TZ: Zbožných duší úl

Zbožných duší úl / MUO: Arcidiecézní muzeum / Olomouc / 29. 1. – 25. 4. 2010

Řekne-li se v současnosti „bratrstvo“, vybaví se uzavřená skupina lidí s povahou tajného spolku a s mystickými sklony, která se snaží ne zcela legálními prostředky prosadit své cíle. V minulosti však termín „bratrstvo“ rozhodně nemělo tento pejorativní význam. V době baroka byla náboženská bratrstva důležitou součástí společnosti a kultury. Upozornit na význam těchto sdružení chce výstava nazvaná Zbožných duší úl v Arcidiecézním muzeu Olomouc, která bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 28. ledna. První letošní výstava předznamenává svým barokním zaměřením ústřední letošní projekt olomouckého muzea – podzimní expozici Olomoucké baroko | Výtvarná kultura let 1620–1780.

„Náboženská bratrstva představovala v raném novověku důležitý fenomén. Byla to dobrovolná sdružení v rámci římskokatolické církve, v nichž převažovali laici. Vznikala v městech i vesnicích, při jednotlivých farnostech. Přestože je nazýváme náboženská, zahrnovala také důležité sociální a kulturní aspekty. Zasahovala intenzivně do každodenního života člověka a podchycovala celou společnost, z čehož vyplýval i jejich vliv. Byla i důležitými hospodářskými subjekty. Podílela se totiž na financování stavebních aktivit i liturgického provozu, a byla tak rovněž důležitými zadavateli uměleckých zakázek,“ vysvětlila kurátorka výstavy Martina Potůčková. Zrušení těchto společenství v rámci josefínských reforem podle ní neznamenalo jen ztrátu majetku bratrstev, který dnes můžeme vnímat jako umělecké předměty, ale i zánik autonomního a zároveň téměř všudypřítomného společenství věřících.

Dnes už se podle Potůčkové o jejich významu ví jen málo. „Bratrstva přitom tvořila nedílnou součást křesťanské kultury od středověku až po osvícenství. Anglický historik John Bossy je nazval společenstvími zázraku. Výzkum tohoto fenoménu a jeho rozhodující role v utváření evropské raněnovověké kultury započal teprve nedávno a naše výstava na něj navazuje,“ dodala Potůčková s tím, že tým odborníků, složený z historiků umění, muzikologů, historiků, muzeologů nebo literárních vědců zkoumal roli náboženských bratrstev na Moravě dva roky, v letech 2008 až 2009, a to díky podpoře Grantové agentury České republiky.

Výsledky jejich práce představí od 29. ledna do 25. dubna v Arcidiecézním muzeu Olomouc výstava nazvaná Zbožných duší úl a stejnojmenná doprovodná publikace. O rekonstrukci zmizelého světa zbožných bratrstev na Moravě v 17. a 18. století se výstavní projekt podle Potůčkové pokouší prostřednictvím dochovaných předmětů, určených pro liturgické, vzdělávací, disciplinační i reprezentační potřeby těchto sdružení. „Vystaveny jsou obrazy z oltářů bratrstev, procesní sochy, liturgický mobiliář, bohatě zdobené členské matriky, tisky, členské lístky, pečetidla, schvalovací listiny nebo svátostky. Všechny exponáty podávají drobná, přesto ale zajímavá svědectví o dávné vnitřní krajině bratrstev,“ řekla kurátorka. Výběr se přitom řídil nejen dostupností a zachovalostí předmětů, ale vzhledem k omezené kapacitě výstavních prostor také jejich rozměry. „Až na pár výjimek proto chybějí plátna zhotovená pro bratrské oltáře, která náleží k nejčastěji dochovaným památkám na náboženská bratrstva,“ dodala. Exponáty zapůjčilo celkem 36 institucí a farností, vystavené předměty pocházejí například z kroměřížských arcibiskupských sbírek, z Moravské galerie v Brně, olomoucké Vědecké knihovny, Zemského archivu v Opavě nebo římskokatolických farností v Dolanech, Nákle nebo u kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci.

Důležitou součástí projektu je obsáhlá a bohatě ilustrovaná publikace. „Shrnuje výsledky výzkumu. Čtenáři se tak dozvědí podrobnosti o historickém vývoji náboženských bratrstev v olomoucké diecézi v raném novověku až do doby jejich zrušení nebo o úzkém sepětí bratrstev a poutnictví. Publikace zahrnuje také studie o důležité úloze bratrstev v oblasti pohřebních a zádušních obřadů či o jejich roli při zadávání a organizaci jednotlivých uměleckých a uměleckořemeslných zakázek,“ vyjmenovala Potůčková a upozornila, že společně s katalogem vychází na přiloženém CD písně barokních bratrstev, které nahrál soubor Ritornello pod vedením Michaela Pospíšila. „Nesporná kvalita jejich textů i melodií a přitom intimní charakter písní poukazují na jinou skutečnost. Jde o více než společenskou reprezentaci členů bratrstva, jde zde doslova o život, o velmi osobní prožitky v lásce k Bohu,“ řekla.

První letošní výstava Muzea umění Olomouc přitom svým barokním zaměřením předznamenává ústřední dramaturgickou linii výstavního programu na celý letošní rok. „Na květen připravujeme dvě monografické výstavy zaměřené na významné představitele moravského baroka. První z nich představí v Arcidiecézním muzeu Kroměříž dílo jednoho z předních olomouckých barokních malířů Josefa Ignáce Sadlera. V Arcidiecézním muzeu Olomouc se pak vrátíme k tvorbě Josefa Winterhaldera mladšího, který patří mezi nejvýznamnější moravské malíře pozdního baroka,“ vyjmenoval ředitel Muzea umění Olomouc Pavel Zatloukal. Nejdůležitější projekt si však muzeum nechává na listopad, kdy bude zahájena výstava Olomoucké baroko | Výtvarná kultura let 1620–1780. „Cílem mezioborově koncipované výstavy je zpracování historie a zejména výtvarné kultury Olomouce a regionu v období baroka, tedy v 17. a 18. století, kdy město, po zkáze Třicetileté války, prožilo jedno z nejvýraznějších období kulturního vzepětí. Výstava shromáždí sbírkové předměty především z církevních fondů, bude však využívat i spolupráce s muzejními institucemi a připravovány jsou i zápůjčky ze zahraničí. Vlastivědné muzeum v Olomouci připraví k expozicím MUO výstavu, zaměřenou na měšťanskou kulturu olomouckého baroka,“ přiblížil Zatloukal.