Černá kostka, nebo bludný kruh?

8. 7. 2015Ilona RozehnalováKomentář

Spor kolem novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny přezdívané „Černá kostka“ se stal od roku 2004, kdy vypukl, neuralgickým bodem a také jakousi podprahovou „vizitkou“ Ostravy, která za poslední čtvrt století byla schopna realizovat pouze minimum staveb na základě architektonických soutěží – dají se spočítat doslova na prstech jedné ruky.

Soutěže nejsou v posledních letech vypisovány ani na zásadní veřejné stavby – regulérní architektonická soutěž nebyla vypsána například na městský stadion ve Vítkovicích, rekonstrukci hlavního nádraží, ale ani na avizovanou dostavbu Domu umění (tzv. Bílý stín).

Jedním z mála projektů, který měl vzniknout na základě regulérní architektonické soutěže, byla právě stavba Černé kostky. Nedostatek financí, předražený projekt, časová tíseň – to všechno jsou zavádějící či nepravdivé argumenty, které opakovaně zaznívaly v letech 2004, 2009 a 2015, kdy v jakýchsi vlnách eskalovaly debaty o tom, jakou podobu by měla tato významná krajská instituce mít. Černá kostka se za ty roky, co o ni svádí zápas občané s krajem, stala symbolem a v rámci České republiky i unikátním příkladem dlouhodobého, a jak jsme v posledních měsících viděli, i neutuchajícího tlaku laické veřejnosti na to, aby kraj realizoval stavbu, která vyhrála v řádné architektonické soutěži. V nedávné anketě Mladé fronty DNES získala Černá kostka 81 % hlasů občanů [1] (oproti pouhým 14 % pro stavbu knihovny podle Josefa Pleskota v Dolní oblasti) a ukázalo se tak, že pro laickou veřejnost stále zůstává zásadním symbolem a tématem.

Jak to celé začalo aneb dějství první – rok 2004

Moravskoslezská vědecká knihovna sídlí v provizoriu již od roku 1951. Celý spor o její nové sídlo začal v roce 2004, kdy tehdejší vedení krajského úřadu v čele s Evženem Tošenovským prohlásilo, že bude stavět nové sídlo knihovny bez architektonické soutěže. [2] Následný občanský, odborný i mediální tlak přiměl krajský úřad k tomu, že svůj záměr stavět knihovnu bez soutěže stáhl [3] a v červnu 2004 vypsal regulérní architektonickou soutěž. Vyhrál ji návrh architektonické kanceláře Kuba, Pilař architekti z Brna. [4] Pohledově úsporná stavba byla nazvána podle svého vzezření – Černá kostka. Hned od počátku si stavba získala sympatie občanů, kteří ji po celou dobu sporu otevřeně podporují. Hejtman Tošenovský a jeho tým byl posléze úspěšný v dotačním řízení a získal 600 milionů z Evropské unie a příslib 480 milionů ze státní dotace. To se psal rok 2008 a blížily se krajské volby.

Knihovna rozpuštěná a vypuštěná aneb dějství druhé – rok 2009

Krajské volby zamíchaly kartami a v čele krajského úřadu stanul hejtman Jaroslav Palas. Ten hned v roce 2009 projekt Černé kostky odmítl s tvrzením, že jde o předraženou stavbu. [5] Díky úsilí historika umění Martina Strakoše a jeho korespondence s tehdejším ministrem kultury [6] a díky materiálu poskytnutému Českou komorou architektů [7] se ukázalo, že tvrzení o předraženosti stavby nebylo pravdivé. Navíc v době, kdy krajský úřad rozhodl vystavit stopku Černé kostce, měl již na kontě oněch 600 milionů korun na knihovnu z evropských dotací a příslib státní dotace ve výši 480 milionů korun. Celkem tedy byla na knihovnu k dispozici více než 1 miliarda z jiných než krajských zdrojů. Krajský úřad se přesto rozhodl evropské peníze takzvaně přefinancovat na jiné účely, aniž by tento krok byl veřejnosti dostatečně vysvětlen.

Proti záměru postavit místo Černé kostky tzv. developerskou verzi knihovny, jak posléze navrhovalo vedení kraje s hejtmanem Palasem, vznikla petice na podporu Černé kostky, kterou iniciovali historik umění Martin Strakoš, grafik Jaroslav Němec a počítačový expert Antonín Dvořák. [8] V petici její autoři požadovali výstavbu Černé kostky, která by na rozdíl od nestandardní developerské soutěže byla realizována na základě architektonické soutěže. Petici podepsalo více než 5000 lidí [9], celá kauza se navíc začala objevovat v celostátním tisku [10]. Krajský úřad se nakonec po mediálním a občanském tlaku rozhodl zůstat u varianty Černé kostky. [11]

V srpnu 2010 do celé situace zasáhlo Ministerstvo kultury, které rozhodlo o neudělení dotace 480 milionů korun, jež byla přislíbena ještě hejtmanovi Tošenovskému. Jak k tomu uvedl tehdejší premiér vlády Petr Nečas: „financování projektu poškodilo rozhodnutí kraje vzdát se na tuto stavbu evropských dotací.“ [12]

Černá kostka a titul Evropské hlavní město kultury aneb intermezzo – rok 2010

Věcí, o které se příliš nemluví a není ani veřejně známa, je spojitost mezi Černou kostkou a titulem Evropské hlavní město kultury 2015, na který Ostrava (bohužel neúspěšně) kandidovala. V přihlášce Ostravy na titul EHMK se v roce 2009 měla objevit developerská verze knihovny. Tento krok jsme spolu s historikem umění Martinem Strakošem kritizovali a zároveň jsme deklarovali, že pokud by developerská verze knihovny zůstala v přihlášce, distancovali bychom se veřejně od celého projektu Ostrava EHMK 2015. Byli jsme přesvědčeni o tom, že by projekt developerské knihovny v přihlášce mohl ohrozit celou kandidaturu Ostravy. Vše se nakonec vyřešilo tak, že v přihlášce nebyla zastoupena žádná knihovna. Ovšem o Černé kostce se již delší dobu hovořilo i v celostátních médiích a šlo o sledovanou kauzu. [13] Na prezentaci projektu Ostrava EHMK 2015 v Praze se komisaři jako na první věc zeptali právě na Černou kostku. Evidentně jim nebylo jasné, stejně jako ostravské veřejnosti, proč krajský úřad tuto stavbu nerealizoval, když na ni měl 600 milionů z Evropské unie a přislíbených 480 milionů ze státní dotace. Při druhém setkání s evropskými komisaři na Landeku, kterého jsem byla osobně účastna, se nás zahraniční komisařka, s níž jsme seděli u stolu, zeptala na následující: jak můžete garantovat, že se s evropskou dotací na projekt město kultury nestane to samé jako s penězi na Černou kostku? Osobně jsem přesvědčená o tom, že Ostrava nezískala titul mimo jiné také proto, že zástupci města a kraje neuměli dostatečně vysvětlit, proč se Černá kostka nerealizovala, když na ni byly peníze. Ostatně tato otázka zůstala dodnes nezodpovězena.

Knihovna v centru, nebo v Dolní oblasti? aneb dějství třetí – rok 2015

Už od roku 2009 se rozjela neoficiální jednání o případném umístění knihovny na Hlubině, případně v Dolní oblasti Vítkovice – od roku 2010 se pak v médiích začaly objevovat zprávy, že by knihovna mohla být právě tam. [14] Na oficiální dotazy petičního výboru Za Černou kostku ale kraj odpovídal, že se s Černou kostkou počítá a architektu Kubovi obnovoval stavební povolení. [15] Letos v lednu ovšem kraj Černé kostce stavební povolení neprodloužil, aniž by uvedl důvod. [16] Zároveň se v médiích objevila zpráva, že architekt Josef Pleskot připravuje objemovou studii, ve které se počítá s umístěním knihovny v Dolní oblasti Vítkovic. Jak jsme se později dozvěděli, už od roku 2014 krajský úřad onu objemovou studii architekta Pleskota financoval, a to částkou 600 tisíc korun. [17]

Krajský úřad protěžuje vznik knihovny v Dolní oblasti Vítkovice (DOV) bez diskuse o tom, jaké dopady by tento krok mohl mít. Rovněž vedení kraje nevyvrátilo pochybnosti ohledně umístění tak významné veřejné stavby na soukromém pozemku firmy Vítkovice a.s. Jde o zcela nestandardní krok a náměstek hejtmana Svatomír Recman na debatě pořádané Fiducií v květnu 2015 přiznal, že by mohlo jít o problém. Krajský úřad si podle něj teprve nechává zpracovávat právní analýzu.

Na květnové debatě se také ukázalo, že krajský úřad používá nepravdivá tvrzení ohledně aktuálních možností financování stavby knihovny v DOV. Vedení kraje, ale i architekt Pleskot, opakovaně do médií tvrdili, že knihovnu lze financovat z evropských dotací jedině ve chvíli, kdy je navázána na národní kulturní památku. Z dokumentu přístupného na webu Ministerstva pro místní rozvoj [18] ale vyplývá, že na knihovnu lze evropskou dotaci čerpat bez navázání na národní kulturní památku [19]. Naopak, stavbu knihovny lze financovat přímo. Na knihovny a muzea byla totiž vypsána speciální dotace, a to ve stejném programu jako na národní kulturní památky, což znamená, že tuto možnost nemohl krajský úřad přehlédnout. Navíc je nestandardní, že by na knihovnu žádal jiný subjekt než kraj, a to ve chvíli, kdy je přímo na krajské knihovny vypsána dotace.

Přesun knihovny bez diskuse a bez architektonické soutěže? aneb conclusio

Přesun knihovny do Vítkovic může také znamenat velkou ztrátu pro historické centrum Ostravy. Centrum Ostravy čelí vylidňování a město ani kraj si nemohou dovolit neuvážené a řádně nezdůvodněné kroky, jako je přesun knihovny z centra na soukromý pozemek Vítkovic bez širší společenské diskuse. Na dotazy o svém záměru týkajícím se přesunu knihovny do DOV odpověděl krajský úřad na konkrétní dotazy občanů takto: “Jednání zatím probíhají bez konkrétních závazků a jsou pouze ve stádiu úvah a studie.“ [20]

Dalším závažným problémem spojeným s případnou výstavbou knihovny na soukromém pozemku Vítkovic a.s. je fakt, že krajský úřad nepočítá při stavbě knihovny v DOV s architektonickou soutěží. Taková věc není akceptovatelná. Nelze přistoupit na to, že knihovnu, tak významnou veřejnou stavbu za veřejné peníze, budeme stavět bez architektonické soutěže. Jak uvedli architekti Jan Šépka a Ludvík Grym na zmíněné květnové debatě, nelze stavbu knihovny bez architektonické soutěže respektovat, pochybnosti podle nich budí i samotné umístění do Dolní oblasti Vítkovic.

V Ostravě letos na jaře ožila diskuse, proč jsme prohráli titul Evropské hlavní město kultury 2015. Objevily se znovu různé konspirační teorie a řešilo se, zda je Plzeň kulturnější než Ostrava. Ano, Ostrava má špičkovou živou kulturu, myslím si však, že kauza Černá kostka velice jasně ukazuje na to, na jakém místě se na kulturní mapě Evropy v současné době jako město nalézáme. Po jedenácti letech, kdy se doslova vede boj o budoucí podobu tak zásadní instituce jakou Moravskoslezská vědecká knihovna je, jsme opět na počátku, se stejnými argumenty, účelovými tvrzeními a neochotou realizovat tuto stavbu na základě řádné architektonické soutěže, jako v roce 2004 a 2009, kdy byly diskuse o knihovně nejintenzivnější. Pokud mají za kulturnost města hovořit řádně vysoutěžené veřejné stavby, Ostravě se v tomto směru po roce 1989, tedy posledních 25 let, opravdu nedaří. A realizace Černé kostky je, zdá se, v nedohlednu.

______________________________________________________________