TZ: Pozitivní dezorientace

Pozitivní dezorientace / OGV / Jihlava / 4. 12. 2009 - 31. 1. 2010

Autoři: L. Gažiová, M. Krajc, J. Mikulicová, M. Polách, C. Armstrong

Kurátoři: K. Babíček, A. Seifert

Výtvarné umění nejsou abstrakní struktury, ale "sociální systémy" postavené na určitých hodnotách. Úspěšně je změnit,znamená dát stávajícím hodnotám novou strukturu, nebo vyvinout nové hodnoty. Kdo "rozbije" stávající, aby vybudoval nové je v nebezpečí, že ztratí, to co lidi spojuje a motivuje, aniž by získal to nové.

Neexistuje termín nadčasové umění. Vždy umění zůstává reakcí na dobu v níž vzniká a na její problémy. V současnosti neexistuje převládající tendence nebo avantgardní teorie směřující do budoucnosti. Přestala platit pravidla. Ambiciózní teorie hrozí extrémy individualismu, nebo globalismu a nemají nárok na všeobecnou platnost. Znovu nastala doba chaosu... a změny, které probíhají vedou k neklidu. Přibývají otázky a je stále méně odpovědí. Už nejsme poutníci s jasně daným posláním, nepohybujeme se v přehledně strukturovaném prostředí. Stali se z nás "vandráci hledající Bůh ví co". V chaotické společnosti se tradice stává ještě více nezřetelnou. Bariery mizí a hmota i duch se volně vznáší v prostoru. Tradiční struktury jsme doposud využívali k úhlednému třídění do hromádek podle druhu. Tento akt nám pomáhal snížit míru nejistoty. Svět kultury byl sada karet a my jsme se jen dohodli, že budeme používat jeden způsob, jak tyto karty vyložit na stůl. Nic není dáno předem a celý balíček byl vyhozen do vzduchu... Dříve jsme hovořili o zmatečném definování a dnes z této chaotické směsi vytváříme loga a slogany - Kultura upřímnosti, Nová normalita, Smrt postmoderny....

Historická role modernismu je nepopíratelná. Je to fenomén vzniklý v rámci umění samotného a pomáhal v různých formách v průběhu 20.století zdolat nástrahy zakonzervovaných tradic, nacionalismu, různých forem nálepkování v rámci hlavních konvečních proudů. Dnešní umění je ohrožováno fundamentalismem, konzumní uniformitou a vlivem sdílených informací "masifikací". Zároveň současné teorie chaosu popírají jakékoliv lineární interpretace historie a výtvarna - čistou linearitu charakteristickou pro modernu i čas a děje běžící ve smyčkách - postmodernismus. Kultura, tak jako třeba i makroekonomické jevy se mění vlivem globalizace a sdílených informací a internetu samotného v "síťové příhody". Nevzniká postupným vývojem, ale v nahodilých shlucích ve "kmenech" jejichž spojení jsou náhodná a abstraktní.

Moc kultury ,a vždy tomu tak možná bylo, spočívá v zásobování lidí sny. Sny, které lidi osloví, vzruší, nadchnou, znejistí. Ve světě rozmanitosti, ve světě "kmenů" sny znamenají všechno a nic. Otázka zní, jak vytvořit silné sny. Věk nadbytku přechází ve svět emocí a e@mocí. Divák touží být osloven, touží po pozornosti, touží po autentickém a hmatatelném zážitku.

Na výstavě "Pozitivní dezorientace" se potkává, možná nahodile vzniklá, skupina výtvarníků, možná malý "kmen" spojený sdíleným regionem, generací, malbou jako médiem a emocemi používanými v malbě samotné - jako zdroj, jako prostředek, jako cíl... V rámci hodnocení tvorby této mladé malby nacházíme společné jmenovatele jedné generace - jednoho "kmenu". Citlivost umělců v přístupu k realitě, přání demonstrovat svou věkovou a sociální příslušnost, zařadit se do aktuálního trendu naší výtvarné scény. Jejich variace na zdroje 20. století multiplované novými výrazovými a technologickými prostředky, rostou exponencionálně a vznikající kombinace vytváří novou, pro mě zásadní, hodnotu.

Malba pak samotná a pro silnou generaci, právě nastupující na lokální výtvarnou scénu, vytváří novou variaci kulturní komunity, tvorbu nové popkultury a zároveň přitom neznamená komerční degeneraci a snahu o masový populismus. Jak jsem již zmínil, novodobí "lapači snů" nechtějí být manipulováni a "síťová kultura" ve všech technologických formách se stává zase jen informací. Emoce nelze ošidit nebo simulovat. Autentický osobní zážitek může být do budoucna jedním ze základních pilířů nově se formující kultury 21. století....

Karel Babíček