TZ: One on One

One on One / DUMB: Dům pánů z Kunštátu / Brno / 11. 2. - 21. 3. 2010

One on One – Jeden na jednoho je název naznačující rozložení sil a vnášející lehce soupeřivého ducha do spolupráce dvou ve svých zemích významných institucí.

Holandský Stroom je v Haagu zásadním hráčem na poli současného výtvarného umění. Nejenže obhospodařuje renomovaný výstavní prostor s mezinárodním programem, Stroom je prostředníkem mezi městem a místními umělci, partnerem pro zadavatele projektů ve veřejném prostoru, má vlastní publikační činnost nebo zařizuje ateliérové domy. Vedle toho všeho je zásadní součástí aktivit Stroom vlastní grantový program. Z různých typů grantů, jež poskytuje, je tím nejvýznamnějším Premium Award. Každoročně jsou vybráni čtyři haagští umělci, kteří dostanou 35 000 eur nejen jako ocenění dosavadní tvorby, ale hlavně jako impuls, který jim umožní rok nerušeně pracovat na nových projektech.

Součástí grantu je malá monografie a hlavně uspořádání výstavy mimo Den Haag. Zatímco minulý ročník byl úspěšně představen v renomovaném CAC ve Vilniusu, skupina umělců oceněných v roce 2008 se předvede v únoru a březnu v Domě umění města Brna.

Kurátor Radek Váňa se rozhodl nesourodou skupinu oceněných doplnit o stejný počet umělců z Brna (nebo s uměleckými kořeny v Brně) a výstavu tak vlastně rozdělit do tří dvojvýstav. Čeští partneři nejsou pouhým doplňkem, jejich práce vytváří kontext pro jejich holandské protějšky a naopak. Nejedná se o umělce, kteří dělají totéž, jejich práce má ale styčné body s praxí jejich protihráčů.

Ponurá vize Jana Nálevky, ve které se svět jeví jako místo bez překvapení, protože vše je jen výsledkem vše obklopující neutrality, je paralelní fotografiím Marleen Sleeuwits. Ty míří pohled na místa v moderní architektuře, která jsou tak zaměnitelná, až jsou jedinečná. Pocit určitého emocionálního mrzačení je ale vlastní oběma tak odlišným umělcům.

Kateřina Šedá je mezinárodně známá svými sociálními projekty. Svou prací se snaží odbourávat (soukromé i institucionální) bariéry, které od sebe oddělují lidi v rámci určité komunity. Její dlouhodobý projekt Nedá se svítit se zaměřuje na moloch automobilky v zelinářské obci Nošovice. Rachel Bacon, sama přistěhovalec z USA do Evropy, se zajímá o fenomén hranic. Rozpracovaný projekt Float dává africké imigranty v jižní Itálii do souvislosti s anglickými emigranty, kteří před 400 lety na lodi Mayflower dorazili z Holandska do Ameriky.

Zeger Reyers uplatňuje svojí zálibu pro biologii v často dramatických instalacích: houby v nich třeba prorůstají hrajícím gramofonem, mořské vlny jsou bubeníkem otloukajícím ropné barely, talíře na stěně jsou zamrzlým vodopádem nebo kolonií ústřic. Milan Houser se zdá setrvávat na poli abstraktní malby. Postupuje ale přitom také jako výzkumník, který nastaví parametry a čeká, co se bude dít. Výsledek má často překvapivě organické asociace a obraz se stává živým tvorem.

Všichni umělci představí vedle děl z poslední doby i práce zcela nové, popřípadě novou fázi dlouhodobého projektu (Šedá, Bacon, Reyers). Nové obrazy i instalaci s 450 kg barvy vystaví Milan Houser. Marleen Sleeuwits vedle nových velkoplošných fotografií speciálně pro One On One připravila publikaci s fotografiemi „neznámé“ brněnské architektury; podle souřadnic je možné podniknout safari brněnskými stavbami (socialistického) modernismu.

V Brně budou také poprvé představeny monografie vystavujících haagských umělců, které vydává Stroom.