Kdo zhasne, až odejdeme z Instagramu?

Jak ve své tvůrčí/umělecké práci využíváte sociální sítě a je pro vás reálné z nich odejít? Uvažovali jste o tom?

 Artreviewpower100, meme, instagramový profil @artreviewpower100, 2025.

Artyčok.TV, kolektiv

Sociální sítě využíváme prakticky denně, jejich vliv na vnímání naší práce je nezanedbatelný. Přesto, oproti očekávání, zdaleka neplní roli hlavní brány pro obecenstvo na náš web skrze vnější reference. V rámci všemožných otřesů na této scéně, zejména pak v posledních měsících, jsme se pochopitelně daleko víc než kdy předtím zabývali otázkou jejich opuštění. Věnujeme se jí v jistém ohledu již déle, zhruba od doby, kdy jsme na toto téma uspořádali v září roku 2020 diskusní cyklus De-platformizace, etika a alternativy sociálních médií, ovšem veškeré alternativy se doposud vyvíjely hodně úzkoprofilově. Nenabízely tak pro nás nejzajímavější možnosti sociálních sítí, totiž oslovovat tu část veřejnosti, která umění sice nesleduje, ale může se leckterého tématu zpracovávaného uměleckými prostředky chytit. Je jistě možné (v našem případě) ze stávajících sociálních sítí odejít a je patrně jen otázkou času, než se etabluje něco výrazně méně problematického co do vlastnictví, a zejména pak využívání uživatelských dat. Možnosti se vyvíjejí, a stejně jako se v současnosti jeví např. Facebook pro naše potřeby již téměř nepoužitelný a překonaný, staneme se pravděpodobně vbrzku součástí některé z nově se formujících sítí, které se díky problematickým aspektům Meta platforem a X rychle rozrůstají a zdokonalují. Vzhledem k tomu, že se asi 90 % naší práce odehrává v online prostoru, jsou tedy i sociální sítě její přirozenou a důležitou součástí. Otázka pro nás tak nestojí na rozhodnutí, zda se z nich vyvázat, ale jak je (a hlavně které z nich) co nejlépe využívat. Je pro nás též hodně důležité přemýšlet nad otázkou, co by se na sociálních sítích stalo, pokud bychom je z etických důvodů opustili a nechali tento prostor zahltit jen šířením problematického obsahu.

Lenka Bakešová, kurátorka a produkční

O opuštění sociálních sítí (konkrétně Instagramu a Facebooku) jsem uvažovala mnohokrát. V poslední době ani ne tak kvůli psychické zátěži a ochraně soukromí, jak tomu bylo dříve, ale kvůli politickým a etickým rozhodnutím společnosti Meta a jejího vlastníka Marka Zuckerberga, které nejsou v souladu s mými hodnotami a mají dle mého názoru negativní vliv na politiku v USA, potažmo v celém světě. Ani z jedné ze zmíněných platforem, které využívám zejména k prezentaci profesionálního obsahu, jsem ale (zatím) neodešla. Hlavním důvodem je to, že jsem se nesmířila s tím, že ztratím většinu kontaktů, které jsem po dobu svého profesionálního života budovala. Jde zejména o kontakty na profesionály z jiných zemí, které – když je přenesu do e-mailové komunikace – patrně zaniknou. Začít nanovo si dokážu představit v případě, že vznikne širší iniciativa v oblasti výtvarného umění a budeme moct odejít společně na jinou platformu – tak by se podařilo alespoň část sítí zachránit či postupně obnovit.

Freeze_magazine (Cem A.), meme, instagramový profil @freeze_magazine, 2024.  

Hana Janečková, kurátorka současného umění a kritička

Instagram používám, obzvláště pokud potřebuji propagovat nějaký event – k tomu používám tzv. stories. Posty jsou čím dál tím časově náročnější, a co vím, tak je Instagram vlastně moc ostatním neukazuje. V tom slova smyslu jsem se pokoušela archivovat posty obsahující důležité projekty či to používat pro sebe jako takové vizuální záznamy a rešerše k výstavám, ale to je téměř jako dělání webové stránky, takže jsem to poslední dobou vzdala a moje posty jsou spíše naprosto náhodné. Z Instagramu bych ráda odešla a FB používám spíše kvůli Messengeru a příležitostnému zabíjení času. Instagram je pro mne opravdu návykový a marně se pokouším omezit jeho používání na pouze smysluplné, tedy aktivní propagace eventů atd. Zkoušela jsem všelijaké blokery, ale problémem je, že se většina dá odblokovat.

Jakub Polách, umělec

Tina Poliačková, kurátorka současného umění a kritička

V kurátorskej praxi sú pre mňa sociálne siete zásadné – pokiaľ človek nemá vlastný kapitál (alebo aspoň ten inštitucionálny) na udržiavanie fyzického networkingu po vzoru „hurikána“ HUO (Hans Ulrich Obrist, pozn red.), tak je pomerne ťažké udržať si prehľad o umeleckej práci a galerijných výstupoch umelectva. Instagram čoby obrazový archív je v tomto ohľade centrálny, nielen v možnosti zasieťovania sa v rôznych medzinárodných komunitách, vzájomného prepájania a efektívnej sebaprezentácie, ktorá nemusí byť závislá od podpory komerčných galérii alebo iných inštitúcií (ak má teda užívateľstvo žalúdok na osvojenie si algoritmického manuálu špecifickej práce s obrazom a „správania sa“ v rámci rozhrania aplikácie). Facebook sa už dávno stal tak trochu boomerským semenišťom nerelevantného či sponzorovaného obsahu, ktorý často pripomína informačný spam, a mnohí si ho dnes udržiavajú len kvôli funkcii eventového kalendára. Dnes mi zrovna prišla notifikácia z IG, že má podozrenie, že nie som človek, ale bot, a že zrejme svoj profil používam príliš automaticky. Ironicky mi to pripomína bludný kruh, do ktorého sme uvrhnuté – v platformovej korporácii META sme automatizovaní pracujúci bez mzdy, pod dohľadom algoritmov optimalizujúcich pohyb na sieti a odnedávna aj študijným materiálom pre potreby postupne sa implementujúcej AI. Manipulovaná umelecká kreativita v tomto prostredí musí taktiež čeliť nielen splošťovaniu, ale aj cenzúre, lebo je priamo naviazaná na politickú profiláciu Meta. Nad odchodom z tejto platformy som zatiaľ realisticky nerozmýšľala, keďže môj užívateľský účet zahŕňa niekoľko rokov budovaný archív umenia, ťažko odpracovaných lajkov a odklikaných záložiek. Avšak nedávny vývoj v trumpovskej oligarchickej administratíve naznačuje, že opustenie ich sietí bude čoskoro nevyhnutnosťou.

Rafani, Good Night Mark, 2025.

Rafani, umělecká skupina

13. ČERVNA 2025 VÁS SRDEČNĚ ZVEME DO HUMPOLECKÉ 8SMIČKY NA VERNISÁŽ VÝSTAVY RAFANI: VŠICHNI MAJÍ NÁROK NA VŠECHNO. Tak jednoduché je upozornit veřejnost prostřednictvím oborového média na nadcházející událost. Nemusíme pózovat, správný úhel mobilu volit, vhodný filtr vybírat, doprovodný vtipný text napsat, patřičnými emotikony vyšperkovat a zúčastněné subjekty označovat. A potom každý den připomínat, variovat a přeposílat, popřípadě kampaň zaplatit. Před smazáním našeho účtu na Instagramu jsme publikovali karikaturu Marka Zuckerberga ve stylu Good Night White Pride a doprovodili ji naštvanou hardcorovou písničkou. A ta by mohla pokračovat: „Nasrat na IG, nasrat na FB, Marka proliskat a Elonovu Teslu počmárat!“ Nikdy nám sociální sítě k ničemu nebyly. S láskou (bez emotikonu) Rafani.

Julie Žil Vostalová, vyučující UMPRUM, doktorandka FAMU, vizuální umělkyně a výzkumnice digitální módy

Sociální sítě primárně používám jako své portfolio a skrze ně komunikuji s jinými tvůrci a tvůrkyněmi. Díky platformě Instagramu jsem se dostala k zajímavým spolupracím s lidmi z jiných zemí, se kterými bychom se jinak pravděpodobně nesetkali. Zvláště během covidové pandemie se pro mě tato platforma stala důležitou. Nemyslím si, že ji umím plně využívat, ale i tak mi umožňuje zůstat v kontaktu s kolegy a kolegyněmi. Ocenila bych jiný způsob komunikace, protože v algoritmizovaném prostředí se snadno rozptýlím.