TZ: Listování

Listování: Moderní knižní kultura ve sbírkách Muzea umění Olomouc / MUO / Olomouc / 10. 6. – 11. 10. 2009

Jak se měnila kniha s nástupem secese, symbolismu, surrealismu nebo funkcionalismu i v 2. polovině 20. století a jak se z ní stalo svébytné umělecké dílo? To se od 10. června do 11. října dozví návštěvníci výstavy Listování v olomouckém Muzeu moderního umění, která prostřednictvím pěti stovek exponátů nabízí procházku historií knižní kultury ve 20. století. Nejen že ukazuje typografické skvosty a bibliofilie z let 1882-1970, ale také představuje podstatnou část z muzejního fondu tzv. autorských knih, který je co do rozsahu i kvality nejvýznamnější v České republice. Listování je vrcholem letošního Roku knihy v Muzeu umění Olomouc (MUO) – řady výstav, které se věnují rozmanitým podobám knižní kultury od středověku do současnosti.

Knihovní fond Muzea umění Olomouc v současnosti čítá zhruba 35 tisíc svazků. Tvoří jej z velké části uměleckohistoricky a oborově příbuzná literatura. „Ale od poloviny devadesátých let jsme začali systematicky budovat i další knihovní fondy. Nejprve sbírku Kniha 20. století, zaměřenou k typografii meziválečné avantgardy a pozdní poválečné moderny, dále Knihovnu Otto Františka Bablera jako součást literární pozůstalosti významného olomouckého překladatele a bibliofila, a konečně sbírku Autorské knihy, tedy knihy jako uměleckého, mnohdy v jediném exempláři vytvořeného díla. Výstava Listování má přitom naznačit rozpětí a strukturu všech knižních sbírkových fondů a hlavně upozornit na knihu jako výtvarný objekt,“ informoval ředitel MUO Pavel Zatloukal.

Sbírku Kniha 20. století, která je na výstavě zastoupena bezmála třemi stovkami svazků, olomoucké muzeum založilo v roce 1994. Tvoří ji kolekce knih, časopisů a sborníků, na jejichž úpravě se podíleli významní představitelé českého i německého, anglického a ruského výtvarného umění 20. století. „Těžištěm sbírky je česká knižní avantgarda v období mezi dvěma světovými válkami, kdy hlavními proudy v českém knižním umění jsou funkcionalisticky orientované knižní úpravy a konstruktivistická typografie, jedinečná tvorba Josefa Čapka i umělci tvořící v duchu poetismu a surrealismu,“ uvedla kurátorka sbírky Hana Bartošová. Na výstavě se tak objevují knihy, jejichž podobu navrhovali tak významní avantgardní tvůrci jako například El Lisickij, Ale xandr Rodčenko, László Moholy–Nagy, Karel Teige, Ladislav Sutnar, Jindřich Štyrský, Toyen nebo Josef Šíma. Součástí sbírky jsou rovněž knižní úpravy z počátku 20. století ve stylu secese, symbolismu a později expresionismu a kubismu. „Tyto tendence jsou zastoupeny na výstavě knihami Vojtěcha Preissiga, Františka Bílka, Karla Hlaváčka, Františka Koblihy nebo Josef aVáchala,“ řekla. Sbírka je časově vymezena koncem 60. let. „Po nástupu normalizace sklouzla knižní kultura až na výjimky do průměru, který byl příznačným rysem oficiálního umění doby. Vakuum, ve kterém se česká knižní kultura ocitla, se podařilo překonat až po roce 1989. Objektem našeho sběratelského zájmu se tak stala až současná tvorba,“ vysvětlila Bartošová.

Sbírku Kniha 20. století doplňuje výběr z Knihovny Otto Františka Bablera, významného olomouckého překladatele a bibliofila, jehož literární pozůstalost čítající zrhuba sedm tisíc svazků spolu s korespondencí a archivem převzalo Muzeum umění v roce 2005. Bablerova knihovna se přitom do výstavního sálu přestěhovala nejen prostřednictvím asi stovky svazků, nýbrž v takřka věrné podobě, tedy včetně nábytku - polic i stolu, za nímž Babler pracoval. „Bablerova knihovna je mnohovrstevným labyrintem, který věrně odráží úsilí svého tvůrce a to jak v rovině jazykové, protože Babler překládal z většiny evropských jazyků, tak i v rovině časové, žánrové či tematické. Pro výstavní výběr jsme se zejména nechali vést tímto labyrintem tématem bibliofilií, tedy specifickou cestou knižní kultury 20. století. Tato linie není náhodná, neboť Babler patřil k hlavním organizátorům bibliofilského hnutí na Moravě a to již od jeho zrodu v roce 1928 právě zde v Olomouci,“ uvedl kurátor Nikolas Proksch.

Druhým sbírkovým fondem, jehož podstatnou část Muzeum umění Olomouc na výstavě Listování vůbec poprvé představuje veřejnosti, jsou tzv. autorské knihy, tedy žánr, který se vymezil v rámci výtvarné avantgardy 60. let 20. století jako samostatná umělecká kategorie. „Naše sbírka začala vznikat na konci devadesátých let díky přispění Jiřího Valocha a Zdenka Primuse, našich spolupracovníků, a dnes poskytuje téměř komplexní obraz fenoménu autorské knihy jak ve smyslu vývoje ve světovém i domácím kontextu, tak žánrového rozrůznění. Jedná se o výrazně mezinárodní či přesněji euroatlantickou kolekci představující různé možnosti přístupu k tomuto výtvarnému žánru. Koncepční akviziční činnosti v oblasti autorské knihy se naše muzeum věnuje jako jedna z mála institucí v České republice a dovolím si tvrdit, že náš soubor je nejkvalitnější u nás,“ upozornila kurátorka Gina Renotière.

Ve sbírce, kterou na Listování reprezentuje více než 120 exponátů, jsou vedle jedinečných autorských přístupů (Dalibor Chatrný, Rudolf Fila, Milan Knížák, Květa Pacovská, Miloš Šejn, Dezider Tóth ad.) zastoupeny konceptuální (Petr Babák, Vladimír Havlík, Jiří H. Kocman, Vladimíra Sedláková, Jiří Valoch, Jan Wojnar ad.) či lettristické polohy práce s autorskou knihou (Jan K. Čeliš, Jiří Hůla, Josef Volvovič, Ladislav Novák, Václav Vokolek ad.). Další linii tvoří díla, která se zabývají vztahem výtvarného umění a hudby (Milan Grygar, Petr Pokorný), hraniční oblast mezi autorskou knihou a objektem představují práce autorů z významného mezinárodního hnutí Fluxus (Bici Hendricks, George Brecht, Robert Watts a další), které dnes patří ke klasickým a zakladatelským dílům v oblasti autorské knihy.

Samostatnou součástí sbírky jsou autorské knihy z berlínského vydavatelství Rainer Verlag, které patřilo po celou dobu existence (1966–1995) k nejvýznamnějším vydavatelstvím autorských knih vůbec a pro svůj tvůrčí a experimentální přístup je vyhledávala řada dnes slavných autorů (např. Dieter Roth, A. R. Penck, Emmett Williams, Marcel Broodthaers, Ann Noël). „Muzeum umění Olomouc je jedinou institucí na světě, která díky daru Rainera Pretzella vlastní úplnou sbírku autorských knih Rainer Verlag,“ podotkla Renotière.

Význam olomoucké sbírky podle Renotière dokládá i skutečnost, že pozvání na zahájení výstavy přijalo několik renomovaných osobností v oblasti autorské knihy. „Součástí vernisáže bude beseda s umělci, jejichž autorské knihy dnes již patří ke světové klasice žánru, i s teoretiky autorské knihy evropského významu,“ upozornila Renotière. Z Maďarska přicestuje vydavatel Rainer Pretzell, z Berlína pak malířka, grafička, tiskařka, fotografka a performerka Ann Nöel, jejíž práce jsou vystavovány po celém světě, včetně benátského Bienále. Pozvání přijal i Konrad Balder Schäufellen z Mnichova, který se věnuje experimentům v oblasti konkrétní a vizuální poezie. Návštěvníci vernisáže mohou diskutovat rovněž s Nathalie Amae a Marie Delaunay, ředitelkou a hlavní kurátorkou ArtistBook International – mezinárodního salonu autorské knihy pořádaného každoročně slavným Centre Georges Pompidou v Paříži. „Potvrzením kvality našeho fondu je rovněž pozvání, aby letošní ArtistBook International doprovázela výstava autorských knih ze sbírky Muzea umění Olomouc,“ doplnila Renotière.

Výstavu Listování doprovází česko-anglická publikace, která obsahuje texty kurátorů příslušných sbírek i spolupracovníků muzea, kteří svou aktivitou podnítili vznik těchto sbírek (Zdenek Primus, Jiří Valoch).

Jak uvedl ředitel MUO Pavel Zatloukal, Listování je vrcholem Roku knihy – dramaturgické řady výstav, která je zaměřena na fenomén knihy a jeho proměny v průběhu staletí. Na rozmanité podoby knižní kultury od středověku až po její současnou podobu se letos zaměřuje šest letošních projektů MUO. Například v červenci začne výstava Josef Čapek / Vidět knihu, na konci září pak bude zahájena monografická expozice Jindřich Zdík (1126 - 1150) / Olomoucký biskup uprostřed Evropy, díky níž se do míst svého vzniku po stovkách let vrátí veškeré dochované předměty z období Zdíkova olomouckého působení a mezi nimi také unikátní iluminované rukopisy uložené ve švédském Stockholmu a v německém Halle.

Otto František Babler

26. 1. 1901, Zenica – 24. 2. 1984, Olomouc

Překladatel, básník, spisovatel, bibliofil a literární historik narozený v bosenské Zenici. S Olomoucí je spjatý od roku 1915, kdy se sem se svou matkou přestěhoval. Z důležitých životních dat je třeba připomenout jeho sňatek s Marií Mejsnarovou roku 1928 (oddávajícím byl Jakub Deml), narození syna Otty v roce 1930 a definitivní přestěhování do Samotišek u Olomouce roku 1932, kde si manželé postavili rodinný dům.

Po většinu času byl Babler nezávislým literátem, působil však také jako knihovník a lektor srbochorvatšiny na Univerzitě Palackého v Olomouci. Hlavní osou jeho celoživotního díla jsou překlady, kterých je na 200 větších (knižních) a přes 4000 drobných (pro periodika). A je potřeba zmínit, že Babler byl překladatel – polyglot, protože v jeho bibliografii nalezneme překlady z většiny evropských jazyků – germánských, románských i slovanských. Mezi nejdůležitější překladatelská díla patří Dantova Božská komedie (z italštiny), Havran E. A. Poea (z angličtiny), Román o Lišákovi (z francouzštiny) a Andrićova Travnická kronika (ze srbochorvatštiny). Neopomenutelné jsou také jeho překlady českých básníků, např. do angličtiny přeložil Staré ženy Františka Halase, do němčiny zase Máj K. H. Máchy.

Rainer Pretzell

*20. 8. 1939 Berlín

Tiskař, majitel nakladatelství Rainer Verlag, sběratel, spoluorganizátor kulturních setkání a četných výstav, významná osobnost berlínské kulturní scény 60. – 90. let 20. století, zakládající a aktivní člen Akademie Dietera Rotha (ve švýcarské Basileji a islandském Seydisfjörduru). Matka Apollonia Pretzell byla historičkou umění, otec Lothar Pretzell byl profesor, historik umění, ředitel Muzea Carolino Augusteum v Salcburku, Kunstgutlager Schloss Celle a Musea für Volkskunde v Berlíně. Rainer Pretzell byl od útlého dětství obklopen uměleckými díly a bohatou knihovnou umělecké literatury a bibliofilií. Vyučil se sazečem v Kolíně nad Rýnem a s Otfriedem Rautenbachem založili na přelomu let 1960–1961 tiskárnu Verlag Hagar v Brühl, zaměřenou na vydávání bibliofilských tisků, vydali 1. německou edici o díle francouzského spisovatele Gérarda de Nervala. Následně se Rainer Pretzell stal zaměstnancem nakladatelství Eremiten-Presse ve Stierstadtu u Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1966 dochází k založení Rainer Verlag jako samostatné části Eremiten-Presse a rok na to Rainer Pretzell odchází do Berlína, aby zde uskutečnil svůj sen – založit si svou vlastní samostatnou tiskárnu Rainer Verlag. V celé historii nakladatelství Rainer Verlag (1966–1995), které působilo nejen jako tiskárna, ale i jako místo společného života a tvorby, Pretzell pracoval a sblížil se s četnými umělci: Dieter Roth, Emmett Williams, Ann Noël, Martin Rosz, Max Neuman, Jan Voss, A. R. Penck, H. C. Artmann a další, kteří se i díky práci Rainer Verlag stali předními osobnostmi moderního umění 20. století. Rainer Pretzell se po uzavření nakladatelství Rainer Verlag v roce 1995 přestěhoval na jih Maďarska, do rodné země své manželky Agnes, odkud dále pokračuje v soukromých studiích a vlastní práci.

Ann Nöel

*1944 se narodila v anglickém Plymouthu, od roku 1980 žije a pracuje v Berlíně. Její všestranný talent – malířky, grafičky, tiskařky, fotografky a performérky potvrzuje vzácnou kombinaci tvůrčí důvtipné vynalézavosti. Troufalá experimentátorka využívající nejmodernější technické vymoženosti. Navíc měla to štěstí znát a spolupracovat s nejzajímavějšími umělci naší doby.

Její kariéra začala na počátku roku 1964 na Bath Academy of Art v Corsham, kde spolupracovala na projektech s takovými umělci jako Ian Hamilton Finlay a John Furnival. Po získání diplomu v oboru grafiky a designu v 1968 byla pozvána do Stuttgartu ke spolupráci s Hansjörgem Mayerem, bývalým profesorem Akademie a jedním z prvních vydavatelů autorských knih od Roberta Filliou, Richarda Hamiltona, Dietera Rotha, André Thomkinsa, Emmetta Williamse a dalších. Tato zkušenost ji dostatečně připravila k práci, která jí byla v roce 1969 nabídnuta. Jednalo se o místo asistentky Dicka Higginse, vydavatele dnes již legendárního vydavatelství Something Else Press, kde potkala Emmetta Williamse, jako hlavního editora (a budoucího manžela) a řadu dalších grafiků jako George Brecht, John Cage, Allan Kaprow, Richard Kostelanetz, Daniel Spoerri a velké množství umělců hnutí Fluxus. Během 70. let minulého století se kromě své vlastní tvorby věnovala činnosti supervizora - školitele v California Institute of the Arts, dále vedení přednášek a ateliéru grafiky v Scotia college of Art and Design a v Carpenter Center for the visual Arts na Harvardské Universitě. V 1987 působila jak grafik na Machida-shi Museum of Graphic Arts in Tokyo.

Její práce jsou vystavovány po celém světě, včetně posledních projektů na Bienále v Benátkách, Liverpoolu a Lodži. Je také autorkou šesti autorských knih, vydaných v Rainer Verlag v Berlíně.

Konrad Balder Schäufellen

Narozen 1929 v Ulmu, žije v Mnichově. Po studiích filozofie a medicíny v Německu a Francii, studoval na Akademii výtvarných umění v Mnichově. V letech 1958-1959 pobýval na Dálném východě, v Římě a v Praze. Diplomovaný lékař, v letech 1966-1970 pracoval jako psychiatr v Max-Planck-Institutu psychiatrie v Mnichově a poté jako psychoterapeut a psychoanalytik v soukromé praxi.

Od 50. let minulého století se věnuje činnosti literární, publikační a experimentům na poli konkrétní a vizuální poezie. Vytváří „mluvící objekty“, je autorem četných zvukových a audio vizuálních instalací, fotografií a soch. Překladatelské činnosti, zejména z české literatury (Ivan Wernisch, Jiří Kolář, Josef Hirsal, Bohumila Grögerová, Ladislav Novák, Věra Linhartová) se věnuje od počátku 60. let, stejně jako tvorbě autorských knih.

Vystavoval na mnoha mezinárodních výstavách, účastnil se Documenty 6 (Kassel, 1977) a Bienále v Benátkách (1969 a 1986). Přednášel jako docent na Mezinárodní letní akademii výtvarných umění v Salcburku.

Nathalie Amae

Kurátorka, ředitelka ArtistBook International od roku 2007 v Centre Georges Pompidou v Paříži.

Narozena 1969 v Arles, po studiích historie umění a archeologie spolupracovala vedle Rika Gadella na kulturních akcích jako například ArtistBook International (1994), Paris Photo (1997), Parcours des Mondes (2001) a na tvorbě vydavatelských projektů Paris Photo Magazine, revue XXe siècle věnující se designu a architektuře, revue Kaos, kde působila jako šéfredaktorka. V současnosti spolupracuje s časopisem Connaissance des Arts Photo a rozvíjí vydavatelské projekty věnující se kritice současné architektury.

Marie Delaunay

Kurátorka, hlavní kurátorka ArtistBook International od roku 2007 v Centre Georges Pompidou v Paříži.

Narozena 1980. Po studiích historie umění a designu se přidala v roce 2004 k pracovní skupině Rika Gadella, která v rámci francouzské kulturní sezóny v Číně připravila projekt Design Francie. Pokračuje v organizování salonů Parcours des Mondes a ArtistBook International a zároveň se věnuje organizaci výstav designu a současného umění.