TZ: V plném spektru / Fotografie 1900–1950 ze sbírky Moravské galerie v Brně

V plném spektru:   Fotografie 1900–1950 ze sbírky Moravské galerie v Brně / Moravská galerie v Brně: Pražákův palác / Brno / 4. 11. 2011 - 5. 2. 2012 

V plném spektru

Fotografie 1900–1950 ze sbírky Moravské galerie v Brně

K 50. výročí založení sbírky fotografie v MG

Moravská galerie v Brně

Pražákův palác, Husova 18, Brno

4. listopadu 2011 – 5. února 2012

vernisáž: 3. listopadu 2011

www.moravska-galerie.cz

Vstupné: 80/40 Kč, rodinné 170 Kč, skupinové 30 Kč/os.

K výstavě vychází rozsáhlá publikace

KURÁTOR VÝSTAVY

Antonín Dufek

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Tomáš Svoboda

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ

Rostislav Vaněk

Záměrem výstavy V plném spektru. Fotografie 1900-1950 ze sbírky Moravské galerie v Brně je představit hlavní okruhy fotografie z uvedeného období. Na sto padesát vystavených prací znázorní vazby ve vzájemné komunikaci fotografů z povolání, amatérů i členů uměleckých skupin, ale také fotografů pracujících pro tisk, módu a reklamu i dokumentaristů spolupracujících s institucemi historické paměti a lidových tradic. Sbírkové originály takových autorů, jakými jsou František Drtikol, Jaromír Funke, Vladimír Jindřich Bufka a další, se na výstavě představí společně s díly i neprávem opomíjených tvůrců konzervativnějšího zaměření a dokumentaristů. Výstava, kterou Moravská galerie v Brně připravila u příležitosti 50. výročí instituce i blížícího se 50. výročí fotografické sbírky, v této koncepci umožní nový vhled do kultury první půle meziválečného období. Díky výstavě V plném spektru budou mít návštěvníci možnost vidět unikátní, a dnes již většinou známá a ceněná díla, ale také díla dosud nevystavovaná. Mnohé fotografie z tohoto období mohli lidé vidět v Brně naposledy v roce 1981.

Vedle avantgardní fotografie, jejíž soubor je v Moravské galerii v Brně mimořádně významný, bude vystavena i tvorba určená pro fotografické salony, fotografie sledující společenskou problematiku a ikonografii doby, ale i rodinná alba, pohlednice a fotografie rozmnožené tiskem. Expozici doplní projekce avantgardních snímků.

„Sbírka fotografie Moravské galerie v Brně, která byla založena roku 1962, patří k nejstarším v evropských muzeích umění. Prezentace sbírky proběhne v trojdílném ‚seriálu’: příští rok bude následovat fotografie 19. století a v roce 2013 výstava věnovaná fotografii druhé poloviny 20. století.

Výstava V plném spektru nereprezentuje jen jednotlivé tvůrce, ale především strategie, koncepty a ‚modely‛ použití média fotografie. Jinak řečeno, způsoby jakými fotografie objevovaly a ‚definovaly’ svět a zároveň samy sebe. Je pochopitelné, že vztah tvůrců i sběratelů k technickému médiu se během půlstoletí existence sbírky proměňoval. S trochou nadsázky lze říct, že oceňování výtvarné dokonalosti ztrácelo svůj význam ve prospěch oceňování výpovědí třeba i nedokonalých snímků.

Expozice stejně jako sbírka se snaží o co nejširší záběr produkce ‚mechanického média’, nabízí práce fotografů z povolání, amatérů, členů uměleckých skupin, fotožurnalistů, módních a reklamních fotografů i dokumentátorů lidových tradic i památek. Do plného fotografického spektra patří i rodinná alba, kýč, pohlednice, fotografie rozmnožená tiskem.

Kvalitu vystavených děl potvrzuje jejich častá prezentace na výstavách. Například kolekce avantgardní fotografie, sestávající z valné části z unikátů, je dnes již světoznámá. Výstava ukazuje především nejlepší, dnes již většinou známá díla, avšak některé fotografie zde mají svou výstavní premiéru a ukazujeme i díla zahraniční. Doprovází ji i projekce avantgardních filmů.“

Antonín Dufek, kurátor výstavy

TEMATICKÉ CELKY VÝSTAVY

Úvod výstavy je věnován zrodu a rozvoji umělecké fotografie. Setkáme se zde především s díly secesními. Další práce reflektují kubismus, futurismus, impresionismus, art-déco. Želatinostříbrné emulze byly postupně nahrazeny novými pracnými ušlechtilými tvárnými procesy, jako byl gumotisk, olejotisk a bromolejotisk.

Druhý okruh výstavy je věnován modernější puristické tvorbě, odmítající všechny manipulovatelné procesy. Uznávaný fotoamatér, newyorský lékař Drahomír J. Růžička, inicioval českou odnož strategie umělecké fotografie, která byla v USA nejaktuálnější v předchozím desetiletí. „Nová škola“ nebo piktorialismus, jak se tehdy říkalo, byla založena na transpozici světelných situací, důležitějších než zobrazené předměty. Společným jmenovatelem většiny prací je neostré optické vykreslení motivu.

V nově vzniklém Československu měl ústřední postavení v amatérské fotografii Český klub fotografů amatérů v Praze. Vstupovali do něho mladí navrátilci z války, kteří se zde sešli s funkcionáři, důstojnými představiteli první etapy umělecké fotografie, jejichž generační, společenské a především prožitkové zázemí bylo zcela jiné. Existence vlastního státu motivovala zejména mladé, k intenzivní a inovativní tvorbě, která měla je i Československo zviditelnit na scéně mezinárodních fotografických salonů. Novotářství mladých se však nevyhnutelně střetlo se staromódním vkusem pěstitelů ušlechtilých tvárných procesů. Od roku 1920 až do konce dekády se datují na amatérském kolbišti mezigenerační třenice, v nichž na straně revolucionářů sehrálo hlavní roli trio Jaromír Funke, Adolf Schneeberger a Josef Sudek, v závěru pak Rudolf Paďouk a Jan Lauschmannn.

Avantgarda a „nová“ fotografie představují třetí a největší část výstavy. Ojedinělé dílo průkopníka avantgardní fotografie Jaromíra Funkeho se ve třicátých letech propojuje s „novou fotografií“ zahrnující také surrealistické inspirace (Jindřich Štyrský a další). Ukázkami je zastoupena tvorba avantgardních skupin, které počtem fotografů nemají nikde konkurenci. Roku 1930 se v Aventinské mansardě v Praze konala výstava Nová česká fotografie. Debutovalo zde tzv. Aventinské trio, Ladislav E. Berka, Alexander Hackenschmied a Jiří Lehovec. Větší důraz na experiment kladly skupiny fotolinie (České Budějovice 1931–1937) a fotoskupina pěti (též f5, Brno 1933–1936). Pozdějšími transformacemi f5 byly fotovýstava tří (f3, Olomouc 1935) a fotoskupina čtyř (f4, Praha 1939). První výstavu brněnské skupiny f5 a její olomouckou a pražskou transformaci, zastupují František Povolný, Bohumil Němec, Jaroslav Nohel, Hugo Táborský, Karel Kašpařík a Otakar Lenhart. Velmi rozdílně se fotografii věnovali brněnští členové Skupiny Ra Miloš Koreček, Vilém Reichmann a Václav Zykmund, předchůdce pozdějších akcí a happeningů.

Jednou z hlavních novinek nové fotografie byly záběry struktur a textur vytržených z prostorového kontinua (Alfred Ehrhardt, Grete Popper, Marie Rossmannová, Eugen Wiškovský) a nápadité skladby prostorových útvarů v ploše (Jaroslava Hatláková, Jiří Jeníček). Běžné fotografie s iluzivní perspektivou se dostaly mimo hru. Kompozice se jako u moderních obrazů řešila v ploše, přičemž metoda vytrhávání detailu z prostorového kontinua přinášela divácky zajímavý efekt znejistěné prostorové orientace. Jeden z nejoriginálnějších konceptů fotografického obrazu realizoval za války Josef Sudek (Pohled z okna mého ateliéru, 1944).

Další část výstavy je věnována reklamní fotografii, která je téměř synonymem moderní fotografie, s níž zároveň se zrodila. Přesný popis, z něhož vycházela efektnost nové věcnosti, byl tím nejdůležitějším i v reklamě.

Sociální fotografie je v šestém oddílu výstavy ukázána ve své cílevědomé bojovnosti. Záštitu jí poskytla organizace Levá fronta (boje proti fašismu, 1929–1933) Vůdčími organizátory a interprety sociální fotografie byli v Praze Lubomír Linhart a v Brně František Kalivoda.

Dokumentární a reportážní fotografie je prezentována v jednom celku, pokrývajícím půlstoletí. Jako umění začaly být dokument a reportáž uznávány vlastně až v době, kdy tato výstava končí. Závažnost rodinných alb připomínáme ukázkou ze sídla rodiny Josefa Klugeho. První sociologické a reportážní dokumenty jsou již z doby kolem roku 1900. K popularizaci prvních momentek dochází již na začátku minulého století (Franz Haecker). Svoji snad největší historickou roli sehrála fotografie v první světové válce, kterou výstava připomíná jak pohlednicemi s oficiální propagandou, tak momentkou některého z vojáků a snímkem jednoho z nejslavnějších dokumentaristů Lewise W. Hinea. Minimálně je zastoupena reportáž (např. Karel Hájek, Jan Lukas), dominuje dokumentární fotografie nejznámějších tvůrců. Vlastivědná fotografie, fotografie domova (např. Karel Plicka, Josef Sudek, Jaromír Funke, Alois Zych), byla motivována hrozbou války, ohrožením národního života, a pokračovala i po ní.

„Fotografická sbírka Moravské galerie v Brně patří nejen k nejvýznamnějším celkům svého druhu, o něž pečují muzea umění v České republice, ale také je kolekcí mimořádně frekventovanou a badatelsky „vytěžovanou“. Aktivity lidí, kteří s ní kdy měli co společného, pak patří k nejdůležitějším v oblasti výtvarné kultury u nás, neboť prostřednictvím institucionalizace a promyšleného rozšiřování tohoto sbírkového fondu od šedesátých let minulého století až po nové pokusy pochopit fotografii a její dějiny sub specie rozšířeného pole kulturní praxe a jejích funkcí, se zpevňoval určitý kánon oboru, ale také zpřesňoval či problematizoval přístup k této oblasti umění a vizuální kultury v podmínkách sbírkotvorné instituce. Vzhledem k tomu, že Moravská galerie v Brně jako jedno z prvních uměleckých muzeí na světě věnovala fotografii specifickou pozornost, doloženou zejména ustavením samostatné sbírky necelý rok po svém vlastním založení, je logické, když v roce padesátiletého výročí existence našeho muzea umění přicházíme s bilanční publikací a s první ze série výstav mapujících rozsah a obsah našeho fotografického fondu. Knihou se především pokoušíme představit sběratelské úsilí Moravské galerie v Brně, ale zároveň je dáváme do souvislosti s obecně akceptovaným, primárním kánonem dějin fotografie od počátků až po současnost. Aniž bychom chtěli suplovat historické přehledy, rozsáhlý výběr snímků z naší fotografické sbírky i doprovodné texty nabízejí čtenáři plastický přehled technik, příznačných funkcí, estetických aspektů i základních metodologických problémů týkajících se fotografie. Publikace je tedy založena na spektrální analýze jednoho z nejdůležitějších technických vynálezů a kulturních předmětů moderního světa prostřednictvím jedné konkrétní sbírky. Věřím, že poskytne satisfakci nejen těm, kteří se fotografii věnovali a věnují na půdě Moravské galerie v Brně, ale také všem zájemcům o toto mimořádně vlivné a fascinující médium.“ Marek Pokorný, ředitel Moravské galerie v Brně

VÝBĚR ZE ZASTOUPENÝCH FOTOGRAFŮ NA VÝSTAVĚ

Jaromír Funke, František Drtikol, Vladimír Jindřich Bufka, Josef Sudek, Jan Lauschmann Jaroslav Krupka, Drahomír J. Růžička, Alois Zych, Karel Kašpařík, Grete Popper, Bohumil Němec, Karel Hájek a další

DOPROVODNÉ PROGRAMY

Pražákův palác, Husova 18

Výklad na výstavě / Antonín Dufek

Čtvrtek 12/1/2012 17 h

Čtvrtek 02/2/2012 17 h

Zdarma k ceně vstupného.

Creativ 60+

Úterý 15/11/2011 15 h

V plném spektru

Cyklus komentovaných prohlídek a výtvarných dílen pro seniory. Není nutné se předem

objednávat. Za finanční podpory statutárního města Brna. V 40 Kč (včetně výtvarného materiálu)

Sobotní ateliéry — Výtvarné dílny pro děti od 6 do 15 let.

Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14

Sobota 21/1/2012 15-18 h

Studiové portréty a reklama

Fotografický workshop navazuje na výstavu V plném spektru, která představuje fotografickou tvorbu let 1900-1950. Zkusíme si práci fotografa v ateliéru, k práci využijeme Polaroid i digitální fotoaparát.

Sobota 26/11/2011 10–12 h

Pražákův palác, Husova 18

Před kamerou, za kamerou

Výtvarná dílna k výstavě V plném spektru, která představuje různé podoby fotografie let 1900–1950. Vyzkoušíme si techniky koláže, kopírování i fotografování.

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE K VÝSTAVĚ

Produkce

Miroslava Pluháčková, Petra Trtílková

Instalace

Oddělení stavby výstav MG pod vedením Petra Kolaji

Firmy Svatopluk Máša a Miloš Měřinský

Propagace

Adéla Janěková, Kateřina Pacíková, Veronika Pacíková, Martina Vašková

Komentované prohlídky

Eva Strouhalová, tel. +420 532 169 146, e-mail: da@moravska-galerie.cz

Doprovodný program

Pavlína Vogelová