Julia Kristeva popírá spolupráci s bulharskou tajnou službou

Renomovaná psychoanalytička a filozofka bulharského původu Julia Kristeva, jež od roku 1965 žije ve Francii, údajně spolupracovala během studené války s bulharskou tajnou policií. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na bulharský výbor, který zveřejňuje dokumenty prokazující vazby Bulharů na komunistickou státní bezpečnost. Kristeva dnes obvinění prostřednictvím webu týdeníku Le Nouvel Observateur důrazně odmítla.

Šestasedmdesátiletá Kristeva, která žije v Paříži, je autorkou více než 30 knih a během své kariéry spolupracovala s předními francouzskými intelektuály, například s Jacquesem Derridou, Jacquesem Lacanem či Rolandem Barthesem. Francouzské občanství získala po sňatku se spisovatelem Philippem Sollersem v roce 1967.

Bulharský výbor uvedl, že Kristeva od roku 1971 pracovala pod krycím jménem Sabina pro první oddělení bulharské státní bezpečnosti, které se soustředilo na získávání informací v oblasti umění a masových médií. Výbor k tomuto závěru došel na základě dvou odtajněných svazků, napsal server BalkanInsight. Dokument zveřejněný výborem neinformuje o tom, jak dlouho spolupráce trvala a zda za ní byla Kristeva placena.

Toto tvrzení "je nejen groteskní a nepravdivé", ale také "pomlouvačné", citoval na svém webu Kristevu francouzský týdeník Le Nouvel Observateur. "Někdo mě chce poškodit," uvedla dále spisovatelka. Týdeník také zveřejnil záznam z archivu bulharské státní bezpečnosti, podle nějž byla Kristeva pro spolupráci získána v roce 1971. To filozofka vysvětluje tím, že ji tajná služba "patrně sledovala"; zároveň upozornila, že se neví, co přesně je obsahem svazků, jež by se podle ní měly zveřejnit v plném znění.

Archivní záznam o rekrutování tajnou službou se objevil, protože Kristeva chtěla spolupracovat s bulharským časopisem Literaturen Vestnik a výbor archivu musel prověřit její minulost, jak tomu v podobných případech činí u všech novinářů, kteří se narodili před rokem 1976, vysvětluje Le Nouvel Observateur.

Časopis Foreign Policy umístil tuto lingvistku, spisovatelku a filozofku mezi stovku největších myslitelů 20. století. V roce 2008 jí byla udělena cena Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Do češtiny bylo přeloženo několik jejích knih, například Jazyk lásky: eseje o sémiotice, psychoanalýze a mateřství.

"Teorii románu, literární vědu, psychoanalýzu i filozofii bere Julia Kristeva jako opěrný bod, od kterého se teprve odvíjí její vlastní myšlení," řekl při udělení ceny filozof Miroslav Petříček. Připomněl, že od ní a z její práce pocházejí mnohé termíny, jež jsou poslední desetiletí pilíři literárněvědného a filozofického přemítání. Jedním z nich je třeba "intertextualita".

Bulharská státní bezpečnost, rozpuštěná po pádu režimu v roce 1991, zahrnovala rozvědku, kontrarozvědku a politickou policii. V komunistické éře se těšila pověsti blízkého spojence sovětské KGB a byla zapletena do významných spiknutí. Pravděpodobně se podílela na zavraždění bulharského disidenta Georgiho Markova v roce 1978 či na přípravách atentátu na papeže Jana Pavla II. v roce 1981.

Otázka, zda svazky státní bezpečnosti zpřístupnit a zveřejnit, v Bulharsku stále vyvolává vyostřené debaty.