kde se rozvíjela zejména dvěma směry. Zatímco německý literární teoretik Hans Robert Jauss se zabýval tím, jak text čtenáři vnímali v různých historických situacích a jak naplňoval či překonával „horizont očekávání“, jeho kolega Wolfgang Iser přišel s kategorií „implicitního čtenáře“. Tím je myšlen určitý typ ideálního čtenáře, kterého text předpokládá. I když každý čteme knihu poněkud odlišně, platí, že nám vždy poskytuje volbu pouze mezi několika způsoby čtení.

Oba uvedené směry recepční teorie lze dobře využít i pro analýzu výtvarného umění, jak to činí zejména německý historik umění Wolfgang Kemp, který využívá termín „implicitní divák“. Oproti literatuře tkví rozdíl v tom, že zatímco text je ze své podstaty nemateriální, a jeho fyzické okolí tudíž nepodstatné, výtvarné dílo je vždy vnímáno v určitém prostředí, ať už pro něj bylo původně určeno, nebo sem bylo následně přesunuto. Tyto vnější podmínky zpřístupnění díla ovlivňují divákovo vnímání, a proto je recepční teorie zkoumá také.

Výstava Hledá se mistrovské dílo představuje právě tyto tři zájmy výtvarně orientované recepční teorie: horizont očekávání, implicitní divák, prostředí díla. Zaměřuje se pouze na obrazy, neboť jsou nejvhodnějším uměleckým médiem k ověření postulátů recepční teorie. Ve snaze vystavit co nejvíce děl z depozitářů královéhradecké galerie byl zvolen způsob instalace typický pro historické šlechtické sbírky a salony umění, tedy maximální využití plochy stěn.

Paralelně byla zahájena výstava Ivana Voseckého s názvem Pravda (08/10/23–21/01/24). Umění Ivana Voseckého může na první pohled působit příliš zřejmě, přímočaře, prvoplánově nebo provokativně, téměř vždy se však dotýká hlubších otázek naší existence. Výstava se zaměřuje výhradně na autorovy textové práce.  V prostoru Bílé kostky návštěvníci naleznou autorovo starší dílo Pracuj víc otroku (2007) ze sbírky královéhradecké galerie a také jeho zcela novou práci Strach ze smrti je zdrojem moci, jež vznikla v dialogu s kresbou Jaroslava Panušky Hašek na smrtelné posteli z roku 1923, kterou Vosecký vybral ze sbírky GMU.

Černá kostka poskytuje prostor pro tvorbu Adély Babanové, která patří mezi klíčové představitelky jak současného umění, tak českého experimentálního filmu. Výstava situovaná v prostoru Černé kostky Promluvme si o Evě (08/10/23–21/01/24) prezentuje videoinstalaci Zurich  z roku 2008, jež v roce 2021 obohatila sbírky Galerie moderního umění v Hradci Králové. Při vzniku videoinstalace Zurich se Adéla Babanová inspirovala rozhovorem z roku 1973 otištěným v časopise Artforum, který vedla americká kurátorka a kritička Lucy R. Lippard s manželským párem umělců Robertem Smithsonem a Nancy Holt.