TZ: Ivo Hos, Michal Kindernay

Ivo Hos, Michal Kindernay / BKC: Galerie mladých / Brno / 3. 3. - 25. 3. 2010

Galerie mladých v březnu přestavuje společný projekt Iva Hose a Michala Kindernaye Mno land*. Jeho dynamika je založena na napětí mezi dvěma základními prostory. Prvním z nich je (velko)město, přesycené věcmi, lidmi a ději, které se na sebe neustále vrství a tečou jako rozvodněná řeka. Tím druhým je pokoj – útočiště, základna, místo, které umožňuje uchování odstupu od toho, co se děje za okny.

Stejně jako jsou zde dva základní prostory, jsou tu i dva základní vektory spojené se vznikem obrazů. Ten první je spojen se snímáním, zaznamenáváním obrazu a je reprezentován kamerou na stativu otočenou směrem z okna. Dohlížející oko kamery nám jasně evokuje výkonný nástroj moci. Ve videích Michala Kindernaye vybírá kamera na základě vloženého algoritmu z obrazového kontinua jen specifický druh informací, které by jinak zůstaly pod nánosem dalších obrazů skryty. Napětí mezi objektivním snímáním všeho, co se nachází v zorném poli objektivu, a apriorním diktováním toho, co v tomto poli má být zaznamenáno, je pro aktuální sérii videí Michala Kindernaye určující. V jednom z nich jsou z dvanácti hodin snímaného obrazu vybrány jen záběry obsahující let ptáků, v druhém si pak kamera „všímá“ ulice jen tehdy, je-li zcela bez aut. Tato videa mohou být vnímána jako reálné obrazy environmentální utopie.

Druhý vektor je dán projekcí obrazu. Sama povaha promítaného obrazu, který balancuje na hranici mezi hmotnou přítomností a nehmotnou iluzí, je stálým zdrojem naší fascinace. Ivo Hos využívá zdi pokoje jako projekční plochu. Pokoj, jehož stěny ožívají obrazy, se ocitá na nejisté hranici světů – skutečnost a vzpomínky (evokace vzdáleného místa, Hong Kongu, kde autor strávil s krátkými přestávkami poslední rok) se mísí v neoddělitelném celku.

Zjednodušeně by se dalo říci, že základní postup při práci s obrazem je u Michala Kindernaye založen na odebírání – připomíná prosívání přes stále jemnější síta. Z mnoha hodin záznamu zůstávají jen desítky vteřin, někdy několik minut… Ivo Hos naopak obrazy rozšiřuje – více či méně patrnými postprodukčními zásahy. Tyto odlišnosti v přístupu k práci s videoobrazem v celku instalace fungují jako komplementární, vzájemně se doplňující se principy. Místem, kde se zmíněné dva směry (dva pohledy, dva způsoby práce) setkávají zjevně, je společná projekce, která na základě připraveného obrazového materiálu vznikne přímo v prostoru Galerie mladých.

Jan Zálešák

kurátor Galerie mladých