TZ: Štěpán Grygar, Kateřina Držková
6. 10. 2009Infoservis
Štěpán Grygar, Kateřina Držková / Galerie 5. patro / Praha / 8. 10.– 24. 10. 2009
Kateřina Držková (*1978) se zabývá možnostmi a přesahy fotografie, v poslední době pracuje s archivním materiálem. Autorka ukončuje studium magisterského program Katedry fotografie FAMU. V souboru "A co se navzájem kryje, navzájem rovno jest" zpracovává nalezené fotografie a dává je do nových souvislostí.
Štěpán Grygar (narozen 1955 v Praze) absolvent FAMU (1979), od 2002 vedoucím ateliéru výtvarné fotografie na FAMU. V roce 2008 byl jmenován profesorem. Dosud uspořádal téměř 40 samostatných výstav (Praha, Brno, Bratislava, Vratislav, Budapešť; Besançon, Londýn, Houston..) Zúčastnil se několika stovek společných výstav. Zastoupen v mnoha významných sbírkách v Evropě a USA.
Tvorba Štěpána Grygara z poloviny 70. let byla řazena k českému fotografickému vizualismu, během 80. let se propracoval k syntéze konceptuálního přístupu a reflexe či analýzy fotografického média. Jeho dílo navazuje na pozdní modernismus a představuje možnou polohu z mnoha postkonceptuálních tendencí české fotografie, podnícené minimalismem a konceptualismem. Grygarovi je blízká věcnost, s níž nahlíží na svět, a současně i potřeba narušovat naučené způsoby vnímání.
„Štěpán Grygar těží z toho, co mu nabízí skutečnost, která jej obklopuje, a neruší ji jinými významy, ani ji nespojuje s vlastními pocity, a přesto ji poznamenává svým cítěním již tím, co vybírá a jakou tomu dává podobu. Nemanipuluje se známým světem násilně, přistupuje k němu citlivě a upravuje situace tak, aby přinášely zprávu navíc, která není ve viděném zřetelná, ale ozřejmuje se v souvislostech, ve kterých se nalézá. Napomáhá jim, aby promlouvaly tak, jak on chce a říkaly o sobě to, co on chce.
Grygar zakouší jakou chuť mají předměty, příroda, město, viděné jeho očima. Snímá, komponuje, konfrontuje, hledá celek i detail a do nevšedních obrazů přetváří to, co se mu nabízí. Nevnímá známý svět jen přímým úhlem pohledu, protože by jej předával nepřesně a vlastně nepravdivě jako plochou desku. Chce je prozkoumat jinak, aby ukázal skutečnost v novém významu
PhDr. Miroslava Hlaváčková










