TZ: Vhodný design tramvaje

Vhodný design tramvaje / Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze / Praha / 11. 2. 2016

VHODNÝ DESIGN TRAMVAJE

semestrální projekt vybraných studentů Ateliéru průmyslového designu UMPRUM

Od 4. do 10. února proběhla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze velká celoškolní výstava klauzurních prací Artsemestr zima 2016. Skupina vybraných studentů Ateliéru průmyslového designu zde vystavila výsledek semestrální práce na téma „vhodný design tramvaje“.

„Studenti dostali za úkol vytvořit design tramvaje s ohledem na atmosféru hlavního města, jeho historii i způsob dopravy v Praze. Součástí zadání byly také ergonomické studie sedadel,“ přibližuje téma vedoucí ateliéru Průmyslového designu doc. M.A. Ivan Dlabač.

Jedná se o zadání, které je na jednu stranu atraktivní a smysluplné, ale na druhou stranu přináší řadu různých úskalí. I když tramvaje jsou všem denně na očích a jezdí jimi většina Pražanů, není jim věnována patřičná pozornost. Důkazem mohou být i kritiky na profesionální zpracování tramvají, které jsou již delší dobu v provozu.

Studenti se tak museli vypořádat nejen s řadou konstrukčních podmínek – respektování existujících podvozků, výhledovými úhly pro řidiče, zohlednit komfort i pro tělesně znevýhodněné cestující a další technická a provozní omezení, ale i názory a potřebami cestujících. Mimo to měl návrh respektovat a reflektovat místo svého provozu – Hlavní město Prahu.

A jak dopadly výsledné návrhy? „Lze říci, že všichni studenti našli zalíbení ve staré tramvaji T3 z 60tých let, která dle jejich slov do Prahy patří. Stávající nové byť nízkopodlažní tramvaje se jim nelíbí exteriérem a shledali i interiér jako horší, ačkoli je řešila známá designerská studia“ hodnotí výsledek semestrální práce asistent ateliéru Vlastimil Bartas. Důkazem je, že u všech návrhů studenti přehodnotili vnitřní uspořádání sedadel.

V tuto chvíli ateliér zatím své návrhy tramvají v průmyslu neuplatnil. Studii však bere jako otevření dialogu mezi laickou a odbornou veřejností na dané téma. Důkazem je i velký zájem o návrhy tramvají na Facebooku UMPRUM. Nejen pozitivní reakce na sociálních sítích jsou důkazem, že se konfrontace studentů se známými designérskými studii vydařila a podařilo se jim nalézt kvalitní řešení i přes svůj mladý věk.

Další informace:

Mgr. Kamila Stehlíková

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

náměstí Jana Palacha 80, 116 93 Praha 1

tel: 251 098 262 / mobil: 739 304 060

stehlikova@vsup.cz / www.umprum.cz

O Ateliéru průmyslového designu

Studium v našem ateliéru se zaměřuje na velmi široké spektrum úkolů. Od navrhování drobných předmětů každodenní potřeby až po automobily. Za podstatné považujeme rozvíjení kreativní tvorby a akceptování širšího kontextu navrhovaných produktů. Student se učí analyzovat stávající problémy, hledat nová řešení a snaží se posunout filozofii navrhovaného produktu. Během tvůrčího procesu jsou využívány jak tradiční designérské postupy, tak i možnosti virtuální reality. Ryze koncepční úkoly ateliéru jsou vyvažovány konkrétními projekty ve spolupráci s firmami. Důležitou součástí výuky jsou zahraniční stáže, které přinášejí nové zkušenosti studentům, a reflektují tak i činnost ateliéru jako celku. 

O Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze byla založena v roce 1885. Po celou dobu své existence se řadí mezi nejkvalitnější vzdělávací instituce. Důkazem je množství úspěšných absolventů, kteří patří mezi respektované odborníky s prestiží přesahující hranice České republiky. Škola je rozdělena na šest kateder – architektury, designu, volného umění, užitého umění, grafiky a teorie a dějin umění. Jednotlivé katedry se dále člení na ateliéry dle své odborné specializace, vedené uznávanými osobnostmi.

Tomáš Fassati: Studenti UMPRUM navrhují tramvaje pro Prahu

Pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová má nejdelší tuzemskou tradici v navrhování designu dopravních prostředků. Kořeny sahají až do baťovského Zlína, kde měla UMPRUM do nedávna své dva výukové ateliéry s velmi kvalitní odborností v ergonomii, což je obor přizpůsobující techniku fyzicky a zejména psychicky lidskému organismu. Nyní je všechna činnost soustředěna do hlavního města, kde je ergonomie využívána pro výukové účely i formou testování kvality komfortu veřejně užívaných dopravních prostředků. V roce 2010 se zde sešli specialisté na interiéry hromadné dopravy na prvním českém sympoziu a od té doby je UMPRUM vnímána jako jediné odborné pracoviště, které se soustředěně věnuje této problematice.

Studenti pracují na návrzích řešení mnoha aktuálních témat tuzemské dopravy. V minulosti šlo např. o úsporné rekonstrukce zastaralých interiérů vagonů ČD nebo o optimalizaci hygienických zařízení v těchto vozech. Nyní byla v ateliéru Doc. Ivana Dlabače zpracována zajímavá série návrhů tramvají. Tento český designér je známý např. návrhem nemocničního polohovacího elektrického lůžka, se kterým tuzemská firma Linet úspěšně dobývá celý svět. Součástí studentských projektů bylo nyní jednak celkové řešení exteriéru a interiéru, jednak konkrétní forma sedadla, která byla ověřena výrobou modelového prototypu. Jak známo, sedadla jsou v hromadné dopravě měst aktuálním problémem, neboť přispívají nejen ke komfortu, ale také k bezpečnosti. Poslední zkušenost s tramvajemi Škoda TR15 ukázala, že rozhodování formou veřejných anket nemůže vést ke kvalitnímu výsledku, neboť laik samozřejmě bez opakovaného osobního vyzkoušení netuší, jaká verze bude funkční. Proto ti samí Pražané, kteří v anketě na webu DP dali v roku 2008 přednost překližkovým sedadlům, si potom na tato sedadla začali oprávněně stěžovat a dopravce vzal rozumně na vědomí nutnost změny. Studenti mají při navrhování výhodu odborné podpory ergonomické laboratoře, která jim aplikací nejnovějších poznatků pomůže odlišit formy skutečného komfortu od povrchního, který je do výroby nenápadně protlačován negativními prvky tržního mechanismu.

Současný návrh tramvaje vycházel nejen z požadavku na špičkový design, ale také jeho neagresivní vazbu k prostředí architektonicky vzácného historického centra, kterým vozy projíždějí. Řešení interiéru vycházelo z nejnovějších ergonomických výzkumů, které vedly mj. k vyváženému pohledu na nízkopodlažní a současně i tradiční vyšší řešení, zvětšení prostoru k stání na úkor sezení, vyšší průhlednost oken, tradiční způsoby ventilace ovládané podle změny přání přímo cestujícími atd. Konstrukčně jsou designové návrhy přizpůsobeny oběma ověřeným, v Praze používaným řešením. Jednak kapacitní článkové tramvaji, jednak modulové formě rozpojitelných vozů, která má mnohé výhody. U návrhů sedadel bylo směřováno k dostatečnému tvarování, jež podpoří fixaci cestujícího při změnách pohybu vozu s užitím hygienického plastu, který je vzhledem k malému tepelnému odporu potřebně temperován, jak tomu je u vozů T3.