Lenka Klodová si hraje s torzy žen

Lenka Klodová: Pojemenuj mě nově, Hunt Kastner artworks, Praha, do 9. 11. 2008

Hunt Kastner artworks je malý pražský výstavní prostor, ke kterému se dostanete za necelých deset minut chůze od Veletržního paláce. Počítáte-li s tím, že vystavené exponáty zabírají jen jednu místnost (a tudíž že nejdete na žádnou rozsáhlou výstavu), může se návštěva této galerie stát příjemným pohlazením na duši diváka odcházejícího z Národní galerie s rozčilením, že ve Veletržním paláci obrazy české moderny stále ještě visí na ušmudlaných panelech. Zážitek to bude o to lepší, že do 9. listopadu zde vystavuje své fotografie Lenka Klodová.

Jedná se o snímky z cyklu Pojmenuj mě nově, ve kterém Klodová zachytila poloakty ženských torz. Fakt, že žena na snímcích „něco dělá" není na první pohled dobře patrný. Je to dáno tím, že ženě chybí ruce a hlava, což způsobuje, že se stává spíše jedním z objektů zachycených na snímku, než lidskou bytostí. Postava sice stojí před šňůrou s prádlem, ale protože se tohoto prádla nedotýká, nic ji s ním nespojuje. Nepřipravenému divákovi tak chvíli trvá, než mu dojde, že žena na snímku by vlastně měla ono prádlo věšet.

Lence Klodové je věnována rubrika V ateliéru v říjnovém čísle Art+Antiques (Art+Antiques 10/08). Kateřina Černá zde přichází s myšlenkou, že odhalená prsa jakoby nahrazují oči ženy. Tento příměr evokuje středověké představy o bezhlavých kreaturách s obličejem na hrudníku žijících v neprobádaných územích, jenž do svého románu Baudolino zahrnul Umberto Eco. Jenže i tyto kreatury mají na rozdíl od torz Lenky Klodové ruce. Otázka Kateřiny Černé „kdo obrátí stránku" na fotografii ženy čtoucí knihu tak zůstane nezodpovězena. Na druhou stranu je však tělo na snímcích přitažlivé: i když se nejdená o sedmnáctiletou modelku, působí jeho křivky vnadně.

Odstraněním hlav a rukou se však jakoby z ženy na fotografiích vytratil veškerý pohyb a zůstala jen statická socha. Ta najednou začne být divákem vnímána jinak, než jako obyčejná žena a  pojetí cyklu vybízí k přemýšlení nad tím, co nám Lenka Klodová ve své aktuální práci přináší. A také nad tím, jak „nově" bychom měli postavy z cyklu pojmenovat. Na závěr ještě jedna připomínka: návštěva HuntKastner Art work stojí za to i když nemáte cestu do Veletržního paláce. Stojí za to i přes to, že vystavené snímky si lze prohlédnout na webových stránkách galerie. Snímky totiž patří k těm, které získávají svůj smysl v originální velikosti.