Církev kompletně opravila cenný kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku

Po mnoha letech katolická církev dokončila kompletní obnovu poutního kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku. Chrám v Luži - Košumberku je od letošního roku Národní kulturní památkou. Poslední etapou byla oprava fasád, průčelí, úprava zeleně, která má parkovou úpravu, a obnova ohradní zdi, řekl dnes novinářům farář Josef Hubálek.

"Kostel se vrátil v barevnosti k původní podobě. Projektant přišel s návrhem, že v barokní době byly tyto syté barvy a i nám se to provedení velmi líbí," uvedl Hubálek.

Opravy byly rozděleny do čtyř etap, započaly v roce 2010. Celkové náklady dosáhly asi 60 milionů korun. Podle Hubálka byla nejnáročnější první etapa, během níž byly opraveny varhany, vyřezávaný oltář, kazatelna či osm obrazů. Celý kostel byl také znovu vymalován. O dva roky později církev vybudovala bezbariérový přístup s výtahem, využívají jej hlavně pacienti ze sousední Hamzovy odborné léčebny. Další část prací zahrnovala zbytek interiéru a věže. Vůbec první opravy začaly na začátku 90. let minulého století. Tehdy se zhroutilo hlavní schodiště, bylo nutné zajistit jeho statiku a statiku bočních kaplí, do kostela také zatékalo. Práce si vyžádaly přibližně 35 milionů korun.

Na opravy církev získala několik dotací. Nejvíce peněz, téměř 35 milionů korun, poskytly norské fondy, menší částky pak programy Evropské unie, Pardubický kraj a město Luže.

Kostel ročně navštíví desetitisíce lidí. Jejich přesný počet nově zaznamenává počítadlo, podle Hubálkova odhadu by jich letos mohlo být až 50.000. V sezoně je kostel otevřený veřejnosti, je cílem zájezdů a konají se v něm i koncerty.

Zakladatelkou kostela byla Marie Maxmiliána hraběnka ze Žďáru provdaná za majitele místního panství Jindřicha Viléma Slavatu na Košumberku. V roce 1667 se nejdříve začala stavět kaple, poté areál pro jezuity, vlastní kostel roku 1690. Vedoucím stavby byl Giovanni Battista Alliprandi, který navrhl i barokní lázeňský areál a kostel Nejsvětější Trojice na Kuksu, autorem výsledné kostelní stavby byl pražský stavitel Pavel Ignác Bayer. Zhruba hotovo bylo o šest let později, i když úpravy mariánského komplexu a vybavení interiéru se protáhly až do dalšího století.

K chrámu se tradičně pořádají čtyři poutě, první tři nesou názvy podle plodin v daném ročním období. Třešňová pouť se slaví první neděli v červenci, okurková bývá v neděli kolem 15. srpna a švestková kolem 8. září. Poslední je pouť svatováclavská.