Vladimír Rösel o NG
11. 6. 2010Komentář
V reakci na článek ČTK o ochotě Jiřího Fajta, Marka Pokorného a Vladimíra Rösela nadále se ucházet o post generálního ředitele NG (zde), zaslal Vladimír Rösel artalku komentář vysvětlujcí jeho pohled na situaci, ve které se NG nachází.

Hodnocení projektů kandidátů
Za situace ve které se NG nachází (není jasné kdo a s jakým mandátem ji v budoucnu povede) se jeví, že zřizovatel (MKČR) nemůže rozhodnout o nástupci na základě projektů předložených kandidáty ve výběrovém řízení.
Veřejně dostupné informace o NG neumožňují dostatečně zodpovědně zpracovat projekt dalšího fungování NG. Komise tedy měla nelehký úkol vybrat nejlepšího kandidáta, a pokud jej na základě požadovaných informací třeba i jednoznačně vybrala, lze těžko zhodnotit, zda to je ta nejlepší volba za daného stavu NG.
Strategie/koncepce NG na základě kriterií
Další strategii NG (s předpoklady vývoje státního rozpočtu a v závislosti NG na příspěvcích a dotacích) nemůže v tomto momentě postavit samotný kandidát, ale musí pracovat v konsensu se současnými odbornými pracovníky NG a se zřizovatelem (MKČR). Jinými slovy co a jak, je ve střednědobém až dlouhodobém horizontu realizovatelné jak z příspěvků a dotací zřizovatele, tak případně za přispění vedlejších zdrojů, aby se nesnížila kvalita aktivit NG a ještě více nepoklesla návštěvnost (která za poslední 3 roky klesla podle statistických šetření až o více než třetinu, při rostoucích provozních nákladech).
Jestliže provozní náklady NG v roce 2008 byly cca 300 mil Kč a následně v roce 2009 cca 400 mil, jistě v roce 2011 s provozem další budovy (otevření Salmovského paláce) budou opět vyšší. Pak bez zpřístupnění podrobnějších údajů o hospodaření a s výhledem na 2010 případně na 2011, nemohli kandidáti odpovědně připravit žádný smysluplný projekt, na základě, kterého by se komise či ministr mohli jednoznačně rozhodnout.
Další moment v rozhodování co a jak dál s NG spočívá mimo jiné v nastavení hodnotících kritérií úspěšnosti nového vedení a ve stanovení priorit. Například: návštěvnost a aktivity na její podporu – atraktivní výstavy, zlepšení vnější komunikace a marketingu, sbírkotvorný proces - počet a struktura klíčových akvizic a nastavení metodiky jejich výběru, vyrovnaný rozpočet a s ním související udržení jisté úrovně nákladů či zajistit odpovídající udržitelný nárůst provozních nákladů (týká se zejména úvahy o dalším využití jednolitých budov NG s ohledem na nákladovost jejich provozu apod).
Teprve po stanovení těchto priorit, jež není možné bez odborné účasti zúčastněných stran řešit, lze přikročit k funkční reorganizaci NG.
Není jistě dobré svazovat veřejně prospěšné instituce přísnými kritérii, nakolik vše není jenom o číslech, ale je užitečné nastavit nějaké mantinely, aby vedení těchto institucí mělo odpovídající mandát (autorizaci), ve kterém by mohlo tvořit a spravovat, zhodnocovat a prezentovat svěřené hodnoty.
Proces změny vedení NG
Z těchto i dalších důvodů by zřizovatel neměl dlouho otálet a s přihlédnutím k očekávané výměně ve funkci generálního ředitele (deklarované k 1.1.2012) by ministerstvo mělo po dohodě se současným vedením NG určit co nejrychleji priority kontinuity a následného dalšího rozvoje NG. Tyto priority by měly být součástí mandátu, o který by se kandidáti měli ucházet či se k němu alternativně vymezit, ale s odpovídajícími validními argumenty.
Vzhledem k tomu jak je plánován výstavní program a aktivity NG, je jistě načase začít práce na rozsahu mandátu okamžitě, nejpozději však po letních prázdninách.
V jiném případě může být ohrožena kontinuita NG (především z pohledu rostoucích provozních nákladů a jejich řiditelnosti do budoucna) bez toho aniž by zřizovatel souhlasil s navyšováním dotací a příspěvků, a aby za tyto vložené prostředky získával nějaké protiplnění (viz priority) ze strany vedení NG.
Bez stanovení těchto zásadních priorit či kriterií nelze odpovědně pracovat na „mezinárodním renomé NG a zlepšovat odborné výstupy i atraktivitu pro diváka“, jak již zmínili někteří z kandidátů.
NG jako příklad
Nakolik je NG národní kulturní ikonou a měřítkem pro ostatní umělecko-kulturní instituce a organizace, neměla by se stát nevhodným příkladem pro případně nekontrolovaný nárůst dotací ze státního rozpočtu bez toho, aby tyto byly předem zdůvodněny ve strategii této instituce a byla jasná představa, zda a jak je instituce získá.
Vladimír Rösel, 11. června 2010









