AVU si zvolila novou rektorku, historicky první ženou v čele instituce bude Maria Topolčanská

Akademie výtvarných umění v Praze si zvolila novou rektorku, první ženou v čele instituce se po 222 letech stane Ing. arch. Maria Topolčanská, PhD. Akademický senát AVU ji zvolil dnes počtem 9 hlasů z celkových 17. Volbě předcházelo několik diskusí, v nichž si akademická obec, Akademický senát i základní odborová organizace na AVU zjišťovaly názory kandidátek a kandidáta na rektorku ve všech důležitých bodech.

O post rektora či rektorky AVU se ucházeli Pavlína Morganová, Dušan Zahoranský a Maria Topolčanská. Na Artalku jsme zveřejnili volební teze kandidátek a kandidáta a představili, jaké výzvy čekají novou rektorku. Topolčanská se v diskusích prezentovala jako kandidátka otevřená promýšlení sociálních témat, vyjadřovala se mimo jiné i o změně ateliérového systému a o vizi, kterou shrnula pod heslo „tvrdost nahoru – radost dolů“. Jejím přáním je vytvořit z nejstarší české akademie umění místo, kde se diskutuje nejen o umění, ale i o tom, jakým způsobem „se navzájem učíme,“ jak zmínila ve své prezentaci na jedné z veřejných diskusí.

Maria Topolčanská pracuje na AVU od roku 2017, na Katedře teorie a dějin umění se věnuje teorii architektury a urbanismu, výzvám moderních měst a problémům s dostupností bydlení. Zároveň na AVU iniciovala založení odborové organizace, což se propsalo i do jejího předvolebního programu, kdy za svoje priority označila sladění práce/studia a osobního života i tlak na důstojné ohodnocení všech zaměstnaných. Mezi výzvy, které novou rektorku čekají, patří rozšíření prostor AVU buďto o novou budovu, anebo pronajmutí a přizpůsobení některé budovy již existující. Ke zdaru jistě mohou přispět Topolčanské zkušenosti s pohybem v oboru architektury.

Funkce se ujme od začátku února, kdy jí stávající rektor prof. Tomáš Vaněk předá úřad.

Mária Topolčanská (* 1973) je architektka a vysokoškolská pedagožka AVU. Pracovala v akademickém výzkumu, na nezávislých edukativních a výstavních projektech v galeriích, v architektonickém a uměleckém školství a v architektonické praxi. Zajímá ji zkoumání politického rozměru architektonické praxe a teorie bydlení v současných městech a formy pedagogiky a publikování v umění a architektuře. S manželem žije od roku 2013 v Praze a v roce 2021 přijala české občanství, pochází z Bratislavy. V roce 2017 vyhrála konkurz na místo pedagožky Katedry teorie a dějin umění AVU. V roce 2020 byla zvolena do Akademického senátu AVU, v září 2021 přijala výzvu Studentské komory Akademického senátu AVU ucházet se o kandidaturu v rektorských volbách.

Absolvovala studium architektury na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě (Ing. arch. 1997, PhD. 2007), postgraduální Metropolis Master in Architecture and Urban Culture (M.Arch., ETSAB UPC Barcelona, 2000) a postgraduální kurz Sustainable Housing Policy and Management (Institute for Housing and Urban Development, Rotterdam, 1997).

Je členkou nominační rady Ceny EU za architekturu Mies van der Rohe Award v Barceloně za Českou republiku a ELIA Artistic Research Working Group, pracovní skupiny Evropské ligy uměleckých škol pro umělecký výzkum v Amsterdamu. Od akademického roku 2017/2018 vede výuku magisterských kurzů teorie architektury a výzkumných seminářů architektury a urbanismu na AVU. Je školitelkou v doktorském programu Teorie a dějin umění. Je zastupující vedoucí Katedry teorie a dějin umění AVU a členkou Oborové rady doktorského studia. V letech 2019–2021 předsedala výboru nových Odborů AVU.

V Praze od roku 2016 vedla nezávislou platformu Fake Cities True Stories pro výzkum a vzdělávání v architektuře a byla kurátorkou přednáškové série Visiting Editors a Visiting Planners ve spolupráci s galerií 4AM v Brně a s galeriemi VI PER a normaspace v Praze (2016-2019). Jejím dlouhodobým akademickým pracovištěm bylo Oddělení architektury Ústavu stavebnictví a architektury Slovenské akademie věd (2002–2014).

Je spoluautorkou knih zaměřených na architekturu a urbanismus 20. století (Bratislava: Atlas sídlisk 1950–1995, 2012 a Moderné a/alebo totalitné v architektúre 20. storočia na Slovensku, 2013. Autorsky přispěla do publikací Lifting the Curtain, CCEA - Éditions Fourres-Tout (Liége, 2017), Manual for Emerging Architects (Birkhauser, 2012), Collectif. Nouvelles formes d’habitat collectif en Europe (Bordeaux, 2008). Je členkou redakční rady teoretického časopisu Architektúra & urbanizmus v Bratislavě. Byla dlouholetou členkou redakční rady časopisu Era21.