TZ: Jaroslav Rössler

Jaroslav Rössler / Fotografie, malby a kresby z let 1923 - 1978 / Topičův klub / Praha / 14. 4. - 23. 5. 2014

JAROSLAV RÖSSLER: Fotografie, malby a kresby z let 1923 - 1978 Vernisáž výstavy: pondělí 14. 4. 2014 v 18 hodin Výstava potrvá do 23. 5. 2014 Kurátoři: Josef Moucha, Petr Štěpán, Ilona Víchová Topičův klub Topičova salonu Praha 1, Národní 9, 1. patro Jako umělec je Jaroslav Rössler (25. 5. 1902 ve Smilově – 5. 1. 1990 v Praze) inspirován ve dvou mohutných vlnách. Pro ranou fázi je charakteristický výrok Karla Teiga, jenž zjara 1923 prohlašuje: „Vždyť je to lepší než Man Ray!“ a zve Rösslera do nejdůležitějšího společenství českých tvůrců 20. let, do Uměleckého svazu Devětsil. Tento Rössler, vyučený v ateliéru Františka Drtikola (kde také poznal budoucí choť Gertrudu Fischerovou), je prvním fotografem české meziválečné avantgardy. Znamená to více než patnáctileté nasazení v předvoji, dílem přímo v Paříži, tehdejší metropoli euroatlantické kultury. Umělec holdoval fotografické abstrakci, o kterou na zlomu 10. a 20. let zavadilo v celém světě jen několik experimentátorů... Vedle toho zaměstnávalo Rösslera i kreslení, výroba typografických montáží a koláží či obrazových básní. Současná výstava nabízí souvislosti Rösslerovy fotografické, malířské a kreslířské tvorby. Ukazuje také, že nejen meziválečný, nýbrž i poválečný umělcův odkaz patří k nejpůvodnějším příspěvkům do dějin výtvarného umění vůbec. Žádný jiný tvůrce nezůstal v abstraktní fotografii plodný více než půl století. Volnou tvorbou se začal Rössler znovu zabývat po válce, zvláště od poloviny 50. let. Navázal tam, kde ve Francii skončil, leč slouží mu ke cti, že u toho nezůstal. Druhý dech Jaroslava Rösslera přináší fotografickou abstrakci naprosto nového rázu: od 50. let působí v linii jdoucí proti dříve jím samým prosazovanému geometrizujícímu zobrazování jednoduchých (a puristickým viděním dále zjednodušovaných) předmětů, stejně jako proti veškerým pozůstatkům tvarosloví předchozích avantgard. Ale zatímco po 1. světové válce inklinoval k pojetí dovolujícímu dekorativní rozvedení v rámci inzertní plochy, po 2. válce produkoval obrazy dokonale autonomní. V této fázi vzdáleně koresponduje s výtvarníky Karlem Malichem a Vladimírem Boudníkem, stejně jako raným dílem originálně připomínal malíře Františka Kupku i fotografie Man Raye a László Moholy-Nagye. Práce z Rösslerovy pozůstalosti pronikaly na veřejnost nesystematicky. Teprve roku 2001, po premiéře velké putovní retrospektivy připravené Uměleckoprůmyslovým museem v Praze, vyšla první monografie Jaroslava Rösslera s textem Vladimíra Birguse (TORST). Po dvou letech následovala velká kniha téhož iniciátora, obohacená kolektivem spoluautorů (KANT), která doznala též americké edice. K výtvarnému dílu soustředil svou publikaci historik umění Petr Štěpán Jaroslav Rössler kresby a malby / drawings and paintings (KANT, 2012). K letošní výstavě chystá její fotografický protějšek Josef Moucha.