TZ: Jaroslav Róna

Jaroslav Róna: Za naším světem / Galerie moderního umění v Hradci Králové / 26. 6. - 6. 9. 2009

O autorovi :

JAROSLAV RÓNA

Narodil se 27. 4. 1957 v Praze. Absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor sklářské výtvarnictví u profesora Stanislava Libenského. V roce 1985 byl asistentem prof. Libenského na letní sklářské škole v Pilchuku v USA a o dva roky později hostujícím umělcem tamtéž. Od roku 2005 vede ateliér sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze.

Je jedním ze zakládajících členů skupiny Tvrdohlavých a rytířem Řádu zelené berušky. Kromě výtvarné činnosti je důležité i jeho divadelní a filmové působení. Je členem divadla Sklep a formace Tros Sketos, spolu s Alešem Najbrtem a Františkem Skálou. Napsal a spolurežíroval řadu divadelních her, spolupracoval s generačním hnutím Pražská pětka a divadlem Mimoza. Za výtvarné řešení filmu Amerika podle F. Kafky byl nominován na Českého lva. Podílel se několika filmech. Vydal Umanuté kresby a jeho povídky, sny a jiná literární díla naleznete na stránkách Skupiny Tvrdohlavých i jinde.

Vytvořil monumentální plastiky a mozaiky pro řadu míst v Čechách i v zahraničí. Jeho práce najdete na Pražském hradě, na Klenové, na Jižním městě, v parku Hadovka, v Chebu, v Bratislavě nebo na Krétě. Nejslavnější je Kafka na Starém městě, za jehož realizaci získal Grand Prix obce architektů. Pracuje také jako scénograf a za ilustraci Kafkovy novely Popis jednoho zápasu obdržel ocenění bibliofilie roku od grafického spolku Hollar.

V roce 1985 mu byla z ideových důvodů v Hradci Králové zakázána výstava ve studentské galerii na kolejích na Kotli. Roku 2004 se účastnil pohádkového výstavního projektu Galerie moderního umění Bylo nebylo... .

Aktuální informace najdete na www.jaroslav-rona.cz

O výstavě :

Obrazy a sochy Jaroslava Róny nezapřou sklářské vzdělání, tvar je designovaný a barvy vyzařují. Jeho témata bývají označována jako mýtická podobenství. V Hradci jsme se pokusili představit známého autora z méně obvyklé stránky. Zaměřili jsme se na jeho podivuhodné krajiny a militaristické motivy, které jsou vizí postkatastrofického světa a výrazným varováním před zkázou planety. V tomto ohledu by se daly najít paralely mezi literárním odkazem některých Čapkových her a třeba sci-fi H.G.Wellse nebo Douglase Adamse. Objevitel na stejnojmenném obraze může být stejně dobře Stopař po galaxii jako Wellsův průzkumník vězněný Selenity na Měsíci.

Jsou tu obrazy převážně z poslední doby, dokonce z významných soukromých sbírek (například ze sbírky režiséra Jana Hřebejka). Sochy jsou vybrány z delšího časového období, protože některá aktuální monumentální díla by se do galerie nevešla.

Rónovy práce jsou romantické, ale zároveň je v nich obsažen duch vzdoru. Je velkým vypravěčem, ale vypráví o světě, který navštěvujeme ve snech, kdy do našeho vědomí pronikají tajné předpovědi a zapomenuté zprávy z nevědomí = ze státu démonů.

Na obrazech se volně pohybují rohaté osobnosti se svítivýma očima, andělé a lvi střeží božská vejce. Je tu uhrančivá Hlava Medůzy, bezbranná Modrá opice i Starý varan v hnízdě s lebkami. Mezi sochami je možno si povšimnout Podobenství s lebkou – model k plastice na Pražském hradě, pozornost jistě přitáhne biovznášedlo Vážka i opevněný bronzový Kostel.

Autor je jedním z vyhraněných představitelů postmoderny a členem někdejší slavné skupiny Tvrdohlaví, jejichž práci postupně galerie představuje – už jsme měli možnost si prohlédnout dílo Michala Gabriela nebo Čestmíra Sušky.

Nejspíš není žádná náhoda, že v prvním patře galerie můžete vidět krajiny Tvrdošíjného Jana Zrzavého a v přízemí pak dílo Tvrdohlavého Jaroslava Róny. Zvlášť, když zlé jazyky o tvrdí, že Róna je militarizovaný a depresivní Zrzavý... O tom, zda je to pravda, si může udělat návštěvník vlastní představu sám až do konce prázdnin.