Ján Mančuška in memoriam
10. 10. 2011Infoservis
Nedávno uplynuly tři měsíce ode dne, kdy po dlouhé nemoci zemřel Ján Mančuška. Kdyby to nebylo tak strašně trapné klišé, dalo by se o něm napsat, že ve svém díle žije dál. To ostatně dokazuje výstavní projekt, který připravil Vít Havránek společně s Denisou Václavovou, která s Mančuškou v posledních letech spolupracovala na jeho divadelních představeních. Podstatou projektu je prezentace videoinstalace Dvojník, která proběhne v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu v bývalém Ústředí lidové umělecké výroby. Součástí této vzpomínky je i večer věnovaný Jánu Mančuškovi.
Tisková zpráva k výstavě Double
Ján Mančuška: Dvojník (Double), 2009, video instalace / ÚLUV 2. patro (vstup z ulice Charvátova 10) / Praha / 15. 10. - 22. 10. / 14. 10. 20:00 h vernisáž Výstava otevřena denně od 15. do 22. 10. (víkendy 13:00–22:00, všední dny 16:00–22:00 h)
Takže můžu začít? Příběh, který vypráví hlavní aktér filmu do jisté chvíle působí jako True Story, příběh, který mohl zažít sám autor, nebo ho od někoho slyšel. To by odpovídalo Mančuškovu sběrnému ready-made principu některých jeho scénářů – mužský hrdina se vrací v noci domů, je v důvěrně známém domě, vystoupá po schodišti, zasune klíč do dveří svého bytu a odemkne dveře. Za dveřmi však stojí cizí muž, jehož nikdy neviděl a po krátké absurdní rozmluvě ho z bytu vyhazuje. Vypravěč se snovou přesmyčkou ocitl v blízkém městě (Bratislavě), kde jak si posléze uvědomuje, existuje zcela identická čtvrť, dům i byt, do kterého pasuje jeho klíč. Kafkovská zápletka je inscenována jako paralelní narace „reálného“ herce a vypravěče, který mluví z filmového záznamu na pozadí – absurdita samotné historky se tak volně zrcadlí v rozdvojených funkcích filmového média – „reálnost“ dokumentu se ocitá v kontrapozici k inscenovanému monologu.
Projekty nedávno zesnulého umělce Jána Mančušky (1972-2011) mají povahu kontextuálního výzkumu bezprostřední reality. Umělec se především zabýval procesy percepce a interpretace předmětů, událostí a jejich sociálních funkcí. Ve svých realizacích pracoval s textem, který se osamostatňuje jako objekt a znak, a zkoumal různé možnosti nelineárního čtení. Intenzivně se také zabýval reflexí filmového a divadelního jazyka. V roce 2009 připravil pro festival 4+4 dny v pohybu performance „Neviditelný – Hraní v sekvencích“ adaptovanou na prostory schodiště budovy Federálního shromáždění. V roce 2010 Ján Mančuška realizoval českou premiéru projektu „Hra pozpátku“, která byla s velkým ohlasem uvedena v divadle Archa a v divadle Hau2 v Berlíně.
______________________________________________________________
Večer věnovaný Jánu Mančuškovi
Ján Mančuška - Kritická seance 19. 10. 18:00 Tranzitdisplay, Dittrichova 9, Praha 2
Večer věnovaný Jánovi Mančuškovi. Idea večera by neměla být vedena patetickou vzpomínkou, ale aktuální kritickou seancí nad Mančuškovými pracemi – na večer jsou pozváni kritici a teoretici/čky, aby napsali krátký text, který dle jejich výběru kriticky reflektuje konkrétní Mančuškovy práce. Mezi pozvanými budou také Karel Císař, který bude komentovat aktuálně vytištěný katalog, na jehož koncepci se podílel, a Hilke Wagner, kurátorka Mančuškovy samostatné výstavy v Kunstvereinu Braunschweig. Kritická seance bude následována diskusí.
______________________________________________________________
foto: Jan Rash
Silvie Šeborová | Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě MU v Brně. V letech 2005-2010 a 2016–2022 působila v Moravské galerii v Brně (v lektorském oddeělení a posléze jako náměstkyně pro vnější komunikaci). V roce 2008 založila Artalk.cz, který vedla do roku 2015. Působí jako kritička a kurátorka umění.