TZ: Krzysztof Miller

Krzysztof Miller / Objektiv revoluce / kurátoři: Waldemar Gorlewski, Beata Łyżwa-Sokół, Katarzyna Puchalska / Leica Gallery Prague / Praha / 8. 11. 2019 – 5. 1. 2020

Rok 1989 byl přelomem nejen pro Polsko a celý náš region, ale také pro Krzysztofa Millera. Z amatérského fotografa, který dokumentoval demonstrace Nezávislého svazu studentů, se stal profesionálním fotoreportérem jednoho z nejdůležitějších deníků ve svobodném Polsku. Dokumentoval společenské a politické změny v Polsku, průběh sametové revoluce v Československu a krvavý převrat v Rumunsku. 

V letech 1990–2008 zachytil řadu válečných konfliktů, oběti masakrů a hladu. Byl na téměř 60 zahraničních cestách, na řadu míst se vracel několikrát. Fotil mj. v Rumunsku, Iránu, Gruzii, Náhorním Karabachu, Bosně, Chorvatsku, Tádžikistánu, Afghánistánu, Kambodži, tureckém Kurdistánu, Abcházii, JAR, Čečensku, Rwandě, Burundi, Zairu, Kosovu, Kongu, Iráku, Ugandě, Jižním Súdánu a Keni.

Krzysztof Miller zvěčnil přelomové okamžiky a hlavní konflikty 20. století – o tom vyprávějí fotografie na výstavě. Snímky představují nejen obraz současného světa, ale také vnímavého a výjimečného fotoreportéra, který díky své citlivosti dokázal zachytit obyčejného člověka a jeho každodennost.

Demonstrace, velké události, války. Krzysztof se stal skutečným fotoreportérem, spojoval touhu po adrenalinu s chladným kalkulem profesionála. Jeho fotky nejsou kanonické, spíše nezvykle naléhavé. Informují o tom, co se právě děje, ale jsou zároveň nezapomenutelné. Krzysztof se nepokládal za umělce, fotoreportáž měla dokumentovat a ne tvořit novou skutečnost. V práci byl klidný, soustředěný, sebejistý – ale také plný úcty k lidem, které fotil. Nesmělý introvert, jak o sobě sám mluvil, dokázal svým fotoaparátem dodat váhu každému příběhu. Plnil záběry štěstím i neštěstím, díval se do očí obětem válek i králům života.

Krzysztof Miller dostal v roce 1989 svou šanci a nepromarnil ji. Jeho snímky to nejsou jen fotografie, ale především historie.

Byl zvědavý, chtěl být lidem blízko. I když někdy stál  trochu bokem, tak jen proto, aby viděl víc. „Jestli chceš fotit, neboj se toho,“ říkal.

Krzysztof Miller (1962 –2016) 

Narodil se ve Varšavě 25. března 1962. Vystudoval gymnázium Štěpána Bátoryho, byl šestnáctinásobným mistrem Polska ve skocích do vody z trampolíny a věže (1976–1986). Od roku 1981 studoval na Fakultě tělovýchovy a sportu ve Varšavě.

Spolu s Robertem Brylewským a dalšími byl jedním ze zakladatelů punkového hnutí v Polsku. Ještě v době gymnaziálních studií začal spolupracovat s protikomunistickou opozicí. Po vzniku Solidarity v srpnu 1980 spoluorganizoval Akademické hnutí obnovy na varšavských gymnáziích. V roce 1982 byl zatčen a uvězněn. Po propuštění se znovu zapojil do protirežimních akcí, fotil demonstrace a roznášel týdeník Tygodnik Mazowsze.

Od roku 1986 spolupracoval s Přehledem agenturních zpráv a Nezávislou fotografickou agenturou Dementi. Svoje snímky publikoval v samizdatovém tisku. V roce 1988 se stal fotoreportérem Nezávislého sdružení studentů, které ho akreditovalo na jednání opozice a komunistické vlády u tzv. Kulatého stolu.

Od roku 1989 byl fotoreportérem deníku Gazeta Wyborcza. Dokumentoval společenské a politické změny v Polsku, sametovou revoluci v Československu a krvavý převrat v Rumunsku. V letech 1990–2008 pracoval jako fotoreportér v Rumunsku, Iránu, Gruzii, Náhorním Karabachu, Bosně, Chorvatsku, Tádžikistánu, Afghánistánu, Kambodži, Burundi, Zairu, Kosovu, Kongu, Iráku, Ugandě, Jižním Súdánu nebo Keni. Řadu let trpěl posttraumatickým syndromem.

Jeho fotografie publikovala média po celém světě. V roce 2000 byl členem jury prestižní fotografické soutěže World Press Photo. V letech 2008–2011 studoval na Státní vyšší filmové, televizní a divadelní škole v Lodži na Katedře fotografie. V roce 2013 nakladatelství Znak publikovalo vzpomínky Krzysztofa Millera „13 válek a jedna. Skutečný příběh válečného reportéra“.

V roce 2014 mu prezident Bronisław Komorowski udělil Rytířský řád znovuzrození Polska.  V roce 2015 zahájil Krzysztof Miller ve Svazu polských uměleckých fotografů autorskou výstavu Nerozhodující moment, která téměř dva roky putovala po celém Polsku. Byl laureátem mnoha ocenění v soutěžích Grand Press Photo a BZ WBK Press Photo.

Zemřel 9. září 2016.

Kurátoři výstavy

Waldemar Gorlewski – fotograf a fotoeditor, kurátor fotografických výstav.  Autor fotografií pro média i řadu knih, mj. pro historické průvodce Řím a jeho černá aristokracie Wojciecha Ponikiewského nebo Barcelona. Město. Lidé. Kniha a Praha. Magické město Marka Pernala. Řadu let vedl fotografické oddělení deníku Gazeta Wyborcza a fotografickou agenturu Agencja-Gazeta.

Beata Łyżwa-Sokół – od roku 2016 vedoucí fotografického oddělení deníku Gazeta Wyborcza a fotografické agentury Agencja-Gazeta, kde od roku 2006 působila jako fotoeditorka. Autorka textů o současné fotografii, zpráv z festivalů a rozhovorů s fotoreportéry publikovaných v měsíčníku Pozytyw, deníku Gazeta Wyborcza a jeho příloze Duży Format. Tři roky je porotkyní soutěže Grand Press Photo, v roce 2018 spoluzaložila s Jerzym Wójcikem, vydavatelem Gazety Wyborczé, Soutěž Krzysztofa Millera za Odvážný pohled .

Katarzyna Puchalska – od roku 2008 působí ve varšavské městské kulturní instituci Dom Spotkań z Historią, řadu let koordinuje varšavské oslavy výročí svobodných voleb 4. června 1989 (Wyłącz system, Wybraliśmy wolność). Kurátorka výstav Krzysztof Miller. 1989 a Przełom w kadrze.1989, autorka scénářů a producentka hudebních, vydavatelských, filmových a divadelních projektů.