TZ: Jiří Petrbok

Jiří Petrbok: Duhová, GHMP: Staroměstská radnice, Praha, 20. 2. - 19. 4. 2009

Malíř Jiří Petrbok (1962) má za sebou už velký počet výstav doma i v zahraničí. Jeho prezentační exponovanost se zvýšila především v poslední době, kdy jsme se mohli setkat s autorovými díly například v nové expozici soukromé sbírky Richarda Adama (Až na výjimky nové) v Brně, na pražských výstavách Nová trpělivost, Hrubý domácí produkt, Resetting/ Jiné cesty k věcnosti (vše 2007-08 ), Inverzní romantika (2008 ) nebo na samostatných výstavách Deník pacienta P. v Galerii Ad astra v Kuřimi a výstavě Červená v pražské Galerii Vernon.

Duhová Duhová...není barva, ale barevné spektrum. Je to skladba všech barev ve světle. Podstatné je, že „duhová" jako taková vlastně neexistuje. Duha, od které je název výstavy odvozen, je významově a interpretačně velmi zatížena. Může být stejně tak notoricky známým ikonografickým atributem smíření mezi stvořitelem a člověkem, jako nadužívaným schématem pro „pestrou nabídku" čehokoliv ve světě obchodu s čímkoli, může být vnímána jako symbol ekologických aktivit stejně jako homosexuálního hnutí. Má jak obsahové, tak čistě utilitární vlastnosti a charakter. Věřící divák si ji může vykládat jinak nežli ateista. Jiří Petrbok přichází opět s bezprostřední, ironicky podbarvenou a mnohoznačnou revizí malířských výrazových prostředků navázaných na konvenční významové konotace. Po výstavě Červená nastupuje ještě provokativnější Duhová. Sám umělec vstupuje touto výstavou do nové malířské fáze, kde začíná objevovat dosud neznámá, nečekaná spojení. Výstava Duhová v podstatě otevírá dveře do dalšího Petrbokova laboratorního prostoru, kde jsou vědomě dána jistá koncepční omezení a pravidla nastavená tak (spektrum duhy), aby autor musel opět řešit základní vztahy a výstavbu obrazové plochy a nemohl se pouze spoléhat na vlastní nabyté zkušenosti a dovednosti. Základním stavebním kamenem je tu příčný řez barevným spektrem světla.

Petr Vaňous, kurátor výstavy a redaktor A2