TZ: Vladimír Vávra

Vladimír Vávra / Keepers of Piece / Art Salon S - Tančící dům / Praha / 4. 4. - 31. 5. 2014

Výstava KEEPERS OF PIECE v Tančícím domě kritizuje vojenskou mašinérii, ideologickou manipulaci, ale také systém současného komodifikovaného uměleckého provozu Vizuální umělec Vladimír Vávra představuje v Art Salon S svůj nový projekt, scénografickou intervenci “Keepers of Piece”. K bývalým administrativním prostorám Tančícího domu se rozhodl přistoupit jako ke klasické galerii a vložit do ní celou škálu výrazových prostředků současného umění, od malby, přes readymade, zvukovou instalaci i světelný objekt. Bez ohledu na stopy strhaného kancelářského koberce nebo sádrokartonových podhledů nechává působit svá významově vyprázdněná jiskřivá pozlátka, kterými kritizuje v prvním plánu nejen vojenskou mašinérii a ideologickou manipulaci, ale také systém současného komodifikovaného uměleckého provozu.

Óda na radost, báseň Friedricha Schillera z konce 18. století, zapsaná ať vědomě nebo nevědomě v paměti snad každého z nás skrze své zhudebnění Ludwigem van Beethovenem jako závěrečné věty slavné Deváté symfonie. Óda na radost neoficiální hymnou Evropské unie. Óda na radost uzavírající každé letní i zimní olympijské hry. Óda na radost rozeznívající pekingské Náměstí nebeského klidu při masových přehlídkách při Velké kulturní revoluci, davy zdravící svého vůdce Mao Ce-tunga. Óda na radost pískaná sovětskými dělníky při práci na poli. Óda na radost dmoucí hrdé uniformované hrudi ověnčené nacistickými řády. Óda na radost jako oslava přátelství mezi všemi lidmi.

Slovinský filozof a mediální Star svého oboru Slavoj Žižek ve své kinoperformance “The Pervert's Guide to Ideology” popisuje Beethowenovu skladbu v jejích protichůdných kontextech jako ideologicky prázdnou schránku, do které je možné vložit jakékoli významy, jakékoli sdělení. Lidský dav, ať demokratického světa nebo totalitárního systému, kapitalismu, socialismu, ultrapravice, ultralevice, stojí stejně dojat patetickou vznešeností, kterou skladba působí.

Vladimír Vávra představuje svoji vizi Ódy na radost, univerzálního jazyka ideologické nadvlády, viděné či neviděné, prvoplánové nebo skryté. Noty a slova redukuje do unifikovaného rytmu pochodujícího davu. Rozvíjí Žižkovu představu o prázdné schránce, kterou je možné vnímat s rozličnými významy. Pro Art Salon S připravil sérii nových děl: maleb, tisků, readymades a instalací. Vše je záměrně vyprázdněné, neutralizované, sjednocené v hmotu němého pozlátka. Co znamená reflexně natřený granát, raketa nebo plynová maska? Jakou řečí mluví monstrózní neonový organizmus slov jako je válka, mír, pravda atd.? Proč se ani jednoho z děl Vladimír nedotkl vlastní rukou a pouze jako režisér dané scénografie zadával jejich vznik? Jde o složitou hru významů? Nikoli. Proč také? Současné umění mluví propracovaným jazykem společenské kritiky na každém kroku, pro Vladimíra bylo proto zásadním tvůrčím rozhodnutím rezignovat na sofistikovanost projevu. Vznáší tak nejen přímočaře vedený politický komentář, ale i kritiku systému současného umění. Společnost ve Vladimírových očích má již natolik obroušené hrany, až postrádá schopnost širší reflexe svého zla. V duhové barevnosti a v rytmu patetické hudby tak pochodujeme vpřed, dál a dál, aniž by bylo jakkoli jasné kam vlastně směřujeme.

“Keepers of Piece" tak střeží naše klidné svědomí, naši neutralitu postojů a absenci angažovanosti. O míru nemůže být řeč, komodita je vysoko nad ním.

O galerii Art Salon S Art Salon S je mladá galerie sídlící na dvou místech v Praze - v Tančícím domě a budově Microna v  Modřanech. Cílem Art Salon S je objevovat a podporovat mladé talentované umělce z České republiky i ze zahraničí. Umožnit těmto nadějným autorům se prosadit, získat uznání znalců a pozornost veřejnosti. Činnost galerie však sahá mnohem dále. Art Salon S se snaží propojovat každodenní svět lidí se světem umění prostřednictvím komentovaných prohlídek, přednášek, diskusí, speciálních večírků a další odborné činnosti, a tím rozšiřovat povědomí o mladém umění u široké veřejnosti.