TZ: Knižní novinky tranzit.cz: Ať žijí pomocnice a dusivá místa

Knižní novinky tranzit.cz: Ať žijí pomocnice a dusivá místa

Na přelomu roku vydala iniciativa pro současné umění tranzit.cz dvě nové knihy. Kritická esej Smrt umělce. Ať žijí pomocnice! kurátorky Terezy Stejskalové je o vykořisťování podpůrných pracovnic a pracovníků upozaďovaných v uměleckém provozu. Autobiografický soubor povídek feministické autorky Shulamith Firestone Dusivá místa je prozaickou sondou do prostředí newyorských psychiatrických léčeben. Součástí knihy jsou ilustrace výtvarnice Sráč Sam. Oba tituly je možné objednávat v online knihkupectví tranzit.cz na adrese knihy.matterof.art.

Esej Smrt umělce představuje svět umění jako domácnost plnou neviditelné a špatně placené práce, která je však zároveň pro jakoukoliv uměleckou tvorbu nepostradatelná. Kromě viditelných autorů – umělců a kurátorů – tvoří umělecký provoz produkční, asistenti a asistentky kurátorů, pečovatelky různého druhu, edukátorky a edukátoři, restaurátorky a restaurátoři a kustodi a kustodky. Řada z těchto rolí vyžaduje velkou dávku úsilí i fantazie, nápaditosti i citlivosti. V eseji se čtenáři seznámí s příběhy lidí, kteří z lásky ke světu umění dávají svojí práci daleko více, než za co jsou placení, i těch, které jejich práce přivedla na hranici vyčerpání a vyhoření. Tereza Stejskalová je kurátorka působící v Praze. Je ředitelkou iniciativy tranzit.cz a spoluzakladatelkou bienále Ve věci umění. V letech 2018–2022 působila jako výzkumná pracovnice a pedagožka na Akademii múzických umění v Praze. Spolupracovala na mnoha výstavách a projektech po celé Evropě. Publikuje texty v akademických i neakademických časopisech a je editorkou několika publikací, (Filmaři všech zemí, spojte se! [2018], Kdo je to umělec [2014]) ad.

„Umělec se čím dál více podobá jakémusi art manažerovi, který konkrétní produkci díla outsourcuje, deleguje na jiné, často méně úspěšné umělce a umělkyně, asistenty a asistentky, kteří na autorství nikterak neparticipují. V ateliéru těch nejúspěšnějších umělců a umělkyň pracují pomocnice nejrůznějšího typu: kreslířky, řemeslnice, osvětlovačky, produkční, asistentky všeho druhu včetně pečovatelek o děti.”

Dusivá místa je autobiograficky laděná sbírka povídek. Vyšla poprvé v angličtině roce 1998 v nakladatelství Semiotext(e). Knihu zasazenou do klaustrofobického prostředí psychiatrických léčeben a temných zákoutí New Yorku tvoří příběhy sociálních outsiderů a outsiderek, kteří se dusí v současné společnosti. Kniha je nemilosrdnou a krutou analýzou z pohledu těch, kteří se nedokážou přizpůsobit současné společnosti nebo v ní nechtějí fungovat. Shulamith Firestone studovala umění a patří k nejpozoruhodnějším postavám radikálních hnutí 20. století. Ač vyrůstala v konzervativní židovské rodině, již v pětadvaceti letech platila za intelektuální hvězdu radikálních kruhů. Stalo se tak díky knize The Dialectic of Sex (1970), dodnes považované za základní dílo druhé vlny feminismu, které předběhlo svou dobu. Poté se však Firestone z aktivistické scény stáhla, pobývala v psychiatrických léčebnách a žila v ústraní.

„Za posledních deset let Rachel hospitalizovali šestkrát, většinou tak na čtyři měsíce, někdy víc, někdy míň, pokaždé ale nedobrovolně. (Nikdy v léčebně nezůstala déle než půl roku, kterýžto časový úsek se zhruba shodoval s vypršením státem hrazené krátkodobé hospitalizace pro chudé a snahou nemocnice postavit její léčbu na stabilnějším finančním základu; právě tohoto mrtvého mezidobí většinou využila k útěku.) Při každém návratu do nemocnice, především tehdy poprvé, měla pocit, že se ponořila pod hladinu, jako kdyby ji někdo celé měsíce držel pod vodou.“