TZ: Michal Gabriel

Michal Gabriel: Sochy / Artpro Gallery / Praha / 16. 2. - 12. 3. 2010

Výstava s názvem SOCHY je uceleným souborem skulptur z bronzu, laminátu a sádrového kompositu. Tématem výstavy je sama SOCHA , která se tak objevuje i v názvu výstavy.

Z materiálu – s názvem sádrový komposit – vytvořil akademický sochař Michal Gabriel, za pomoci moderní technologie, zmenšené plastiky původních děl – jako je Jogínka, Chodec apod. Pomocí 3D scanneru se fyzický model transformuje do digitální podoby. Socha putuje do virtuálního prostoru a za pomoci 3D tiskárny znovu ve změněné podobě zpět do reálného prostředí. Na výstavě se setkáme tedy nejen s původními laminátovými či bronzovými sochami ve velkém měřítku, ale i stejnými plastikami ve zmenšených proporcích. Ty jsou záměrně tvarově deformované, stlačované a v celkovém soboru vytvářejí iluzi vodní hladiny či optický klam nereálnosti vystavených plastik. Autor sám tak navazuje na tradiční sochařské postupy, ke kterým přidává pouze další krok a zvětšuje tím možnou paletu sochařského projevu.

text M.Gabriela k výstavě v artpro gallery:

Sochy osvobozené od materiálu

Zdvojené, zmenšené, zrcadlově převrácené, stlačené, plné realistických detailů nebo změněné v původních posicích, možná sochy, pro někoho jen modely. Mě přinášejí radost z hledání a zkoušení. Ve chvíli kdy můžete sochu proměnit v proporcích, stranově převracet, rozřezávat, měnit v detailech nebo ji velmi snadno v dokonalý reliéf a potom výsledek zhmotníte, propadnete nadšení. Možnosti a sochařské proměnit postupy, které do současnosti byly velmi náročné a někdy i nemožné jsou najednou k disposici. Zjišťujete, že můžete pracovat se sochou zcela nečekaně. Můžete téměř vše. Je to zvláštní a výjimečná situace. Přes novou formu a pomocí nové technologie hledáte svá témata. Sám si vybírám nová nebo realizuji ta, která bych před několika lety považoval za nerealizovatelná. Chodec socha z roku 1991? Sochu jsem ve třech fázích stlačil jako pružinu do podivné perspektivy. Skupina jogínek. Stlačená těla přitahovaná k zemi, tělesnost jógy - v protikladu k proklamované duchovnosti. Dvojice. Polonahý muž a žena zírají vzhůru možná skrz pomyslnou hladinu. Sigmund Freud nahlíží sám na sebe ve stále zmenšujících se a v zrcadlově převrácených posicích. Možnosti předbíhají myšlenky, koncept se zužuje jen na výběr z množství nabízených možností. Tvary osvobozené od materiálu, hmoty a rozměru nabízejí cokoli. Zatím jsme omezeni jen zaskočenou vlastní fantazií a náklady spojenými s fyzickou realizací nových soch. Těším se, co přijde dál.