TZ: Elfriede Mejchar

31. 1. 2014Artalk Infoservis

Elfriede Mejchar / Minulost / Dům umění města Brna / Brno / 7. 2. - 6. 4. 2014

Elfriede Mejchar: Minulost

07 02 – 06 04 2014

Kurátorka: Jana Vránová

Tisková konference ve čtvrtek 06 02 2014 v 10 hodin

Vernisáž ve čtvrtek 06 02 2014 v 17 hodin

Dům umění města Brna, Malinovského nám. 2, Brno

Výstava nestorky současné rakouské fotografie Elfriede Mejchar, pořádaná Domem umění města Brna ve spolupráci s odborem kultury města Vídně v roce autorčiných devadesátin, je první prezentací její tvorby v České republice. Soustřeďuje výběr z černobílých fotografií, které vznikaly v rozmezí od 50. do 90. let dvacátého století, s motivy městských exteriérů a předměstí Vídně. Její výtvarný projev je blízký české poválečné kultuře, kdy jak v literární, tak i v malířské a fotografické tvorbě byla programově nosná témata soustřeďující se na zachycení poezie všedního dne, na městskou periferii.

Elfriede Mejchar se narodila roku 1924 ve Vídni, vyučila se fotografkou v severním Německu, mistrovskou zkoušku složila v roce 1961 na vídeňské škole Graphische Lehr-und Versuchsanstalt a v letech 1952–1984 pracovala jako fotografka Spolkového památkového úřadu Rakouska. Vedle své profesionální činnosti spočívající především v dokumentaci rakouských uměleckých děl a kulturních památek rozvíjela ve své vlastní umělecké tvorbě paralelně už od 50. let 20. století nezaměnitelný a na současných uměleckých směrech nezávislý styl.

V padesátých letech se Elfriede Mejchar zabývala především experimenty se světlem a stínem, její fotografie liduprázdných městských prostor a zákoutí evokovaly i existenciální podtexty. Pracovala často s protisvětlem podtrhujícím nostalgii pouličních scén, napětí mezi střízlivou věcností a poetikou všednosti. Lidská postava měla v této etapě její tvorby druhořadý význam, byla pojímána spíš jako objekt dotvářející kompozici fotografického obrazu. Jinou polohu představuje série autorčiných fotografií vídeňské periferie – Simmeringer Heide und Erdberger Mais (1967–1976), kde dokumentovala proměny venkovské krajiny a její začlenění do městského komplexu, mizející svět ustupující industriálním objektům nové doby. Tento soubor představuje ojedinělou polohu neinscenované, civilní konceptuální rakouské fotografie. Tato i další série o chemické továrně Victora Adlera Aether ad Narcosim (1989–1991) nebo portrétní série Umělci při práci (1954–1961) patří dnes k ikonám rakouské poválečné fotografie. Neokázalé motivy fascinovaly Elfriede Mejchar už v době, kdy o tomto trendu ve fotografii ještě nebyla řeč. Vedlo ji k tomu především úsilí uchovat pomíjivé tím, že je zachytí prostřednictvím fotografie.

Vedle seriálních prací – většině svých obrazových motivů zůstala fotografka věrná po řadu let – je také signifikantním znakem jejího díla hravost. To je zřejmé obzvlášť z jejích fotokoláží od osmdesátých let minulého století – zejména série Grilovaná fantazie/Gegrillte Phantasie, v níž fotografie z vlastního archivu pomocí sendvičové techniky nově kombinuje a nasvětluje, nebo soubor Vypůjčená identita/Die geliehene Identität, která ve smyslu ironizace ženských ideálů krásy spočívá ve skurilních aranžmá různorodého nalezeného materiálu z časopisů pro ženy, atd. Následně byly kolem motivu dávajícího sérii název inscenovány i třídimenzionální prvky k asociativním obrazovým příběhům.

Fotografie Elfriede Mejchar byly uvedeny v mnoha uměleckohistorických publikacích, obrazových svazcích k dějinám umění a architektury Rakouska a v kulturních časopisech. Fotografická portfolia se nacházejí v majetku renomovaných veřejných a soukromých sbírek.