TZ: Malířské skvosty se stěhují do Olomouce, včetně Apolla a Marsya od Tiziana
2. 12. 2020Infoservis
Malířské skvosty se stěhují do Olomouce, včetně Apolla a Marsya od Tiziana / Muzeum umění Olomouc: Arcidiecézní muzeum / Olomouc / 2. 12. 2020
Mistři světového malířství se stěhují z proslulé Obrazárny kroměřížského Arcibiskupského zámku do Olomouce. Nejen v titulku zmíněný Tizianův obraz, ale také díla van Dycka, Veroneseho, von Aachena a další slavných umělců budou od 3. prosince k vidění v olomouckém Arcidiecézním muzeu. Výstava nazvaná 1673 | Kabinet pro biskupa Karla volně navazuje na loňskou přehlídku o životě a díle biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna. Návštěvníkům představí nejen obrazové skvosty, ale také fenomén sběratelství 17. století.
„Letopočet 1673, který jsme využili v názvu výstavy, je pro arcibiskupskou sbírku klíčový. V tomto roce totiž biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna zakoupil od obchodníků z Kolína nad Rýnem, Franze a Bernharda Imstenraedtových, obrazový kabinet, který částečně pocházel z dražby sbírek po popraveném anglickém králi Karlu I. a neměl na uměleckém trhu tehdejší střední Evropy obdoby,“ říká autor výstavy Miroslav Kindl. Bratři Imstenraedtové sbírku rozšiřovali, ale v 60. letech se ji rozhodli z dosud neznámých důvodů prodat. „Nabídku dostal také rakouský císař Leopold I., ale skutečně vážným zájemcem se ukázal až olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Vzácný kabinet se dochoval v jen mírně umenšeném počtu do dnešní doby,“ doplňuje Miroslav Kindl.
V Olomouci však nebudou k vidění jen dvě desítky vzácných obrazů, ale také ukázky kreseb starých mistrů či barokní knihy. „Na příkladu této sbírky představíme fenomén sběratelství v 17. století a ukážeme, jakou proměnou za více než sto let prošel. Od počátku 16. století, kdy vznikaly první prostory určené pro hromadění uměleckých děl – tzv. privátní studiola, přes poloveřejné a veřejné prostory kunstkomor, wunderkomor, guardarob, antiquarií, až po vznik samotných galerií v 17. století,“ říká Kindl.
V 17. století se totiž starší koncepty sběratelství a také osobnosti sběratelů radikálně proměnily. Umění se začalo komercionalizovat. Důvodů bylo několik, ale klíčovou roli sehrály krize tradičních sběratelů – slavných a bohatých italských rodů. Například mantovští Gonzagové museli kvůli finanční krizi rozprodat svou jedinečnou sbírku, kterou hromadili po celé 16. století. Cennou kolekci koupil z velké části anglický král Karel I. Jiný vývoj prožívají Spojené nizozemské provincie, dnešní Nizozemsko, kde umění i sběratelství zásadně ovlivnil rodící se kapitalismus – ve velkém se zde otevřela cesta obchodníkům či otevřeným trhům a aukcím. Po polovině století otevřely své pobočky aukční domy také ve střední Evropě. „Výstava se však nesoustředí na fenomén sběratelství pouze za éry biskupa Karla, ale také naznačíme, co tomuto zásadnímu kroku předcházelo a také co následovalo,“ říká Miroslav Kindl. „Neopomineme tak ani nešťastný rozprodej arcibiskupských uměleckých sbírek ve 30. letech 19. století.“
Tizian v Obrazárně, del Piombo v Galerii
Největším lákadlem výstavy bude jeden z nejcennějších obrazů v České republice – Tizianův Apollo a Marsyas. Kvůli své velikosti však nebude umístěn na výstavě v Galerii, ale ve stále expozici v Obrazárně Arcidiecézního muzea. „Návštěvníci uvidí to nejlepší z arcibiskupských sbírek. Ze stálé expozice v obrazárně Arcidiecézního muzea přesuneme na výstavu obraz Madona s rouškou od Sebastiana del Piomba. Dotvoří nám kontext, jelikož také tento vzácný obraz byl součástí souboru zakoupeného roku 1673,“ zdůrazňuje Kindl.
Obrazy doprovodí také verše ze 17. století. Bratři Imstenraedtové nechali pro císaře Leopolda připravit veršovaný seznam své sbírky. „Originál je uložen v Rakouské národní knihovně. Pro výstavu jsme nechali některé z veršů přeložit do češtiny,“ dodává Kindl.
Důvod, proč je nyní vzácná sbírka v Olomouci, je i zcela praktický. Kroměřížský zámek totiž prochází rozsáhlou opravou. I z tohoto důvodu si mohou návštěvníci vychutnat díla starých mistrů v pro ně netradičním prostoru olomouckého Arcidiecézního muzea.
Muzeum umění Olomouc | Patří k nejvýznamnějším institucím svého druhu v České republice, a to nejen z hlediska počtu spravovaných sbírkových předmětů (cca 185 000), ale také po stránce odborného záběru a výstavního programu. Výtvarnou kulturu od nejstarších dob po současnost představuje ve třech objektech: Arcidiecézní muzeum Olomouc (16 výstavních sálů a 300 uměleckých skvostů z 11. až 18. století, trezorové poklady olomouckých arcibiskupů, národní kulturní památka Přemyslovský hrad), Muzeum moderního umění (výtvarná kultura 20. a 21. století v 5 výstavních sálech, dlouhodobé tematické expozice moderního umění, krátkodobé výstavy významných současných umělců z ČR i zahraničí) a Arcidiecézní muzeum Kroměříž (Správa, ochrana a prezentace sbírek Arcibiskupského zámku v Kroměříži, které se řadí k nejhodnotnějším kolekcím svého druhu ve světovém měřítku).