TZ: L'étude d'après nature / Fotografie a umění v 19. století

L'étude d'après nature. Fotografie a umění v 19. století / Moravská galerie v Brně: Pražákův palác / 24. 2. - 20. 5. 2012

L'étude d'après nature

Fotografie a umění v 19. století

Moravská galerie v Brně

Pražákův palác, Husova 18

24. února – 20. května 2012

vernisáž 23. února 2012 v 17 hodin

80/40 Kč, rodinné 170 Kč, skupina 30 Kč/os.

KURÁTORKA VÝSTAVY

Petra Trnková

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ VÝSTAVY

Tomáš Svoboda

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ VÝSTAVY

Robert V. Novák

Až k počátkům fotografie zavede návštěvníky Moravské galerie v Brně výstava L'étude d'après nature. Fotografie a umění v 19. století. Expozice, která veřejnosti představí na 220 fotografií, je pokračováním již započaté trojdílné série výstav věnovaných problematice fotografie a umění. Projekt, který vznikl jako ohlédnutí za padesáti lety existence fotografické sbírky Moravské galerie v Brně, zahrnoval výstavu V plném spektru (4/11/2011–5/2/2012), dále L'étude d'après nature a koncem letošního roku připravovanou výstavu Fotografie a umění 20. století.

Výstava L'étude d'après nature. Fotografie a umění v 19. století přiblíží veřejnosti tajemství vztahu fotografie a umění — dozví se zejména, jak se v 19. století prolínal svět fotografie s malířstvím, sochařstvím, grafikou či architekturou. Vztah k výtvarnému umění v 19. století totiž patří k vůbec nejpozoruhodnějším oblastem historie fotografie. Navzdory čemuž nebyla zdejší výtvarné produkci věnována větší pozornost. Výstava L'étude d'après nature. Fotografie a umění v 19. století se snaží alespoň zčásti tento nedostatek napravit. Na rozdíl od podobných projektů, představených v minulosti již mnohokrát v zahraničí, je výstava založena výhradně na pramenech z českých, moravských a slezských sbírek.

Expozice v Pražákově paláci vůbec poprvé v českém prostředí zkoumá vztah fotografie a malby a fotografie a grafiky v tak velkém rozsahu. Vedle tématu fotografie jako předlohy nebo uměleckých ambicí fotografů si výstava všímá např. i výtvarných postupů aplikovaných na fotografii, dobového fenoménu živých obrazů a také focení pomocí camery obscury. Tento předchůdce fotoaparátu bude na výstavě k vidění hned ve dvou formách — jednak jako replika dobové camery obscury ve smyslu kreslířské pomůcky, ale také jako skutečná temná komora s projekcí exteriérového obrazu, kterou si návštěvníci mohou v rámci interaktivní zóny sami vyzkoušet.

„O vztahu fotografie a umění se vedly diskuse už v době zveřejnění prvních fotografických technik na přelomu 30. a 40. let 19. století — daguerrotypie a kalotypie. Od té doby v různé intenzitě vyvstávala potřeba definovat a nalézt zákonitosti tohoto vztahu — ať už na základě kompozice, ostrosti obrazu či perspektivy. Zpravidla se tak dělo s cílem odpovědět na otázku, zda fotografie je, či není uměním. Výstava L'étude d'après nature (studie podle přírody) se zabývá vztahem fotografie a umění, ale nutno podotknout, že bez jakýchkoli ambicí definovat tento vztah či dokonce dát odpověď na zmíněnou otázku.

V historii umění jistě nejvíce dominují dvě témata vztahu fotografie a umění: fotografie jako pomůcka a fotografie jako artefakt. První část výstavy je věnována právě fotografii jako pomůcce, která dlouho byla a mnohdy stále ještě zůstává tabu, zvláště jedná-li se o nejvyšší stupně pomyslného kvalitativního žebříčku. S nacházením dalších dokladů o práci malířů v druhé polovině 19. století se ukazuje, že fotografie byla přirozenou součástí jejich práce a zcela jistě nešlo o výhradní doménu těch méně talentovaných. Dokladem vedle již mnohokrát zmiňovaného Franze Lenbacha, Edgara Degase či Alfonse Muchy mohou být i zde představené malby Julia Mařáka či Václava Brožíka.

Druhé velké téma ve vztahu fotografie a umění se týká uměleckých ambicí fotografů. Právě v něm nejvíce rezonuje odvěký spor o to, zda je fotografie objektivním záznamem skutečnosti či výsledkem tvůrčího aktu jednotlivce a komponování obrazu, čili uměním. Z fotografií, které jsou součástí výstavy, bychom mohli do tohoto okruhu bez váhání zařadit jen menší počet, nicméně nechybí zde jména jako Gustave Le Gray, Ludwig Angerer, Adolphe Braun, Alfred Stieglitz či Vladimír Jindřich Bufka.

Kromě těchto dvou jsou na výstavě bohatě zastoupeny i další velké tematické okruhy, např. fotografie živých obrazů (tableaux vivants) či fotografická reprodukce artefaktu. Velký prostor zde zaujímá téma výtvarné manipulace fotografického obrazu.

Cílem výstavy L'étude d'après nature není hledat jakékoli zákonitosti či obecné vazby mezi obrazovými žánry v malbě a ve fotografii. Mnohem dobrodružnější je totiž pozorování konkrétních děl a pátrání po okolnostech jejich vzniku, případně jejich dalšího osudu.“

Petra Trnková

kurátorka výstavy

L'ÉTUDE D´APRÉS NATURE / Studie podle přírody (studie podle skutečnosti)

Francouzská varianta názvu výstavy byla zvolena zejména proto, že mnozí z autorů zastoupených na výstavě měli úzké vazby na francouzské prostředí — zde se také objevily první systematické snahy o prosazení fotografie jako oblasti umění rovnocenné malbě či grafice. V tehdejší době do značné míry vládla světu umění právě francouzská terminologie — název „studie podle přírody“ dobře vystihuje situaci dobové umělecké praxe (používání fotografie, někdy nazývané „obrazu podle skutečnosti“, jako předlohy) i samotný vztah fotografie a malby a fotografie a umění obecně.

VÝBĚR Z FOTOGRAFŮ ZASTOUPENÝCH NA VÝSTAVĚ

Gustave Le Gray (fotograf, malíř), Julius Mařák (malíř, grafik), Václav Brožík (malíř), Georg Maria Eckert (fotograf, malíř), Rudolf Koppitz (fotograf), Vladimír J. Bufka (fotograf), Friedrich Brandseph (fotograf), Karel Novák (fotograf), Anton Josef Trčka (fotograf), Josef Bekl (malíř, grafik, fotograf), Joseph Axmann (grafik).

EXPONÁTY NA VÝSTAVĚ

Těžiště vystavených děl: sbírka Moravské galerie v Brně (fotografie, malba a grafika 19. století, miniatura); Ústav dějin umění AVČR, v.v.i.; Muzeum hlavního města Prahy; Národní galerie; Uměleckoprůmyslové museum v Praze; Státní zámek Velké Březno; Státní hrad Nové Hrady; Státní zámek Lednice; Státní oblastní archiv v Třeboni; Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově; Muzeum Bruntál; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Moravské zemské muzeum; tři soukromé sbírky.