TZ: Pavlína Konvičná

Pavlína Konvičná: Žena - Objekt, GVUO: Nová síň Poruba, Ostrava, 6. 5. – 6. 6. 2009

Výstava vznikla za spolupráce Galerie výtvarného umění v Ostravě s Fakultou umění Ostravské univerzity v Ostravě. Letošní reprezentantku, která prokázala své kvality a která se stala slibným příslibem do budoucna, vybrala odborná komise na loňské výstavě Diplomek Fakulty umění. Po výstavě Pavlíny Konvičné budou vystavovat letošní diplomanté, z jejichž středu bude opět vybrán vítěz, kterého GVUO představí v příštím roce. Tento cyklus výstav „debutantů“ má mladým umělcům pomoci při další propagaci svého umění. „Cítíme potřebu vytvářet optimální podmínky pro tvorbu mladých kreativních lidí, kteří začínají svou kariéru v našem regionu. Výstava Pavlíny Konvičné Žena – Objekt je první výstavou z cyklu prezentace „debutantů“, v kterém chceme každoročně pokračovat. Hlubším smyslem těchto „debutantských“ výstav je reprezentativní katalog tvorby, který by měl sloužit jako významné portfolio mladého umělce a měl by mu pomoci při další propagaci.“

Jiří Jůza, ředitel GVUO

Pavlína Konvičná je představitelkou mladé umělecké generace našeho regionu. Studovala na střední průmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí a následně na Fakultě umění Ostravské univerzity.

Aktivně vystavuje a účastní se mnoha soutěžních přehlídek, a to jak u nás tak v zahraničí. V poslední době žije a pracuje ve španělské Barceloně. Tento fakt se do jisté míry odráží také v její tvorbě, kde můžeme vypozorovat mnohdy jasnou inspiraci některými španělskými mistry, především Francescem Goyou. Rukopis slavného umělce Konvičkou inspiruje především v typologii tváře, která je v mnoha jejích dílech dominantní.

Tvorba Pavlíny Konvičné se profiluje jak v malbě, kde převažuje lehký a uvolněný rukopis, tak v konceptuální fotografii. Významným oceněním její práce byla účast na dnes již významné přehlídce nejlepších studentů uměleckých vysokých škol s názvem Start Point. Tato již tradiční přehlídka pořádaná Galerií Klenová-Klatovy vybírá nejlepší absolventskou práci z více než třech desítek evropských výtvarných škol. Již samotná účast na této přehlídce je jednak určitým závazkem, ale především významným oceněním a signálem jistého příslibu pro další tvůrčí období.

Mgr. Jan Kudrna, kurátor výstavy

Spektrum výtvarných projevů malířky Pavlíny Konvičné je široké. Propojuje se v něm globální pohled na svět typický pro mladou generaci travelerů s intenzivní niternou ženskou intimností. Pavlína je citlivá a nepředpojatá pozorovatelka.

Její malby, byť formátem malé, jsou přesně uchopeny v míře zobrazujících indicií a fenoménu samotné štětcové malby. Malířka vytváří cykly, v nichž se jednotlivé „obrázky“ nebo fotografie skládají v jakousi mozaiku, která prostředkuje divákovi neortodoxní vhled do zobrazovaného prostředí. Pocit fragmentárnosti současného světa, kdy se věci marginální jako jediné mohou stát podstatnými, je někde v podloží těchto cyklů. Vědomí souvislostí všeho, onen „efekt motýlích křídel“.

Intimnější než „deníkové“ cykly z cest jsou autorčiny soubory obrazů malých formátů,ve kterých rozvíjí motiv zvláštní dětsko-dospělé postavy nazvané „el niňo“. Pavlína Konvičná se v nich dotýká semiotické, z psychologického hlediska předoidipovské, fáze vývoje dítěte. Smyslové orgány, především hmat, umožňují přímý, nezástupný kontakt s milovanou osobou a prostředím. Obrazy svými charaktery dětí a malých slečen, díky jejich výrazům, barevnosti postav a pozadí, vyjadřují různé emotivní polohy jako například: samotu, objetí, smrt a podobně.

V obrazech používá autorka pastelových tlumených barev, které téměř splývají. Souvisí to s oním pocitem hmatání prostředí, objímání, splývání. Obrazy se jako celek vzájemně posilují a podporují. Kompozice je klidná s možností vyznění barevného pozadí, které tvoří jakési bazální vyladění obrazu.

Pozoruhodný je cyklus obrazů Pavlíny Konvičné nazvaný „La Familia Real“, česky „Královská rodina“, inspirovaný stejnojmenným obrazem Fransisca Goyi z Madridského Prada. Malířka v něm podrobuje onen známý obraz, nazývaný také první skupinový portrét, dekonstrukci a vlastní interpretaci. Všímá si směšné povýšenosti monarchů, jejich strojeného výrazu a ošklivých rysů, které jsou umocněny vyšperkovanými kostýmy. Jediný, kdo na Goyově obraze zůstává oproštěn od masky a ješitnosti, jsou postavy a tváře dětí. Na svých drobných plátnech malířka karikaturně zdůrazňuje onen degenerovaný výraz či škleb zobrazovaných šlechticů. Obličeje maluje ve světlém valéru, ze kterého vyhlížejí oči jakoby přes masku. Na dalších pracích je na nich umocněno téma masky – persóny – jako mostu mezi naším já a světem v okolí.

Některé obrazy Goyovského cyklu se opět vztahují k tématu dětství. Jsou založeny pouze na vnitřní imaginaci. Jde tu o evokaci určitých základních poloh, stavů, jako jsou – spánek, nalezení, hra s pannou, vzpomínky a chiméry.

Obrazy Pavlíny Konvičné otevírají prostor k divákovu myšlení, ale především ke vcítění se a snění.

Kdybych měl svůj pocit z nich vyjádřit několika slovy řekl bych: křehkost, smutek, dychtivost, čistota, strach, krása, smysly, nostalgie, ztracenost, prázdnota, úzkost a světlo.

Daniel Balabán, úvodní slovo z katalogu k výstavě

START POINT je přehlídka nejlepších diplomových prací evropských výtvarných akademií. Letošní sedmý ročník zahrnuje již 28 škol ze 14 zemí. Na každé škole vybere tříčlenná komise, složená ze dvou zástupců poroty a jednoho místního pedagoga, nejlepší diplomovou práci.

V den vernisáže vybírá porota v Galerii Klatovy/Klenová konečného vítěze, který bude odměněn rezidenčním pobytem na Klenové a samostatnou výstavou s katalogem. Od loňského roku porota uděluje i několik vedlejších cen.